Celý minulý rok probíhal ve znamení oslavy devadesátého výročí působení Svazu, která vyvrcholila programem k dvacátému výročí odsunu dětí do České republiky během domovinské války. Oslava se konala pod patronátem a za přítomnosti prezidenta Ivo Josipoviće, byla důstojnou „celomenšinovou akcí důležitého politického významu.“
Náhrdelník krajanského roku činí jednotlivé perly, jako jsou přehlídka divadel, Naše jaro – divadelní, folklorní a literární, přehlídka dechových hudeb, dožínky, zpěvánky, vonička, dny české kultury, karavany přátelství, přehlídka českých dětských písní, setkání hudebních skupin, představování různých publikací a řada kulturních akcí každého českého spolku.

Práce v krajanské komunitě však nejsou jen zpěv a tanec. Ve spolcích se organizuje stále více seminářů, ve kterých se členové Besed zdokonalují v českém jazyce, pořádají se zimní a letní dramatické a jazykové školy... V některých Besedách velice činně působí členové, kteří se hlásí k jiné národnostní menšině a „českou kulturu si natolik oblíbili, že se chtějí naučit českému jazyku. Dejme jim tu možnost a příležitost. Multikultura a multietnicita jsou pro nás samozřejmostí. Dosažená úroveň a organizovanost naší menšiny vzbuzují respekt prostředí a společensko-politických struktur obou zemí. Jsme hrdí na svůj původ, na svou rozlišnost a jsme tolerantní. Spolupráce Besed, Svazu, menšinových rad a poslance by měla vždy vycházet s těchto faktů.“
Velice dobrou spolupráci má menšinová komunita s Českou republikou. Československý ústav zahraniční pravidelně každoročně a hojně pomáhá dodáváním hudebních nástrojů a krojů, vybavení pro mateřské školy a hřiště. Velký zájem o nás projevují fakulty z Brna, Olomouce a Pardubic. Česká televize natočila pořady o naší menšině a seznámila veřejnost s naší činností. Jednotlivé Besedy se stýkají se soubory a městy z České republiky a vyměňují si návštěvy. „Celková kulturně-osvětová činnost menšinové komunity byla velice bohatá, je pozoruhodná stoupající kvalita každé formy činnosti,“ řekla předsedkyně Janotová ve své zprávě. Potvrdily to i zprávy, které podali předsedové rad Svazu.

Bohaté, rozmanité a úspěšné činnosti spolků české menšiny a Svazu jako zastřešující organizace si všimla i Rada pro národnostní menšiny RCH, která z největší části financuje menšinovou činnost. Díky tomu mohli představitelé menšiny v čele s poslancem v Chorvatském sněmu Vladimírem Bílkem získat dotaci ze státního rozpočtu ve stejné výši jako loni. Zatímco byl rozpočet kvůli ekonomické krizi zmenšen a menší dotaci dostala i většina uživatelů rozpočtových prostředků, částka pro českou menšinu se nezmenšila, ba o několik tisíc kun se zvýšila.
Důvěra, kterou má česká menšina u svých financiérů, je zárukou, že se realizuje i letošní plán práce, který je stejně tak obsáhlý a ambiciózní jako loňský. Podle uskutečňovaní plánovaných akcí v prvním pololetí o tom nejsou žádné pochyby.
O realizaci plánu v druhém pololetí se postará nové předsednictvo Svazu. Jeho jmenováním byla potvrzena jména představitelů, které na svých valných hromadách zvolily Besedy. V čele Svazu a nového předsednictva zůstává předsedkyně Lenka Janotová, jejíž mandát trvá do příští valné hromady. Dva místopředsedové budou zvoleni na první schůzi předsednictva, která se bude konat za týden v Končenicích, a předsednictvo bude zpraveno o přípravách na dožínky.
Dožínky jsou největší letošní kulturní akcí, a přesto, že letos proběhne celý program v jednom dnu, budou ukázkou celkové činnosti všech menšinových spolků. Potvrdil to starosta obce Končenice Zlatko Bakunić, který sdělil, že Končenice budou důstojnou hostitelkou největší celomenšinové akce. Ručí za to všechny spolky, které dožínky spolu s Českou besedou připravují.

