„Viděl jsem v tom perspektivu, protože v Sirači, kde jsem pracoval jako řidič, byly platy nepravidelné,“ řekl nám nositel rodinného hospodářství Davor. Za volantem na cestách po světě strávil deset let. Když viděl, že ho práce odděluje od rodiny a že výdělek není takový, jaký očekával, rozhodl se pro práci na svém rodinném hospodářství. Jeho manželka Vlatka je z Daruvarského Brestova. Po sedmi letech v daruvarském Domě zdraví, kde pracovala jako technička v zubní laboratoři, se s manželem rozhodla být svá na svém.
Inspirovali je Vlatčini babička Anežka a děda Rudan Rábovi, kteří chovali několik dojnic. Po nich se chovatelstvím zabývali i Vlatčini rodiče. Mladí manželé, kteří si chtěli zajistit budoucnost nejen pro sebe, ale i pro čtyřletého synka Aleksandra, se do mléčného byznysu vrhli rovnýma nohama, a to hlavně kvůli přímé výplatě mlékáren. Kdyby si vybrali něco jiného, museli by na výplatu dlouho čekat, a to se jim zdálo nevýhodné.
„V roce 2008 si založili rodinnou farmu s deseti kravami. Dnes máme 22 dojnice a letos do podzimu plánujeme jejich počet zvýšit na 30. S takovým množstvím už můžeme solidně žít,“ zauvažoval mladý hospodář, který jako městské dítě neuměl ani dojit, krmit, natožpak kydat hnůj. Ale jak se říká, nikdo učený z nebe nespadl, a když se člověk chce něčemu naučit a vytrvá - výsledek se brzy dostaví. Do domovinské války žil v Daruvaru, kde chodil do základní školy. Střední elektrotechnickou školu absolvoval v cizině. Po návratu do Chorvatska se překvalifikoval na řidiče.
„Krávy jsme si nejdřív nechali dovézt prostřednictvím mlékárny Dukat z Rakouska. Pouze pět z deseti byly kvalitní. Proto bychom teď byli radši, kdyby byly z kvalitního domácího chovu,“ plánuje Davor. Dojnice jsou zatím ve dvou starých stájích u Vlatčiných rodičů Branky a Vlády Rábových. Ty, které Kekovi koupí, by už letos měly být v přestavěné stáji u jejich domu, do které se slévají všechny jejich peníze. Kvůli stáji Davor prodal i traktor, jen aby měl peníze ze svých zdrojů a nemusel brát půjčku, kterou už má na dojnice a balíkovač sena.
Do vlastního laktofrizu Kekovi denně nalijí 270 litrů mléka extra třídy, které se každý druhý den odvážejí do mlékárny Dukat v Bjelovaru. Měsíčně se na jejich farmě nadojí víc než osm tisíc a ročně 97 200 litrů mléka extra třídy. Za litr dostanou 2,72 plus 50 lip prémií. Od 1. března se stejně jako ostatní chovatelé dojnic musí vypořádat s cenou o 30 až 40 lip nižší za litr mléka. Davor uvedl, že reálná cena by byla 3,20 včetně prémie. Stádo, které z poloviny tvoří červeno a černostrakaté plemeno, se během sezóny pase v ohradách. To má vliv i na dojivost a kvalitu mléka. Kekovi do roka plánují umístit na daruvarské tržnici mlékomat za 120 tisíc kun. Na něj by mohli získat i subvence. Lidé by si pak mohli kdykoliv za dobrou cenu koupit kvalitní domácí mléko. Při nedávné stávce chovatelů dojnic, které se Davor nezúčastnil, ale souhlasil s požadavky stávkujících, rozdělil více než 1000 litrů mléka.
Manželé se vzájemně doplňují a práce jim jde jak po špagátu. Vlatka je od malička zvyklá na obsluhu zvířat i na práci na poli – stará se o mléko, kdežto Davor zajišťuje krmivo a obdělává pole. Samozřejmě, že občas zaskočí jeden za druhého, kde je třeba; ona řídí traktor a jiné stroje. „Černostrakaté holdštajnky dávají větší množství mléka a potomci červenostrakatých simentálek se zase lépe prodávají, dosahují vyšší výkupním cenu - býčci 34 kn/kg plus daně a jalovičky 30 kn/kg plus daně,“ informovali nás Kekovi, kteří se nezabývají jen dojnicemi, ale obdělávají více než 40 ha, z toho polovinu své a polovinu půdy v nájmu. Pěstují sóju na 25 kj - zrno prodávají, kukuřici mají na 20 kj, umělé a obyčejné louky na 30 kj, sejí vojtěšku... „Jediným problémem je roztroušenost našich pozemků na několika kilometrové vzdálenosti, takže je spotřeba nafty vysoká. Až budeme mít 100 ha půdy, budeme se zabývat jen rostlinnou pěstbou, do té doby musíme vyjít s dojnicemi. V dnešní době je důležité přežít a nebýt na nikom závislý,“ shodli se Kekovi. Jejich hospodářství je solidně vybaveno mechanizací – mají vlastní traktory, stroje na obdělávání půdy, závěsná a přívěsná zařízení. Pořídili si také nový balíkovač, s kterým si přivydělávají.
Všude mají za patami čtyřletého syna Aleksandra, který nám během návštěvy ukázal, jak se sedí v traktoru a jak se krmí kravičky. Před mladými manželi je moře práce, ale oni se nebojí a plánují, jak si ji zlehčit, zmodernizovat a jak z výsledků práce normálně žít. /A. Raisová/ar, js

NEJAKTIVNĚJŠÍ MLADÁ KRAJANKA VE VSI
Vlatka je podle mínění mnohých jednou z nejaktivnějších mladých krajanek ve vsi. Nejenže je členkou správního výboru, ale již pět let vede nejmladší taneční skupinu Korálky České besedy Daruvarský Brestov. Kromě toho moderuje programy, obsluhuje hosty, pomáhá v kuchyni, pomůže, kde se dá. Je vidět, že jí na krajanském životě záleží. I její rodiče kdysi byli aktivní.
„S tančením jsem začala v roce 1996, chodila jsem do šesté třídy. Tenkrát nás vedla Vlasta Kalivodová. V době, kdy jsem chodila do střední školy, jsem zaskakovala o víkendech, když někdo nemohl tančit,“ vzpomíná Vlatka, která vyjádřila uspokojení ze spolupráce s Besedou a s tím, že děti rády tancují. „Pro mě je tanec odpočinkem. S deseti dětmi zkoušíme dvakrát týdně. Kroje máme, jen kluci potřebují nové kalhoty.“

VSTUP DO EU BUDE PRO ZEMĚDĚLCE TĚŽKÝ
Co jsme chtěli, to máme – budeme v Evropě, ale pro nás zemědělce to bude moc těžké. Záleží na tom, jak se každý z nás vypořádá s volným trhem. V dnešní době nás nikdo nechrání. Jestliže sníží cenu nám, měla by se snížit i cena mléka v obchodě. Lidé z města si ani neuvědomují, jak nekvalitní mléko v obchodních centrech kupují, protože je zajímá hlavně nízká cena. Kvalita je až na druhém místě a těžko se prodá.

BRESTOVŠTÍ MLADÍ CHOVATELÉ DOJNIC
Mladší chovatelé v Daruvarském Brestově, kteří mají více než deset krav, jsou Jadranka a Drahouš Heroutovi, Renata a Alen Heroutovi, Branko Lukić, Věkoslav a Daniel Klíglovi a Darko Orozović.