„V 1. C třídě bude deset žáků, ale jedním z nich je žačka hudební školy, která chodí na všeobecné předměty, na češtinu ne,“ vysvětluje nám ředitelka školy Romana Heroutová-Bakarićová a dodává, že z českých základních škol je pět žáků. Letos byli poprvé do české třídy zapsáni čtyři žáci, kteří češtinu zatím neovládají.
„Obrovský zájem byl o zápis do chorvatských oddělení – o šestapadesát míst se ucházelo třiašedesát žáků – nemohli jsme je všechny zapsat. Někteří z těch, kteří zůstali pod čarou, odešli do jiných škol, čtyři z nich se rozhodli zapsat se do českého oddělení a naučit se česky.“ Pro takový precedent má gymnázium souhlas ministerstva školství a přednosty pro národnostní menšiny Mirka Markoviće. Z rodin těchto dětí přišly informace o tom, že se budoucí žáci českého oddělení začali během prázdnin z vlastní iniciativy učit českému jazyku. Škola jim maximálně vyjde vstříc a zorganizuje dodatečné hodiny češtiny, aby základy jazyka zvládli co nejdříve.

Jednou se to muselo stát. Už po léta klesá zájem o výuku češtiny v gymnáziu a bylo jen otázkou času, kdy nebude možné otevřít české oddělení. Tito žáci mají větší počet školních hodin a na oplátku nedostávají nic. Vzhledem k tomu, že češtinu už ovládají, protože se jí učili na základní škole, mají pocit, že zbytečně ztrácejí čas. „Je to horoucí problém, který musíme vyřešit. Na příští rok mám určité plány, o kterých jsem už jednala s předsedkyní Svazu Čechů Lenkou Janotovou. Chystáme schůzi s poradkyní pro české školy Jitkou Staňovou Brdarovou a profesorkou Mirjanou Svatošovou, abychom probrali všechny aspekty problému a našli způsob, jak motivovat děti,“ zdůrazňuje R. Bakarićová. „České oddělení má čtyři hodiny češtiny týdně, úhrnem mají děti osmatřicet hodin, což je málem plný pracovní úvazek. Právě kvůli této nadměrné zatížeností se jich stále víc po české základní škole zapisuje do chorvatských středních škol. Aby se to změnilo, abychom vrátili zájem o české oddělení, musíme dětem nabídnout něco nového, lákavého, musíme program výuky osvěžit, zpestřit, doplnit. V tom směru budeme jednat. Vzhledem k tomu, že je spousta dětí zapojena do různých sekcí Českých besed a docela rády zpívají, hrají a tančí, jedno z možných řešení je zakládání školních kulturních sekcí, takže by se část povinných hodin češtiny, která se vztahuje na péči o českou kulturu, realizovala tímto způsobem.“
Je zajímavé, že daruvarské gymnázium má jako jediné v širším okolí při zápisech více kandidátů, než míst, a už několik let se do něho zapisují žáci z okolních měst, přestože v nich jsou také gymnázia. Jde zřejmě o dobré jméno, které má škola díky výsledkům ve školních soutěžích a na státní maturitě. Vzrostl také zájem o technickou a ekonomickou školu, takže v Daruvaru bude dvanáct set žáků, což se nestalo za posledních dvacet let. V gymnáziu bude úhrnem 238 žáků.
Když jde o osud českého oddělení, má krajanská komunita a celková veřejnost letos pravděpodobně větší očekávání, protože ředitelkou je poprvé příslušnice české menšiny. R. Heroutová-Bakarićová je dcerou Josefa Herouta, který byl celých třicet let ředitelem české základní školy v Končenicích. Dcera jde v otcových stopách. Tato profesorka matematiky a informatiky se po patnácti letech pracovní stáže ve třídě rozhodla uspokojit i další své ambice, stát v čele školy. „Pro mě je to výzva a zároveň i čest, protože jde o uznávanou školu. Myslím si, že i na tomto pracovním místě mohu udělat o něco více, krok kupředu.“
O tom, že všechno co dělá, dělá svědomitě a vytrvale, svědčí případ s hudbou, bez které by, jak říká, vůbec nedokázala žít. „Dvacet let jsem hrála v dechové hudbě České besedy Končenice, a to byl můj přínos menšinové činnosti. Potom jsem deset let hrála v hudební kapele a nyní mám novou lásku – zpívaní ve vokální skupině Stentoria.“ Jde o ženskou „klapu“ která působí tři roky a získala velkou popularitu nejen v Daruvaru, ale také v širším okolí. Hostovala dokonce i u moře, kde jsou klapy doma. „Jsem nesmírně ráda, že se nám podařilo získat přízeň obecenstva. Měli jsme už tři koncerty v Daruvaru a všechny byly navštívené tak, že sály byly zcela plné. Máme tři pozvánky na festivaly klap na pobřeží v příštím roce, a mohly bychom zpívat málem každý týden, kdybychom to stíhaly.“
Vraťme se ale do školy a k českému oddělení. Vynaloží krajanská ředitelka úsilí ve prospěch výuky češtiny?
„Rozhodně budu usilovat o to, aby se české oddělení zachovalo, ale momentálně je otázkou, zda to bude nynější takzvaný B model. Může to být model C, který má dvě hodiny týdně, existuje možnost aktuální model modifikovat. Koneckonců i ministerstvo školství souhlasí s určitým zásahem do programu. O tom, co bychom chtěli a co můžeme, budeme teprve jednat.“ M. Pejić/mp

POČET ŽÁKŮ V ČESKÝCH ŠKOLÁCH MÍRNĚ KLESÁ
Od pondělí 3. září je ve školních budovách a kolem nich opět rušno a živo. Začal nový školní rok, do školních lavic v Chorvatsku usedlo přes půl milionu žáků základních a studentů středních škol, z toho kolem čtyřiceti tisíců prvňáků. Mezi nimi je i tisíc žáků, kteří se podle různých modelů učí českému jazyku a kultuře, z toho 393 podle modelu A v základních školách a 38 podle modelu B v daruvarském gymnáziu.
Do české školy Komenského v Daruvaru se letos do první třídy zapsalo dvaatřicet dětí, o sedm více než loni. V ústřední škole je prvňáků třiadvacet, zatímco devět žáků prvních tříd chodí do obvodních škol v Lipovci (3), Dolních Střežanech (3), v Dolanech (2) a v Horním Daruvaru (1). Škola Komenského má v Daruvaru úhrnem 203 žáky a 28 v čtyřech obvodních školách, což je dohromady 231 žák, o dva žáky méně než loni.
V české škole Josefa Růžičky Končenice jsou úhrnem 154 žáci, také méně než loni, kdy jich bylo sto šedesát. Z toho je 39 žáků ve třech obvodních školách v Daruvarském Brestově (16), Dioši (18) a Stražanci (5). Prvňáků je v Končenicích šest. V Ivanově Sele, v obvodní škole I. N. Jemeršiće Hrubečné Pole, se do první třídy zapsal jeden žák, celkový počet žáků zůstal stejný – osm.
Do českého oddělení gymnázia, v kterém se čeština učí modelem B, se zapsalo do první třídy devět žáků, z čehož čtyři z chorvatských škol, do třídy chodí jedna žačka hudební školy, která nechodí na češtinu. Ve všech čtyřech třídách českého oddělení gymnázia je úhrnem osmatřicet studentů.