Z ČINNOSTI RAD SVAZU ČECHŮ
V rámci své zprávy o činnosti DIVADELNÍ RADY předsedkyně Světluška Prokopićová konstatovala, že se díky vzájemným návštěvám mezi Besedami divadla letos hrála opravdu hodně a konala se řada divadelních večerů. Informovala o účasti jedenácti Besed na 25. divadelní přehlídce krajanského divadla. Ze tří her, které doporučila tříčlenná posudková komise, selektor pozval dvě na 52. festival Chorvatských divadelních amatérů na Hvaru: Operetu U svatého Antoníčka v České besedě Daruvar Střední daruvarské skupiny ČB2 a komedii dolanských herců Slezeš, Káčo, z té hrušky. Potěšitelné je první vystoupení krajanských ochotníků z Hrubečného Pole a založení nové divadelní skupiny v Holubňáku. Kromě úvodního semináře před přehlídkou, nebylo kvůli finanční situaci možné realizovat další plánované divadelní semináře pro krajanské ochotníky, ale ve spolupráci s Chorvatským sněmem kultury se několik krajanů zúčastnilo semináře ve městě Sveti Ivan Zelina. Informovala také o zájezdech daruvarských a dolanských herců do České republiky, a o tom, že divadelní knihovna ještě stále není upravena.

•
Celkem 1032 žáci se v mateřských, základních a středních školách učili českému jazyku modelem A, B nebo C. Nově otevřená oddělení v mateřské škole v Mezurači a ve středních školách v Záhřebu a Virovitici svědčí o tom, že se síť výuky českého jazyka šíří, což je výsledek snah osvětové poradkyně Jitky Staňové Brdarové, informovala předsedkyně RADY PRO ŠKOLNÍ OTÁZKY Ludmila Bláhová. Do zprávy zahrnula i další akce – vlastivědný zájezd žáků sedmých tříd do České republiky; vzdělávání dospělých během prázdnin (tří několikatýdenních seminářů v ČR se zúčastnilo sedm krajanů); aktivy, setkání a semináře pro krajanské učitele a vychovatelky; přehlídku Naše jaro; udělení uznání Svazu nejlepším žákům a jejich mentorům...
Zvlášť zdůraznila dvě akce - oslavu 110. výročí českého básníka Jaroslava Seiferta a druhou zimní školu tvořivé dramatiky. Obě akce charakterizuje netradiční forma výuky v podobě dílen, což se jak žákům, tak i dospělým moc líbilo. Dodala ještě, že během uplynulého období u nás pracovali učitelé z České republiky Slávek Rusín a Jiří Krejčí, od února letošního roku je vystřídali Jindřich Krous a od května Luděk Korbel.
•
Zpráva předsedy HISTORICKÉ RADY Václava Herouta byla projevem velké nespokojenosti s nemožností realizace základního poslání: „Zaznamenávat údaje o historii Čechů v Republice Chorvatsku.“ Přesto informoval o průběhu několika projektů. Shromažďují se údaje o účasti krajanů v domovinské válce v letech 1991 a 1992 a o odsunu dětí do České republiky během války. V přípravě je vydání knihy o dějinách české školy v Ivanově Sele a výuce češtiny na Hrubečnopolsku, což je další část projektu o dějinách českých škol v Chorvatsku. Kromě uvedeného přítomné informoval o několika nových publikacích, příspěvcích do Přehledu a badatelských návštěvách studentů z České republiky.

•
RADA PRO INFORMOVÁNÍ se podílela na prezentaci činnosti Svazu Čechů. Předsedkyně rady Lenka Lalićová informovala o spolupráci s daruvarským Turistickým sdružením Daruvar-Papuk, se sdělovacími prostředky v Chorvatsku a České republice, o propagaci během minulého sčítání obyvatelstva a menšinových voleb... Rada se podílela na organizaci koncertu Jaromíra Nohavici, na natáčení videozáznamů kulturních akcí, snaží se najít osobu, která se bude starat o ozvučení. Oznámila, že od podzimu mají být v provozu nové webové stránky Svazu. Připravuje plakáty a propagační materiály pro dožínky. V plánu má zorganizovat seminář pro krajanské novináře.
Představitele krajanských spolků vyzvala, aby média informovali o svých akcích a zviditelňovali tak svou i činnost celé menšiny.
•
V rámci RADY PRO HUDEBNÍ A TANEČNÍ ČINNOST působí 22 folklorní skupiny (často s dvěma až třemi věkovými podskupinami), 27 pěveckých sborů, 11 dechových orchestrů a 13 besedních kapel, do kterých jsou zapojeny stovky krajanů, informoval předseda rady Jaroslav Klubíčko. Zdůraznil význam tanečních táborů v organizaci choreografa Miloslava Brtníka, kterých se zúčastňují desítky mladých tanečníků. Připomněl také zmohutnění přehlídky pěveckých sborů, která letos bude mít dokonce čtyři části. Zvlášť chvályhodná je účast všech jedenácti besedních dechových orchestrů na přehlídce, za což velký dík patří ČSÚZ, který letos pro naše skupiny obstaral nové hudební nástroje. Předseda na závěr apeloval, aby skupiny i nadále žádaly o pomoc a rada se v rámci možností bude snažit požadavkům vyhovět. Poslední výzva se týkala nového předsednictva, které by už letos mělo vypsat konkurs na dožínky v roce 2014.
•
Plán VYDAVATELSKÉ RADY je zároveň plánem činnosti NVI Jednota, připomněla předsedkyně rady Libuše Stráníková. V minulém období byl vydán román Rudy Turka Jako potoky hledají řeku, sborník Naše české kořeny a vbrzku vyjde kniha kolektivu autorů Česká škola Ivanovo Selo a výuka češtiny na Hrubečnopolsku. Do konce roku má být uveřejněna chorvatská verze knihy Miloslava Sohra Daruvar – stavebně historický vývoj města a chorvatská verze sborníku Mé české kořeny. Plán vydávání v dalším období bude záležet na tom, zda se podaří získat finanční prostředky – půjde přinejmenším o dva velké projekty: slovník významných krajanů a Čechů, působících v Chorvatsku a o monografii České domy. Přestože Jednota pro Svaz a menšinu dělá řadu věcí zadarmo, předsedkyně rady nabídla představitelům krajanských spolků pomoc v jazykové a grafické úpravě plakátů, pozvánek, dopisů apod.
Připravili:L. Stráníková, M. Pejić, T. Doležal/td

