Krajany si podmanil smíšený pěvecký sbor Bohemia za účasti dvou mladých hudebnic.
Čtenářskou obec přivítala jednatelka Jarmila Kozáková a předseda Jiří Bahník pozdravil hosty: Jasenku Zajecovou z Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu, Albínu Součkovou z knihovny Franty Buriana v Daruvaru a Libora Buriana, syna Jana Buriana, jehož jméno záhřebská knihovna nese. Poukázal na významné sepětí knihovny s českou školou. Velký počet žáků České doplňovací školy znamená, že i kniha má v besedním životě budoucnost.
O dějinách knihovny mluvil Viktor Husák, který je knihovníkem sedmnáct let. Připomněl i řadu významných českých a chorvatských osobností, spojených s exi- stencí knihovny a zá-hřebských českých spolků, Sokolem, Záhřebskou univerzitou, Maticí chorvatskou, učitele České doplňovací školy. Aktuální knihovnice Vlasta Poštolková mluvila o spolupráci s knihovnou pro českou národnost a o velké akci evidence knih podle univerzální dekádní soustavy. Počet čtenářů se velmi zmenšil. Z dřívějších padesáti jich zůstalo třicet. „Zestárli jsme, mnozí tu už nejsou a mladí mají počítač! Ale myslím si, že to, co se najde v krásné knize, se v počítači nenajde!“ konstatovala V. Poštolková.

Písní Fala, jež v českém znění přečetla B. Šimecká a zazpívala Bohemia, poděkovali knihovníci všem dřívějším, dnešním i budoucím členům záhřebské Besedy, kteří se řadu let starali, starají a budou starat o Knihovnu Jana Buriana, aby stále rostla. V podání několika členů besední literární sekce zazněla slova českých klasiků.

Z DĚJIN
O lásce ke knize českých přistěhovalců do Záhřebu svědčí založení spolkové knihovny už v roce 1882. Na začátku měla jen několik desítek knih a sídlila tam, kde Beseda. Zpočátku nejčastěji v hospodách a restauracích, které vlastnili nebo kde pracovali Češi. Když byl v roce 1937 postaven Československý ná- rodní dům, přestěhovala se do něho. Za druhé světové války byla uzamčena a knihy se potají zachraňovaly. V roce 1948 se stěhovala na Dolac, kde poměrně šťastně působila.
Od roku 1995 probíhalo přeřazování knih podle univerzální dekádní soustavy. Kromě knihovníků Jana Buriana a V. Husáka pomáhali mnozí krajané. V roce 2010 se knihovna přestěhovala do místností v polopatře Českého domu, kde je umístěno 8500 svazků beletrie, dětské literatury, poezie, monografií, překladů, sto videokazet s českými filmy a hudbou. Hodně cenných knih se začalo rozpadávat. Knižní fond se zvyšuje díky různým donacím z ČR, českého velvyslanectví v Záhřebu, členů Besedy a krajanů z RCH. Nedávno se v Čechách koupily romány a povídky v Besedě oblíbené spisovatelky Vlasty Javořické.
Z Táborská/T. Hnojčík,zt