Samozřejmě, je to čest, ale je to především závazek. Jsem si vědoma toho, že obě funkce jsou náročné a že budu mít co dělat, abych je obě zvládla. Svaz bohužel nemůže mít předsedu profesionála, který by se mu věnoval plnou pracovní dobu, někdo to musí dělat při zaměstnání. Spoléhám tedy na to, že mám v Jednotě dobré kolegy, kterým rovněž záleží na jeho dobrém fungování, a že se mi mezi krajany podaří najít dobré a obětavé spolupracovníky. Myslím si, že to neměla jednoduché ani dosavadní předsedkyně, zároveň ředitelka školy.
První úkoly byly protokolární – návštěva akcí Svazu Čechů, co bude vaší první konkrétní prací?
Najít dobré spolupracovníky je právě ten první konkrétní úkol. Ustavující schůze předsednictva Svazu bude 13. července v Daruvaru, takže zrovna teď jednám s lidmi, radím se, hledám. Sestavuji křížovku.
Česká menšina je považována za nejlépe organizovanou, ale to určitě neznamená, že není co zlepšovat. Máte už přehled o situaci a plán, čemu se budete nejdřív věnovat?
Souhlasím s tím, že je naše komunita dobře zorganizovaná. Svědčí o tom počet spolků, kterým promyšlená soustava přehlídek kulturní tvořivosti dává možnost svou činnost rozvíjet. Je na čem stavět. Všechno, co máme, je třeba zachovat, ale i rozvíjet a modernizovat. Pokud jde o rady Svazu, chtěla bych co nejdřív vypracovat náplň jejich práce. Nejdůležitějším úkolem Svazu je činnost na poli kultury, a ta je mnohem komplexnější, než je pěstování tradic. Nejde jen o hudbu, folklór a divadlo. Pokud chceme zachovat jazyk a tradice, musíme jít k prameni, poznávat a inspirovat se současnou českou kulturou. Chtěla bych také přehodnotit vztah Jednoty a vydavatelské rady, a zaktivovat hospodářskou radu, která, zdá se mi, bude mít velmi důležitý úkol – zajišťovat finanční prostředky pro činnost Svazu a Besed.
Už delší dobu se uvažuje o možnostech hledání dodatečných zdrojů finančních prostředků. Jak k tomu může přispět Svaz Čechů?
Právě tady by se měla uplatnit hospodářská rada. Měl by to být tým lidí, který by dokázal vyjít z potřeb krajanských spolků a najít způsob, jak oslovit všechny zdroje, které se nabízejí – počínaje chorvatskými a českými ministerstvy a evropskými fondy konče. Málokdo si uvědomuje, že tuto práci za nás všechny nyní vykonává tajemnice jako jediná profesionální zaměstnankyně Svazu, na to však jeden člověk stačit nemůže. Musí to dělat tým.
Jaká je podle vás spolupráce s místní a oblastní samosprávou a jinými národnostními menšinami?
Myslím si, že spolupráce s místní samosprávou v prostředích, kde působí krajanské spolky, většinou fungovala velmi dobře a doufám, že tomu tak bude i v budoucnu. Naší výhodou je, že máme k dispozici poslance v chorvatském sněmu, a že jsme v županství, kde žije největší počet příslušníků české národnosti, ze svých řad jsme získali také místožupanku. Spolupráce s jinými národnostmi je samozřejmostí, protože sdílíme stejný osud, máme podobné problémy a cíle. Ve většině akcí, které pořádá Svaz nebo Besedy, jsou přítomny také spolky dalších menšin. A společné vystupování před evropskými fondy nás možná přivede k ještě těsnější spolupráci.
Otázky kladl M. Pejić/žp