POZDRAVY A DISKUSE
Starosta obce Končenice Zlatko Bakunić pozval všechny přítomné na dožínky do Končenic: „Doufám, že ospravedlníme vaši důvěru. Přijďte jako účinkující nebo jako hosté. Přijďte ve velkém počtu, řekl.
Vladimír Bílek, poslanec za českou a slovenskou menšinu, pozdravil jménem Rady pro národnostní menšiny. „Podle zpráv můžeme být hrdí na to, co krajanky a krajané v Chorvatsku dělají. Ne nadarmo se říká, že česká menšina v Chorvatsku je nejorganizovanější menšinou ve světě,“ řekl a dodal, že největší část pomoci na činnost je z rozpočtu RCH prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny, a že s novou vládou bylo třeba při plánování financí svést první velký boj o práva menšin. Pochválil Svaz a Besedy, že nabídly dobré programy, takže bylo možné rozpočet obhájit.
Řekl, že Svaz Čechů, menšinové rady a poslanec jsou tři pilíře české menšiny, které musí spolupracovat, aby se zachovala nynější úroveň menšinového života. „Těším se na spolupráci s novým předsednictvem,“ dodal.
Diskuse byla živá a odhalila, že nové předsednictvo bude mít čím se zabývat.
Zdenko Tomek z Daruvarského Brestova se pozastavil nad tím, že se až na valné hromadě dozvěděl, že se přehlídka dechových hudeb měla konat na školním hřišti a ne v Domě.

Jaroslav Vozáb odpověděl předsedovi historické rady, že z toho, co neudělali členové této rady, nelze obviňovat předsednictvo Svazu. Dodal, že se při obnově pomníku Československé brigádě Jana Žižky z Trocnova v Bučji jednotliví členové předsednictva angažovali.
Jiří Bahník řekl, že zaznamenat účast Čechů v domovinné válce je třeba, je ale nutné tuto práci lépe zorganizovat a zapojit do ní také České besedy. Pochlubil se úspěchem záhřebské Besedy pokud jde o výuku českého jazyka.
Jasna Bergerová připomněla výročí virovitické Besedy, která jako své specifikum již deset let organizuje Dny Jana Vlašimského. Podle ní by každá Beseda měla kromě zpěvu a tance mít svou vlastní a jedinečnou činnost, kterou by i Svaz měl náležitě ocenit a zařadit do svých plánů. Poděkovala V. Heroutovi, který se angažuje při bádání o životě a díle J. Vlašimského a minulosti Besedy. Netajila se zklamáním z toho, že krajanské spolky neprojevily zájem o kurs psaní projektů, ani o oslavu jejich výročí.
Željko Keliš z Nové Hradišky upozornil na podle něho velice nepříjemnou situaci v tomto spolku, kdy jedna a tatáž osoba rozhoduje kde, na co a jak se využijí finance a zároveň sama vede pokladnu, přestože spolek jmenoval pokladníka. Členové spolku prý nemají možnost nahlédnout do dokumentů a nemají k dispozici stanovy spolku a Svazu. Pokud se situace nezmění, podá část členů spolku stížnost na policii. J. Kulhavá Novohradišské vyzvala, aby se svými problémy přišli do sídla Svazu a pokusili se je klidně vyřešit. K hledání správného postupu vyzval také Mirko Knížek.