Zdůraznil, že jde o evropský standard, který si Chorvatsko vstupem do Evropské unie musí osvojit, a že se vlastně všude po světě použití rozpočtových peněz kontroluje podobným způsobem.
Zajímá nás, jak jsou na tom národnostní menšiny v Chorvatsku?
Když jde o evropský standard, jsme na dobré cestě, ale ani menšiny, ani chorvatská společnost všeobecně si ho jistě neosvojí snadno a bezbolestně, prostě proto, že se ve velké míře liší od dosavadního způsobu jednání. Proto Rada bude pokračovat s organizováním edukací pro představitele všech menšin, abychom všichni co nejlépe využívali práva a možnosti, které se otvírají vstupem do Evropské unie. Menšiny jsou v úplně stejné pozici jako všichni ostatní uživatelé finančních prostředků ze státního rozpočtu. Chorvatská legislativa je přizpůsobena evropskému standardu, takže nás už uplatňování zákonů přibližuje standardu Evropské unie. Na nás se vztahují především zákon o finanční odpovědnosti a zákon o neprofitních organizacích.
Fakt, že byl celkový obnos peněz pro menšiny snížen jen o šest procent svědčí o tom, že menšiny i doposud dobře hospodařily a vyúčtovávaly, dobrým chováním si určitě zasloužily výhodnou pozici vůči státnímu rozpočtu.
Naoko vypadá, že se zavádějí přísnější podmínky zacházení s penězi, já bych ale řekl, že jen uplatňujeme zákony v absolutní míře. Je v tom další prvek – politická vůle vlády Republiky Chorvatska. Bez ohledu na to, zda to uznáme či ne, fakt je, že vláda měla porozumění pro menšinové potřeby. Mohli jsme podat fenomenální, bezvadné zprávy, ale kdyby nebylo porozumění a politické vůle umožnit menšinám kulturní autonomii, byly by marné. Je pravda, že v těžké ekonomické situaci měla obrovskou roli činnost menšinových spolků, kterým při této příležitosti děkuji. Samozřejmě, že se v tak velkém počtu spolků občas stane, že některý zanikne, je to docela přirozené, ale jde o výjimky. Jde však o vysokou úroveň činnosti, která určitě přispěla k tomu, aby vláda usoudila, že je i nadále třeba financovat kulturní autonomii národnostních menšin. Nedělá to jen kvůli menšinám, ale i kvůli státu, protože je bohatá a kvalitní kulturní činnost národnostních menšin jednou z nejpozitivnějších věcí, které Chorvatsko vnese do Evropské unie. My nemůžeme Evropské unii nabídnout velké hospodářské a ekonomické výkony, ale kulturní ano. Jaký je osud modelu financování kulturní činnosti národnostních menšin ze státního rozpočtu? Potrvá i nadále nebo se menšiny musí bě-hem času zcela zaměřit na financování evropskými fondy?
Nyní jsme v přechodném období, a Chorvatsko si musí být vědomé faktu, že je malou zemí s velkým počtem národnostních menšin, a proto se kulturní autonomie menšin ještě nějakou dobu musí financovat převážně ze státního rozpočtu. Je tomu tak z části i proto, že Chorvatsko má po rozpadu bývalého státu nové menšiny, dříve neexistovaly, což je specifikum, které jinde nenajdete. Přesto, že je potřeba podporovat tuto činnost ze státní pokladny, je úplně jisté, že se tento způsob financování časem změní, státní podpora se bude zmenšovat a menšiny se budou muset obracet na evropské fondy. V Evropě jednoduše věci tak fungují, v řadě nabídek jsou také různé fondy určeny na realizaci programu civilního sektoru, včetně národnostních menšin. Princip je prostý – menšinové spolky jsou dobrovolné, nikdo nemusí být členem České besedy, a proto na státní podporu mohou počítat ještě jen krátkou dobu. Musím ale zdůraznit i to, že můžeme být hrdí na naše menšiny, které se celkem integrovaly do chorvatské společnosti, ale stále ještě mají potřebu udržování své kulturní identity, víry, jazyka, a to bude v Evropské unii pro Republiku Chorvatsko velkou předností. Mimo jiné, mnohé menšiny mají v Unii své mateřské státy, a to také otvírá mnoho dalších možností.
Otázky kladl M. Pejić/mp