Příležitost zazpívat si a zatancovat ve vlasti předků, v stověžaté matičce Praze na mezinárodním Krajanském festivalu, si letos nenechali ujít dva naše spolky, České besedy Rijeka a Záhřeb. Důstojně a úspěšně prezentovaly Chorvatsko na šestém ročníku Festivalu, který organizuje občanské sdružení Sedm paprsků v čele s ředitelkou Věrou Doušovou. Festival proběhl o měsíc později než obvykle, letos byl částí celostátní oslavy Dne české státnosti 2012, která byla věnována Čechům ve světě.
RIJEČTÍ SOUČÁSTÍ SVATOVÁCLAVSKÉ POUTI
Pěvecký sbor Nostalgie, folklorní skupina manželských párů a Ráčkové, dětská taneční skupina České besedy Rijeka, celkem 46 osob, vyjelo na cestu do Prahy už ve středu 26. září. Ve čtvrtek v poledne na ně čekal první slavnostní úkol, kdy při ekumenické bohoslužbě v kostele svatého Ignáce reprezentovali chorvatské krajany.
„Na přímluvu svatých Cyrila a Metoděje, patronů Evropy, prosíme za nastávající cyrilometodějský rok a rok víry, aby oslavy jubilejního roku přispěly k posílení víry věřících i k oslovení hledajících,“ byla věta, kterou při mši přečetl Krešimir Špralja, rijecký zpěvák, ochotník a učitel češtiny. „Byl to opravdu sváteční moment a Krešo si počínal velice důstojně,“ dozvěděli jsme se od vedoucí rijecké výpravy Sněžky Husákové: „Stejnou větu přednesl i o den později ve Staré Boleslavi, kde se celá výprava zúčastnila celonárodní svatováclavské pouti. Všechny nás požehnal kardinál Dominik Duka, a my jsme mu jménem Chorvatska předali košíček s dary. Nesla ho Darinka Mildová a chorvatskou vlajku v procesí její manžel Željko.“
Ústředním dnem Mezinárodního krajanského festivalu byla sobota 29. září, kdy se do areálu Olivovy dětské ozdravovny v Říčanech u Prahy sjelo všech šest set účinkujících. Riječtí krajané vystoupili v dopolední části kulturního programu, zpěváci pod vedením Tonyho Řeháka zazpívali tři písně, manželské páry zatančily tři tance a dětská skupina čtyři. Vzhledem ke krásnému slunečnému počasí a velice spontánní atmosféře, kterou navodil temperamentní brazilský soubor, sklidili Riječtí za své vystoupení vřelé sympatie i potlesk diváků. Bylo velice dojemné slyšet, jak se celé skupiny připojují, když z jeviště zazněla známá melodie...
Zakončení Mezinárodního krajanského festivalu přineslo v neděli Rijeckým i velké ocenění – Ráčkové, vedení Vladimírou Marinkovićovou, získali druhou cenu v kategorii folklorních souborů, a mladé představitelky převzaly cenu z rukou ministra zahraničních věcí České republiky Karla Schwarzenberga. Bylo to velkolepé finále účasti České besedy Rijeka na letošním Krajanském festivalu, během kterého starší zavítali jak do Národního divadla, tak do hostince U Fleků, děti si prohlédly Hradčany a staroměstské trhy, a vedoucí spolu s choreografkou Evou Zetovou nakoupily modrotiskovou látku na nové úbory pro malé tanečníky.
„Jsem překvapen, jak rozmanitým způsobem Češi ve světe pečují o svou kulturu a musím také pochválit Čechy za to, že patří ke dvěma nejorganizovanějším menšinám v Rijece. Cena, kterou tady získali, je jen odraz jejich pilné práce,“ řekl nám na závěr pobytu Gianni Juras, poradce pro právní a menšinové otázky Přímořsko-goranského županství, který výpravu doprovázel.
ZÁHŘEBŠTÍ STIHLI TŘI VĚCI NAJEDNOU
Už při odjezdu Záhřebských do Prahy ve čtvrtek 27. září bylo jasno, že jde o mimořádný zájezd – kromě pěveckého sboru Bohemia České besedy Záhřeb a tanečního souboru Záhřebské sluníčko České doplňovací školy, do autobusu nastoupila i osmičlenná delegace města Záhřebu, vedená Jaromilem Kubíčkem, předsedou České menšinové rady Záhřebu. Třídenní pobyt v Praze byl tak pro Záhřebské velice plodný – kromě podepsání smlouvy o družebních vztazích Trešnjevky a Prahy 4 to pro členy spolku znamenalo celkem tři vystoupení za dva dny, a to jak v rámci oslav městské čtvrti Praha 4, tak na Krajanském festivalu.
