Do Kulturně-hospodářského centra České besedy Záhřeb J. V. Frič v Šubićově ulici přišlo mnoho lidí. Úsek historie české menšiny v Záhřebu zajímal v prvé řadě členy Besedy a Chorvatsko-české společnosti i jejich přátele.
Velmi zaujal projev Jaromila Kubíčka, předsedy Rady české menšiny města Záhřebu, o budově, která jako němý svědek pamatuje sedmdesát pět let slavné a bouřlivé minulosti záhřebských Čechů. Mluvil o vděčnosti předchozím generacím krajanů a pochválil autory monografie, kteří podali přehled od myšlenky o vlastním českém domě přes náročné zajišťování prostředků a stavbu, až k jeho dokončení a radosti z otevření roku 1937. Nepříznivé společenské události a odejmutí budovy zahájily dobu temna, trvající řadu desetiletí. Vytrvalost a víra ve spravedlnost záhřebským Čechům naštěstí přinesla návrat do svého hnízdečka.

Hlavní redaktorka Agneza Szabová ocenila hodnotu monografie ve světle přátelské spolupráce Čechů a Chorvatů: „Tento reprezentativní palác i dnes září ve svém plném starém a novém monumentálním lesku.“
Autor Marijan Lipovac je přesvědčen, že se vědomí o záhřebských Češích jako součásti identity Záhřebu prosadí; identitu určují také budovy národního významu. Zdůraznil, že ze svých pětasedmdesáti let existence Dům jen osmnáct let sloužil svému účelu. „Proto věnuji tuto knihu těm záhřebským Čechům, členům České besedy, jimž bylo znemožněno tuto budovu používat.“
  Druhý autor, Jiří Bahník, připomněl jména zakladatelů akciové společnosti Československý národní dům, obchodníka Vojtěcha Zborníka, průmyslníka Jaroslava Navrátila, inženýra Rudolfa Jungmanna, architekta Lavoslava Kaldu, univerzitního profesora Františka Smetánku a další. Plné útrap bylo období od roku 1941, kdy byli Češi přinuceni opustit krásně upravenou budovu. Obrovským snažením vedení a členů Besedy, dobrovolnou prací a vlastními finančními vklady a pomocí chorvatského a českého státu jsou zase ve svém. „Vydání knihy je zárukou česko-chorvatského přátelství a vyhlídka do budoucnosti. Prostorný, teplý a krásný palác Českého národního domu bude místem bohatého kulturního života záhřebských Čechů a jejich přátel,“ uzavřel Jiří Bahník. Jako doklad jeho slov vystoupili chorvatští umělci, sopranistka Tihana Havelková-Tudakovićová a pianista Vjekoslav Babić, kteří zahráli skladby Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Z. Táborská /Ivan Miler