„I v tomto roce se o výkup vlny postarala firma Monole Dragana Tutiće z obce Donji Dragićevci u Čazmy, “ o které nás informoval krajan Štěpán a zavzpomínal na doby před více než dvaceti lety, kdy vlnu a ovčí kůže vykupoval daruvarský podnik Sirovina. Výkup se na dvacet let zastavil. Jak se chovatelé vyrovnali s jeho oživením? „To víte, že po tolika letech jsme rádi, že o vlnu má někdo zájem. Za kilo vlny bílého plemene výkupna platí 1,50 kn/kg. O vlnu černých ovcí nemá zájem, a do žoků s bílou vlnou se nesmí míchat.“ Zájem o výkup vlny byl vloni i letos velký v celém okolí, potvrdil nám D. Tutić, jediný výkupce ovčí vlny v Bjelovarsko-bilogorském županství a majitel firmy Monole: „Vloni jsme vykoupili 150 tun vlny. Letos to bude o něco slabší, a to proto, že nebudeme vykupovat vlnu od Pramenky - na trhu o ni není zájem, ani vlna černých plemen se nebude přijímat. Vlna dokáže vlhkost absorbovat a uvolňovat vodní páru do ovzduší. Udrží teplo, je hebká a jemná a hustá, takže roztoči a pyl nemají šanci. Proto jsou vlněné deky vhodné pro alergiky. Barvy jsou jasné a zářivé i po několika vypráních,“ vysvětlil výkupce. „Podmínkou výkupu je, aby vlna byla čistá a suchá a aby nebyla znečištěná senem a slámou. Takovou vlnu výkupna charakterizuje jako odpadní. Nevykupujeme ani vlnu zplstnatělou, špinavou, znečištěnou výkaly, napadenou škůdci, mokrou nebo plesnivou,“ dodal.
  „Ovce se stříhají v květnu, aby jim v létě nebylo teplo,“ řekl S. Kasal, který ke střiži využívá ruční nůžky. Ovci je schopen ostříhat během 25 minut. Stříhání probíhá od poloviny dubna do začátku června, na některých ostrovech i později, v červnu až červenci. Období stříhání ovcí závisí na nárůstu nové vlny, vrstva, která se ostříhá, zase na výživě a věku zvířete. Kromě ručních nůžek se ke stříhání používají i elektrické. Ručními nůžkami je téměř nemožné vlnu ostříhat, jestliže nepodrostla. Ve velkém stádu se nejdřív stříhají berani a jalové bahnice, protože jim vlna brzo podroste. Později i ovce, které se jehnily. Stříhání se provádí tak, že se ovce posadí na zadek a začíná se od břicha. Zvláštní pozornost se musí věnovat mléčné žláze a bradavkám, aby nedošlo ke zranění, u beranů na varlata. Po břiše se stříhá krk, levá a pak pravá strana, končí se pravou zadní nohou a ocasem. Ovci je nutné zklidnit, zabránit náhlým pohybům. Poranění ovce elektrickými nůžkami je méně pravděpodobné než při ruční střiži. Pokud se ovce zraní, měla by se taková místa ošetřit sprejem na rány.
Ovce jsou skromná zvířata. Chov se obejde bez velkých nákladů na krmení, ustájení a léčení, dozvídáme se. Můžete si představit horu vlny, kterou získali za třicet let, co se u Kasalů chovem ovcí zabývají. „Vlna nehoří a je kvalitním izolačním materiálem, je tedy hojně využívána ve stavebnictví. Je lepší než skelná vlna.“
Š. Kasal začínal s dvěma jehňaty. Momentálně má 13 ovcí, 1 berana a 12 jehňat do 25 kilogramů. Postěžoval si, že poptávka po jehňatech a ovcích klesá bez ohledu na cenu, která je nyní 21 kn/kg. Ovce jsou v zimě ustájeny, během roku se pasou na zahradě. Kromě trávy se přikrmují kukuřicí a šrotem, dodává se jim nezbytná sůl. Stejně jako u jiných přežvýkavců i ovcím se musí jednou ročně speciálními kleštěmi stříhat paznehty. Jejich největším nepřítelem je plicní červivost, způsobena hlísticemi.
Také v chovu ovcí se stejně jako v jiných odvětvích zemědělství situace zhoršuje, potvrdil končenický chovatel, který si postěžoval na nedynamické splátky subvencí: „Letos zjara jsme dostali subvence teprve za loňský rok. Subvence na ovci byly doposud 150 kun, letos byly sníženy na 80 kn/ks.“ Kromě na ovce dostávají Kasalovi subvence na prasata, kukuřici, ječmen a oves. „V roce 1963 se v Končenicích chovalo 2400 kusů hovězího dobytka a 24 berani, nyní je situace obrácená. Ovce se najdou snad v každém druhém hospodářství,“ upozornil nás chovatel. Otázku, proč se počet ovcí ve vsi během padesáti let zvyšoval, zdůvodnil: „Snad kvůli tomu, aby se nemusely sekat dvory.“
  V poslední době nás všechny tíží problém, jak přežít krizi, jak se dostat z finančních problémů. Přemýšlíme o tom, jak situaci zlepšit. Dalo by se říci, že lidé na vesnici to mají lehčí - mají prostor, kde mohou pěstovat plodiny a zabývat se chovem užitkových domácích zvířat. Ale není to tak jednoduché – není je komu prodat. Trh není zajištěn. A co teprve až se staneme dalším členem Evropské unie - jak v silné konkurenci přežijeme? A. Raisová /ar
ADÉLA A ŠTĚPÁN
Štěpán pracoval 36 let v ekonomickém oddělení zdenecké mlékárny Zdenka a jeho žena Adéla, která pochází z Holubňáku (roz. Vondráčková), byla v domácnosti. Více než dvacet let pracovala na sběru mléka do laktofrizu. Kasalovi mají tři dcery, Mirjanu a Sanju, které jsou provdané a žijí v Končenicích, a Agátu, studentku na Filozofické fakultě v Záhřebu. Pan Kasal byl v mládí členem taneční skupiny, kterou vedla Zora Sigalová a hrál divadlo. Jeho bratr Miroslav byl před časem předsedou Besedy.
PLNOLETÁ OSLICE POŘADATELKA
  „Protože prostřední dcera miluje zvířata, plánovali jsme koupit poníka, ale nakonec jsme pořídili oslici. Dnes už je oslice plnoletá,“ směje se chovatel. „Nikdy nebyla uvázaná. Dali jsme jí jméno Pořadatel. Snad proto, že nám vždy hlasitým hýkáním oznámila, že se některá z ovcí obahnila. Byla s nimi totiž společně ve stáji. Ona sama však nikdy mladé neměla. Pořadatelka přijde po ovcích na řadu při stříhání paznehtů, které jí přes zimu pořádně narostly. „Řežu jí je jednou ročně kleštěmi a pilkou,“ uvedl Š. Kasal.
VÍTE, ŽE...
- nejvíc ovcí se chová v Číně (170,8 miliónu kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V Česku se v roce 2011 chovalo 209 tisíc ovcí, v Chorvatsku 600 tisíc, z toho v Bjelovarsko-bilogorském županství 20 tisíc. - předkem ovce je muflon - samice, která se obahnila, se nazývá bahnice - vykastrovanému beranovi se říká skopec - ovce, která ještě nerodila, je jehnice - ovce se dožívají 10-12 let, za rok jim může narůst nejméně 3 kg vlny, některým plemenům až 18 kg.