Nachází se na vchodu do kurie na Kaptolu 26. Milovníky české kultury a příslušníky české menšiny určitě potěší, že se v Záhřebu mohou setkat s dalším významným Čechem, je však neuvěřitelné, že se nachází na místě, které je synonymem katolické církve v Chorvatsku. Komenský totiž nebyl jen velkým pedagogem a zakladatelem pedagogického systému, který je platný dodnes (mateřské, základní a střední školy a fakulty), ale byl i protestantským biskupem, přesněji posledním biskupem Jednoty bratrské. Jeho záhřebský reliéf byl na Kaptolu umístěn v roce 1867, v době, kdy jen málokdo v katolické hierarchii přemýšlel o ekumenismu. Jak bylo tedy možné na Kaptol propašovat kacíře? O to se postaral Franjo Magdalenić (1798-1872), který byl v roce 1862 jmenován záhřebským kanovníkem a v roce 1867 dal upravit svou kurii na Kaptolu 26.
Na kamennou ohradu dal umístit dvě skulptury – sochu svaté Barbory a nad ní reliéf Komenského. Magdalenić byl totiž v letech 1828-1862 vikářem v Bedekovčině v Zagorji, kde byl kostel zasvěcen svaté Barboře. Velmi se zasloužil o rozvoj školství. Ihned po příchodu do Bedekovčiny učil děti na faře, v roce 1842 upravil školu ve starém dřevěném domku na svém hospodářství ve vsi Ograjci a postaral se, aby v ní učil učitel Ivan Bauer. Vlastními prostředky a za finanční pomoci biskupa Juraje Haulíka, šlechtické rodiny Bedekovićovy a farníků dal tři roky poté u kostela v Bedekovčině vystavět novou školu. Po příchodu do Záhřebu zřejmě trpěl nostalgií, přál si mít něco, co by mu připomínalo jeho dosavadní kostel a školu, proto zařídil, aby vchod do domu krášlily kamenná socha svaté Barbory a reliéf Komenského. To, že velký pedagog byl i protestantským biskupem, pravděpodobně nikdo nevěděl.
Je to další důkaz, že Záhřeb je plný českých stop, ale o mnohých z nich vůbec nevíme, i když kolem nich každodenně chodíme. M. Lipovac/ml