To ostatní vždycky bez problému zvládneme také,“ řekla ředitelka Libuše Stráníková hostům, kteří zcela zaplnili vstupní halu budovy Svazu Čechů, kde Jednota sídlí.
Velká odezva hostů svědčila o tom, že všem – tiskárnám, dopisovatelům, Besedám, školám a představitelům menšinových rad a místní samosprávy – také zaleží na krajanských novinách a jejich kvalitě, že je zajímá, jak funguje provoz, který krajanům poskytuje informace o všem, co se v menšině děje. „Všechno se připravuje tady, píše se, jazykově upravuje, graficky ztvárňuje a hotové stránky se internetem posílají do tiskárny,“ vysvětlila L. Stráníková. Zdůraznila zvláštní roli krajanských spolků a poprosila představitele Besed, aby předem ohlašovali své akce a posílali do Jednoty zprávy o všem, co se v jejich prostředí stává a myslí si, že by mohlo veřejnost zajímat. „Úkolem a cílem Jednoty bylo, a je tomu tak i dnes, informovat o krajanském životě, pěstovat a šířit českou kulturu a přispívat k zachování českého jazyka,“ dodala.
Že si krajanské spolky váží práce, kterou Jednota vykonává, potvrdil předseda záhřebské Besedy Jiří Bahník, který jménem všech poděkoval Jednotě, „že přináší českou řeč do krajanských domů.“ Vzhledem k tomu, že do Daruvaru přišli představitelé dokonce dvaceti Českých besed, kteří málo znají město Daruvar, zorganizovala pro ně redaktorka Vlatka Daňková prohlídku zámku, zámeckého parku a středu města a ohlásila, že prohlídka bude pokračovat i při dalších setkáních.

Letošní setkání pokračovalo ve vinařství Lotada, kde se oslavenci a jejich hosté bavili při obědě, sklence vína a krásném pohledu na daruvarské vinohrady. Ve svátečním ovzduší se ale nezapomnělo ani na ty, kteří dali svůj přínos dějinám menšinového tisku v dřívějším období. Důchodce Jednoty, kteří se nemohli oslavy zúčastnit, navštívili členové kolektivu o několik dní později a u každého se zdrželi na kus řeči.
Oslavy se zúčastnil starosta Daruvaru Dalibor Rohlík a k narozeninám poblahopřál i poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, který se právě vrátil ze schůze Rady pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska, kde se jednalo i o financování menšinových tiskovin, a Jednotě se tam dostalo velkých komplimentů. „Jednota je v samotné špičce menšinového vydavatelství, patří mezi tři nejlepší, spolu s deníkem Italů Il Voce del popolo a srbským týdeníkem Novosti,“ sdělil V. Bílek a dodal, že Jednota uspokojuje i standard Evropské unie, kde se menšinové vydavatelství nefinancuje, ale spolufinancuje, což znamená, že musí část příjmů zajistit prodejem, sponzorstvím nebo marketinkem. „Každý si může sám zhodnotit obsah Jednoty a soudit o její úspěšnosti, já osobně, protože mám přehled o vydavatelstvích všech menšin, můžu říci, že Jednota je v elitní společnosti menšinových tiskovin.“
BOHATÝ VYDAVATELSKÝ PROGRAM
Vydavatelská činnost české menšiny v Chorvatsku má dlouhou a bohatou tradici.
První noviny, Český list, vycházely před více než sto lety, následovala řada jiných, třeba Dětský koutek, který se jako novinová rubrika poprvé objevil v roce 1929. Přesto je 16. března 1946, kdy vyšlo první číslo týdeníku Jednota, rozmezím krajanského tisku. Od toho dne do českých rodin pravidelně a nepřetržitě přichází Jednota, která byla dvě desetiletí orgánem Svazu Čechů, v polovině šedesátých let přerostla v samostatnou vydavatelskou instituci. Kromě stejnojmenného týdeníku Jednota vydává měsíčník Dětský koutek, Český lidový kalendář, publicistický časopis Přehled, knihy krajanské literární a badatelské tvorby a učebnice pro české školy.
M. Pejić/ld