Potěšily je i srdečné pozdravy vzdálených příbuzných a někdejších sousedů, žijících dnes v Jiřicích a Mišovicích na Jižní Moravě, které jim Dalibor vyřídil. Dalibor se před čtyřmi lety přestěhoval do Skalice nad Svitavou v České republice, kde si založil rodinu. V novém prostředí se mu líbí, říká, mimo jiné také proto, že si našel práci, se kterou je spokojený. Přiznává však, že to ze začátku jednoduché nebylo. Scházel mu ruch krajanského života, dechová hudba, ve které ve Zdencích hrál... Přidal se proto k místní skalické dechové hudbě a věnuje jí své volné chvíle. Svou manželku Miluši, odbornici na lidový tanec, podporuje při jejích cestách za besedními folklorními soubory v Chorvatsku. Pracovala už s několika skupinami, ale nejraději jezdí do Jazveniku. V místě bydliště znají Daliborův původ, a tak se často stává, že se mu hlásí lidé, kteří mají v Chorvatsku někoho známého. Dozvěděli se o něm i v nedalekých Jiřicích, kde žije hodně reemigrantů z našich krajů.
„Už dřív mne zvali do Jiřic na setkání bývalých bojovníků brigády Jana Žižky z Trocnova a jejich příbuzných, která pořádají každoročně v říjnu. Letos jsem se ho na pozvání starostky Jiřic Magdy Hladíkové zúčastnil poprvé. Zrovna se mi hodilo spojit návštěvu Jiřic s cestou do Zdenců. Jel jsem tam s velkou dávkou zvědavosti. Zajímalo mě, s kým se tam setkám, a brzy jsem zjistil, že návštěva stála za to. Ani jsem tomu nemohl věřit, kolik je tam našich krajanů, dokonce i mých příbuzných. Dlouho jsme se spolu bavili, připomínali jsme si společné známé, vzpomínali,“ vyprávěl Dalibor. Setkání v Jiřicích proběhlo v pátek 21. října v místním kulturním domě. Byla to oslava 64. výročí brigády Jana Žižky z Trocnova, která byla založena 26. října 1943 v Bučji nedaleko Pakrace. Kromě veteránů, bývalých partyzánů, na oslavu přijela téměř stovka hostů. Setkání jsou vždy srdečná a emotivní, a tak tomu bylo také letos. Příštího roku se někdejší partyzáni a rodáci z Chorvatska sejdou v Hostěradicích. Mišovice, Jiřice a Hostěradice jsou tři osady, ve kterých se usadil největší počet českých reemigrantů z Chorvatska, převážně příslušníků První československé brigády Jana Žižky z Trocnova Národně osvobozeneckého vojska Jugoslávie. „Můžete si představit, že by taky u nás někdo zaslzel při písničce Živjela Jugoslavija? V Jiřicích jsem to při této slavnosti zažil,“ řekl Dalibor.
 Oslava v malozdeneckém domě byla výbornou příležitostí přenést pozdravy z Moravy, včetně dopisů a adres. Stejně jako při setkání v Jiřicích se také v malozdeneckém domě ještě dlouho besedovalo a vzpomínalo a Dalibor ještě několik následujících dnů navštěvoval krajany, kterým měl vyřídit pozdravy z Jiřic. „Svět je malý a o náhody nikdy není nouze,“ zamyslel se. Možná že toto setkání přivede i k obnovení některých pozapomenutých přátelství. A. M. Štrumlová Tučková /amšt, Dalibor Brůža