Přednášeli předseda Rady pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska Aleksandar Tolnauer, profesorka Právnické fakulty v Záhřebu Antonija Petričušićová a přednosta Úřadu pro národnostní menšiny vlády RCH Branko Sočanac. Kulatý stůl se konal v místní škole Josipa Kozarce, která je, jak podotkla ředitelka Mirjana Faltisová, multikulturní, protože se v ní podle modelu C učí slovenština, čeština a ukrajinština.

„V politice vůči menšinám jsme za posledních dvacet let udělali velký pokrok. Největší problémy menšiny měly a dodnes mají s místními správami,“ řekl na téměř tříhodinovém shromáždění předsedající Aleksandar Tolnauer. Zdůraznil, že chorvatská legislativa patří mezi nejkvalitnější na světě.
Profesorka Antonija Petričušićová hovořila o důležitosti mezikulturního dialogu jako možnosti ochrany kulturní autonomie národnostních menšin. „Unie od zemí kandidátek vyžaduje, aby chránily a uplatňovaly menšinová práva,“ sdělila a uvedla několik příkladů dobré praxe, jako jsou interkulturní přístup ve vzdělávání, projekty v menšinových mateřských školách…
„Menšiny se nesmí obávat vstupu do EU. Vstupem do Unie budou mít menšiny a sdružení hodně prostoru, který je třeba využít,“ řekl Branko Sočanac. Hovořil o financování národnostních menšin ze státního rozpočtu a vzdělávání mladých lidí, které je pro menšinu velice důležité. „V Evropské unii se nikde nehovoří o národnostních menšinách, ale jen o lidských právech,“ podotkl.
Mezi posluchači byl i Vladimír Bílek, poslanec za českou a slovenskou menšinu, který se také zapojil do debaty. Hovořil o menšinovém školství a zdůraznil význam pořadů v chorvatské televizi věnovaných menšinám, menšinových právech a zákonech… „V budoucnu se budeme ocitat v nových situacích. Doufejme, že získaná menšinová práva budou v našem případě platit i při vstupu do EU.“
Na závěr kulatého stolu Aleksandar Tolnauer přítomné upozornil, že je nutné, aby menšiny do svých aktivit zapojily mladé lidi, kteří ovládají počítačovou techniku, i na to, jak je důležité nepřetržitě se vzdělávat. A. M. Štrumlová Tučková /amšt

PŘEDSTAVENA KNIHA O LIPOVLANECH
Kulatý stůl v rámci Lipovlanských setkání byl výbornou příležitostí představit novou knihu. Jmenuje se Lipovljanski svjetlopis - Lipovljanske fotografije 1910.-1920., je v chorvatštině a slovenštině, jejímiž autory jsou Ivan Hudec a Josip Krajči. Kniha vznikla ve spolupráci Matice slovenské a Slovenského kulturního centra z Našic. Je to vlastně fotomonografie starých fotografií ze začátku dvacátého století, které byly pořízeny tehdy aktuální technikou, fotografováním na sklo. Byly objeveny v domě rodiny Krajčové z Lipovlan, která je původem ze Slovenska. Knížka vznikla s cílem ochrany kulturního dědictví Slováků v tomto kraji.