Ve vesnici, která vznikla v 18. století, žije asi dvanáct set obyvatel, z toho více než polovina jsou Češi, čtyřicet procent je Chorvatů, zbytek jsou Srbové. Češi tuto obec osídlili v druhé polovině devatenáctého století. Dolany samotné jsou zasazeny do krásné přírody, dole v údolí teče potok Dabrovac. Každý zná každého, jak to již na vsi bývá. Z českých rodin zde najdete například Zounarovy, Kadeřábkovy, Brandejsovy, Jeřábkovy, Polenusovy, Dostálovy, Kuchařovy, Zemanovy, Stráníkovy aj. Dolanští se většinou zabývají zemědělstvím, někteří dojíždějí za prací do Daruvaru, Sirače, ale i jinam. Vojenské kasárny a sklady, které najdete na konci vsi, sehrály v domovinské válce významnou úlohu. Jistě jste slyšeli o bojích na Polomu, kde při obraně Dolan položilo život několik obránců.
Je to vesnice většinou střední generace. Mládež se rozlétla do všech koutů světa. Ti, kteří zde zůstali, si za zábavou mohou zajet do nedalekého Daruvaru; mládež si ve sklepě Domu sama upravila nevelkou klubovnu. Zapojila se také do besedního dění – divadelnictví, folklóru a dechovky. Po stránce turistické může tato obec nabídnout pobyt u dolanského jezera s rybářskou chatou daruvarské Vodoprivredy, v hřebčíně rodiny Bukačovy se mohou projet na koních. Cizince, převážně z Itálie, sem lákají lovecké trofeje. Posvícení se zde slaví 17. října - na Hedviku.
Centrum vsi tvoří kulturní dům, škola, hasičská zbrojnice, asfaltové hřiště a obchod. Zajímavé je, že hospodu zde nemají. Dům i školu stále ještě hyzdí stopy po domovinské válce. Fasády jsou i po tolika letech poničeny střepinami granátů a střelami z pušek. Ani okna obou budov na tom nejsou lépe. Dřevěná truhlařina už neslouží svému účelu, informační tabule je na rozpadnutí... Předseda obecního výboru Miroslav Jurišić mi vysvětlil, že majitelem Domu je město Daruvar. „Česká beseda v něm má pouze jednu místnost, kterou si upravila a Dům dostala, spolu s ostatními spolky pouze na užívání.“ To nám později potvrdila i předsedkyně Besedy Slávinka Bublićová: „Na jeho obnovu je velmi těžké získat prostředky.“
Jdeme se podívat na hřiště, kde dovádějí děti. V létě se zde konají majálesy, hasičská cvičení a jiné akce. Hned vedle je hasičská zbrojnice, kde sídlí dobrovolný hasičský spolek, v přízemí lovecké sdružení Fazan (bažant). Dva kostely, jeden katolický svatého Antonína směrem k Sirači a druhý pravoslavný Antonína Paduánského směrem k Pakraci, jako by střežily každý svou část obce. Dozvídáme se, že na místním hřbitově by se po novém roce mělo začít se stavbou márnice, protože stará nevyhovuje a do června příštího roku by se místní mohli konečně dočkat vyasfaltování dolanské silnice a cesty ke hřbitovu.
Všechny spolky spolupracují
O kulturní vyžití vesničanů se starají všechny místní spolky. Spolupracují a vzájemně se doplňují. Nejaktivnější je Česká beseda a aktiv žen. Místní výbor, hasiči, lovecký spolek, mládež, matice důchodců - pomohou. Jaká by to však byla vesnice bez muziky. Má ji nejen Beseda, ale zakládá ji i mládež. Ta by se veřejnosti chtěla poprvé představit příští rok.
Aktiv žen
Aktiv žen tvoří padesát členek v čele se Světluškou Prokopićovou. Jeho zvláštností je, že se do něj zapojili i muži a jejich počet vzrůstá. Je vidět, že ženy tady jsou středem, kolem kterého se vše točí. Aktiv pro vesnické ženy znamená možnost kulturního, ale i sportovního vyžití. Jak jsme se dozvěděli od předsedkyně, měly i kurs aerobiku. Díky aktivu, jehož členky a členové jsou i součástí Besedy, je obnoven inventář Domu – nádobí, stoly a židle v sále. V plánu mají renovaci sálu. Ženy se účastní všech akcí, ať už jsou to hasičské, besední, lovecké nebo humanitární - např. pro zaplavené oblasti Čech. Podílely se na úpravě okolí Domu a katolického kostela, dekorování sálu při slavnostních příležitostech. Na semináři IRC se naučily předkládat projekty k finančnímu pokrytí ze zahraničních fondů, díky tomu mají teď židle a stoly. Za domovinské války se podílely na přípravě moučníků pro uprchlíky a vojsko, sbíraly finanční příspěvky na pořízení potřebného materiálu na frontu. A. Raisová/ar
Příští rok dvě významná výročí
Česká beseda v čele s předsedkyní Slávinkou Bublićovou patří k neaktivnějším spolkům ve vsi, ale i v celé české komunitě. Byla založena v roce 1919, má dvě stě padesát členů, pěvecký sbor Berušky, dechovou a doprovodnou hudbu, divadelní skupinu, dvě dětské a mládežnickou taneční skupinu. V besedním sboru zpívají i členky církevního sboru. Ochotníci získali ocenění za péči o kulturní dědictví od Chorvatského sněmu kultury. Organizují množství kulturních akcí, každoročně jezdí na výlety po Chorvatsku, v zimě sáňkují. Spolupracují se všemi Besedami v Chorvatsku a s Čechy z Mladoboleslavska v čele se senátorem Jaromírem Jermářem. S malými prostředky a díky dobrovolné práci se jim podařilo zrenovovat šatnu, sanitární uzel, instalovat dva ventilátory…
Česká obvodní škola v Dolanech
Učitelka České obvodní školy v Dolanech Ústřední základní školy J. A. Komenského Daruvar Zdenka Stráníková nám sdělila, že pro řádnou výuku češtiny využívá učebnice vydané v Chorvatsku a pomůcky z Čech. „Letos mám pět žáků. Do první třídy chodí Debora Smolová, do třetí Marieta Horvatová, Iva Hubinková a Timotej Smola a do čtvrté Tamara Horvatová, která na některé předměty dojíždí do Daruvaru. Loni jsem měla pět žáků, předloni jedenáct a za rok by jich mělo být pět až sedm. Během školního roku pořádáme společně s chorvatským oddělením vítání Mikuláše, vánoční a besídku na konci roku, den otevřených dveří, valentýnskou, maškarní besídku, den školy a jiné akce. Do školy dojíždí česká učitelka Nela Kresová.
