V Lipovlanech je národnostní rozmanitost, společenský život mnoha různých národností a jejich úspěšná spolupráce naprostou samozřejmostí. Na území malé obce žijí příslušníci dvacítky národnostních menšin v úplném souladu s většinovým chorvatským národem. Dokladem toho byl začátek slavnosti, když místní smíšený sbor bezvadně zazpíval tři hymny – chorvatskou, slovenskou a českou. Konec konců, zpívají v něm příslušníci všech národností, mimo jiné i většina zpěvaček skupiny Vějíř České besedy Lipovlany.
„Ve dvacátých letech minulého století bylo zvlášť čilé zakládání menšinových spolků,“ řekl Ivan Hudec, který přítomným přiblížil dějiny Besedy, založené v březnu roku 1923. „Spolek měl čtyřiačtyřicet členů a jeho první akcí bylo stavění májky. Beseda měla také bohatou knihovnu, začala připravovat divadla, založila dechovou hudbu a usilovala o paralelní oddělení základní školy a o příchod učitelů z České republiky a ze Slovenska.“ Škola fungovala do začátku druhé světové války, kdy byly všechny menšinové spolky zakázány. Znovu začala působit po obnovení Besedy v roce 1946, ale v roce 1957 zanikla. Dnes se v místní škole češtině učí patnáct žáků, a jak zdůraznil předseda Matice slovenské Jozef Krajčí, „je jedinou zárukou zpomalení asimilace.“
Během času se uvedená konstatace osvědčila. Zánik školy a smíšená manželství způsobily i konec Československé besedy v roce 1965. „Ještě osm let ale působila Beseda v sousedním Krivaji,“ zdůraznil předseda České besedy Mirko Knížek a dodal, že v této osadě byl spolek založen v roce 1935, a obě Besedy byly velice úspěšné. Krivajský spolek vedl jeho děda, on sám je třetí generací rodiny Knížkovy, která se podílí na vedení Besedy. „Teprve v roce 2004 se nám podařilo besední činnost obnovit, nyní ale jako Českou besedu obce Lipovlany, protože v Krivaji už pro ni nejsou podmínky. Dnes máme 192 členy ve čtyřech skupinách a ročně přes dvacet vystoupení.“
„Matice slovenská působí sedmnáct let a spolu s Českou besedou se značně podílela na obnovení a organizování Lipovlanských setkání,“ řekl J. Krajčí a dodal, že se právě chystá otevření etnografického domku slovenské menšiny.
Česká beseda dnes nemá svůj prostor, ale má k dispozici místní kulturní dům, na úpravu kterého přispěla prostřednictvím Svazu Čechů, totiž Rady pro národnostní menšiny. Další peněžní příspěvek na úpravu domu a knihovny zajistil poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, kterému zvlášť poděkoval starosta obce Mario Ribar. Poslanec Bílek poblahopřál spolkům ke kulatému výročí a zdůraznil, že i dále bude pomáhat, protože jsou „národnostní menšiny základem, který zajišťuje blahobyt celé společnosti.“
„Jsou s námi i nejstarší členové České besedy, oba z Krivaje, kde byli činní v Československé besedě až do jejího zániku v roce 1973,“ řekl předseda České besedy obce Lipovlany Mirko Knížek. Jde o Zdenu Makalovou, dlouholetou herečku divadelní sekce a Jozana Hraského, posledníka pokladního spolku. “Dříve to bylo lepší,“ řekla nám během večera paní Makalová, které jsme se zeptali, jak se dívá na spolkovou činnost. „Mladí se rádi zapojovali do besedních akcí a bavilo je to, zatímco dnes je to vůbec nezajímá.“
M. Pejić/mp