Přesto mu kámen ze srdce spadl teprve o dvě hodiny později, když poslední skupina doprovázená bouřlivým srdečným potleskem hojného obecenstva opouštěla jeviště.
Kaptolské Naše jaro se opravdu vydařilo. Počet účastníků, který se už léta pochybuje kolem čtyř set, se letos zvýšil, a překročil číslo čtyři sta padesát. Plné dvě hodiny jevištěm běhali, poskakovali, tančili, zpívali, hráli a radostně se smáli různé „perličky“, „motýlci“, „vodičky“, „ráčci“, „holubičky“, „korálky“ a mnoho dalších dětí ze skupin, které zatím nemají zvláštní jméno, úhrnem devatenáct dětských folklorních skupin z Českých besed a škol křížem krážem země. Naplnily prostor pod mohutnou kaptolskou středověkou tvrzí, náves, Český dům a školu, a vymámily domácí lidi, aby se na ně přišli podívat.
Kaptolané už vědí, že to stojí za to, a tuto příležitost si nenechají ujít. Naše jaro se v jejich osadě konalo podvanácté v organizaci místního krajanského spolku. Je to tucet let, hezké číslo, ale kořeny akce sahají daleko do minulosti, do roku 1952, což znamená, že je Našemu jaru vlastně šedesát. Na konci školního roku byl tehdy zorganizován slet s hromadným cvičením žáků českých škol a s vystoupením dětských folklorních a divadelních sekcí, pojmenován Jaro naší menšiny. Během doby se koncepce akce měnila, a dnes máme rozsáhlou a velkolepou přehlídku dětského folklóru, oddělenou od scénické tvorby.
Počínaje Českou besedou Záhřeb a základní školou S. S. Kranjčeviće, ve které probíhá výuka češtiny, jejíž tanečníci zahájili program ševcovským tancem, se na jevišti vystřídaly pestré skupiny malých, ještě menších a nejmenších tanečníků bez výjimky oblečených do hezkých původních nebo stylizovaných krojů, tančily přitažlivé choreografie přizpůsobené jejich vzrůstu, od zcela klasických jako je třeba Měla babka, Prší, prší, Já jsem muzikant, nebo Já jsem z Kutné Hory, až k složité a náročné směsi českých nebo moravských tanců. Závěr připadl Prekopakře, která ve svých chodských krojích vypadala dojemně, a zatančila tradiční tance ze západočeského kraje. Asi uprostřed programu vystoupili hosté z Matice slovenské z Našického Markovce a ukázali, jak může být dětský tanec obrazotvorný a hezký.
Děti si vedly opravdu statečně a odvážně, a odolaly všem pokušením, od několikahodinové cesty autobusem, půldenního pobytu na otevřeném a náročného vystoupení, až do nesnesitelného horka - teplota vystoupila přes třicet stupňů Celsia. Jediné, co nevydrželo, bylo ozvučení, které se občas vymykalo kontrole a v jednom okamžiku zcela přestalo fungovat, takže tanečníci z Tréglavy zůstali bez zvukového podkladu. Ale přizpůsobili se velmi dobře, odvážně tančili a zpívali bez jakéhokoliv doprovodu, a byli odměněni velkým aplausem.
Jen zřídka skupiny doprovázela živá hudba. Malá Holubička, čili vyšší třídy daruvarské české školy, prostřední skupina České besedy Daruvarský Brestov a Bjelovar měly doprovod hudebních skupin, zatímco bjeliševecké a mezuračské doprovázela harmonika. Ostatní měly hudbu reprodukovanou. To ale nikomu nevadilo a vůbec nezmenšovalo celkový dobrý dojem.
Spokojen úrovní a kvalitou vystoupení, a tím, jak celá akce dopadla, byl zřejmě i předseda Besedy hostitelky Zdenko Tauš. Poděkoval všem, kteří přispěli k organizaci, buďto finančně, prací, nebo veřejnou podporou, od Svazu Čechů a Rady pro národnostní menšiny, pod jejímž patronátem se akce konala, k županství Požežsko-slavonskému a obci Kaptol, která zajistila jeviště.
Poděkoval i hasičskému spolku, který se také podílel na přípravě, zvlášť samozřejmě členům správního výboru České besedy Kaptol a zpěvákům pěvecké skupiny, kteří pomohli nejvíce.Pozval všechny na další ročník Našeho jara, na který se kaptolští krajané už nyní těší. M. Pejić/Ž. Podsedník

ÚČINKOVALI
Besední skupiny: Bjeliševec (vedoucí Ljerka Zimová a Goran Hruška, který tanečníky doprovázel na harmonice) Bjelovar - Srdéčko (vedoucí Daniel Srdić), Daruvarský Brestov - Korálky, dvě skupiny (Vlatka Keková a Martina Vondrová), Dolany, dvě skupiny (Slávinka Bublićová), Jazvenik - Sedmikráska (Amálie Vašková a Matea Rakarićová), Česká beseda Kaptol (Zdenko Tauš), Lipovec - Perličky (Drahuška de Bonová a Ina Turková), Mezurač – Motýlci (Dana Stakorová), Prekopakra (Jadranka Antunovićová), Rijek - Ráčci (Vladimira Marinkovićová), Tréglava - Malé hvězdičky (Kristina Vorlová a Zdenička Havelková), Velké a Malé Zdence - Malá Vodička, prostřední a mladší skupina (Sněžana Bukačová, Vesna Jurićová a Jaruška Krčmová).
Besední a školní skupiny: Česká beseda Daruvar a ČZŠ J. A. Komenského nižší třídy (Ludmila Bláhová), vyšší třídy – Malá Holubička (Jitka Janotová-Doležalová a Tomislav Doležal), Česká beseda a ČZŠ Josefa Růžičky Končenice (Kristina Kvapilová), Česká beseda Lipovlany a ZŠ Josipa Kozarce (Daniela Gjurová), Česká beseda Záhřeb a ZŠ S. S. Kranjčević (Martina Marinkovićová- Plechatá), ZŠ Dežanovec (Zdenka Slivarová). Hosté: SKUS Franjo Strapač Našički Markovac (Branka Baksová).

HOSTÉ PŘEHLÍDKY: Lenka Janotová a Jarmila Kulhavá - předsedkyně a tajemnice Svazu Čechů, Vladimír Bílek – poslanec za českou a slovenskou menšinu v chorvatském parlamentu, Branka Baksová - představitelka Rady pro národnostní menšiny RCH, Ferdinand Troha - náměstek župana Požežsko-slavonského županství, Mile Pavičić a Josip Soudek – starosta a místostarosta obce Kaptol, představitelé Českých besed a menšinových rad.