První možnost ukázat se před českými diváky měli členové záhřebské Besedy v pátek v raných odpoledních hodinách v centrálním parku Prahy 4, kde od rána probíhaly Seniorské hry. Na improvizovaném jevišti nejdříve tančili mladí tanečníci vedení Martinou Marinkovićovou-Plechatou. Pásmo několika tanců zahájila Horácká kolečka a publiku se nejvíce líbil dívčí tanec s hráběmi. Pak svěže a jistě zazpívala Bohemie pod taktovkou Domagoje Mariće. V zajímavě složeném programu českou píseň střídala chorvatská, a tu pak mezinárodně známá, navíc bylo vše zpestřené jak sólovými refrény, tak doprovodem dechového tria. Večer se pak část výpravy zúčastnila slavnostního divadelního představení Korespondence V+W v Národním divadle.
Sobotní dopoledne 29. září patřilo opět Praze 4, opět to bylo vystoupení v parku, tentokrát Na jezerce, kde se Záhřebští zúčastnili programu Svatováclavského velebení. Hned po něm celá výprava odjela do Říčan, kde probíhala odpolední část ústředního programu Krajanského festivalu. Z celkem patnácti krajanských souborů, které se toho dne na jevišti vystřídaly, vystoupili tanečníci a zpěváci České besedy Záhřeb jako poslední, po páté hodině odpolední za docela nepříznivých podmínek, kdy chladno a déšť několikrát zahnaly diváky pod připravený stan. Záhřebské to ale neodradilo, tanečnice Sluníčka byly ještě jistější a zpěváci suverénně zazpívali i třetí variantu svého programu.
Ještě více a ještě hlasitěji se zpívalo v neděli, nejdříve v prostorech Toskánského paláce, kde všichni účinkující Krajanského festivalu čekali, než průvod vyjde na Hradčanské náměstí a seřadí se před arcibiskupským palácem. Po požehnání na cestu domů se přesunuli k soše prvního českého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, kde společně zazpívali jeho oblíbenou Ach synku, synku. Pak už zbylo jen slavnostně ukončit největší roční sjezd Čechů, kteří žijí mimo Českou republiku. Slova chvály a díků uslyšeli potom krajané jak od ministra Schwarzenberga, tak od zmocněnce pro krajany Stanislava Kázeckého, Věry Doušové a senátora Tomáše Grulicha.
„Pro nás krajany není každý odjezd do Prahy jen tak obyčejná cesta a být v Praze během svatováclavských svátku a na Krajanském festivalu, a zažít společně s Čechy z celého světa dojemnou chvíli společné písně u Masarykova pomníku je už vlastně privilegium. Nejen, že to posilnilo naše vlastenecké city, ale jsme hrdí i na to, že jsme představitelům města Záhřebu, kteří byli s námi, mohli ukázat, ke kterému kulturnímu kruhu my, jejich spoluobčané, patříme,“ zhodnotil jménem celé výpravy pobyt Záhřebských v Praze Jiří Bahník, předseda České besedy Záhřeb.
SPOLEČNÝMI SILAMI K SBRATŘENÍ ZÁHŘEBU A PRAHY
„Závěrečné jednání a podepsání Dohody o přátelských vztazích mezi městskou částí Praha 4 a záhřebskou čtvrtí Trešnjevka sever proběhlo ve svátečním a dojemně přátelském ovzduší“, řekl nám o slavnostním aktu, který proběhl v Nuselské radnici, Jaromil Kubíček, předseda České menšinové rady Záhřebu: „Dohoda vytvoří kladné podmínky pro spolupráci v oblastech společenského života, turismu, vědy, kultury, hospodářství a dosažení cílů stanovených Evropskou chartou. Cesta k ní nebyla snadná už vzhledem k jinačí organizaci jednotek místní samosprávy. Nejvíce k ní přispěl Karel Šplíchal, náš velký pražský přítel a vytrvalý spiritus movens sbratření Záhřebu a Prahy, dvou dlouhodobě historicky a osudově vázaných měst. Je to první, ale osudový krok, který směřuje k podepsání smlouvy o spolupráci Záhřebu a Prahy. My, záhřebští Češi tomu upřímně fandíme“.
Kromě podepisovatelů dohody, předsedy rady městské čtvrti Željka Sladoviće, zástupce starosty Jiřího Bodenlose a Karla Šplíchala, slavnosti se z chorvatské strany zúčastnil její velký záhřebský propagátor, krajan Ivan Havelka, poradce pro hospodářství v čtvrti Trešnjevka, jakož i Tihomir Majić, poradce přednosty Úřadu starosty Záhřebu, Vesna Rems Dobrin z Kulturního centra Trešnjevka, předseda Chorvatsko-českého spolku Marijan Lipovac, představitel české národnosti v záhřebském županství Fráňa Vondráček, konzul Vlahutin z chorvatského velvyslanectví v Praze, předseda záhřebské Besedy Jiří Bahník a České menšinové rady Jaromil Kubíček. Vlatka Daňková/vd