Je mylně vnímáno, že menšiny mají dostávat peníze už proto, že jsou. Menšinová sdružení, která jsou nejdůležitější a nejzasloužilejší v soustavě zachovávání menšinové kultury a identity, musí ospravedlnit finanční prostředky, protože jsou to peníze ze státního rozpočtu. Zavedli jsme praxi podávání zpráv o nakládání s nimi, a také se nám podařilo zavést finanční disciplínu. Díky této praxi jsme schopni dokázat, že jsou tyto prostředky pro udržování kulturní autonomie národnostních menšin nezbytné. Nebylo to lehké, ale existovala politická vůle.
Fakt, že menšinová sdružení podala přes tisíc žádostí, svědčí o rozvoji civilního sektoru, zároveň ale také o nutnosti edukace příslušníků menšin. Ještě pořad se totiž stává, že menšinová instituce žádá o peníze pro činnost, kterou nelze z tohoto zdroje financovat. Například, menšinové rady žádají prostředky na letní školu, kterou financuje ministerstvo školství. Přísně dodržujeme kritéria, hodnotíme výsledky práce a konsultujeme se se svými uživateli. Dřív než Rada peníze rozdělí, budeme jednat s každou menšinou. Při té příležitosti upozorníme menšinové instituce, že letos je požadavků dvojnásobně tolik, kolik máme peněz, takže budeme dávat bedlivý pozor a přednost dáme programům, které jsou kvalitní a afirmují menšinu.
Kromě starých sdružení žádá o peníze také větší počet nových, což může znamenat, že zvýšení bude pro nové uživatele.
Hlásilo se dokonce šedesát nových sdružení, což hovoří o vývoji, a to je dobře. Měli jsme také problémy s těmi, kteří zakládali sdruženi jen proto, aby dostali peníze, ale vyzráli jsme i nad tímto „etno byznysem“ a zredukovali ho na nejmenší míru. Rozdělení peněz nezávisí jenom na domluvě Rady s menšinovými představiteli. Podle kritérií musí sdružení působit nejméně osmnáct měsíců, aby mělo na peníze nárok. Hodně nových sdružení tuto podmínku zatím nesplnilo. Je důležité, aby menšinová sdružení pochopila, že skutečnost nelze přizpůsobovat přáním. Z druhé strany ti, kteří mají dobré programy, se nemusí bát, že podporu mít nebudou.

Kdy Rada peníze rozdělí?
Ústavní zákon o právech národnostních menšin předepisuje, že se prostředky mají rozdělit nejpozději do devadesáti dnů od schválení rozpočtu. Myslím, že my tento úkol splníme koncem února. Nyní ještě probíhají domluvy s představiteli menšin, potom následuje probírání jednotlivých programů, a to je práce obrovská a namáhavá.
Základní podmínky pro činnost rad a představitelů národnostních menšin mají zajistit lokální a regionální samosprávy. Tím pádem jejich osud závisí na ekonomické síle obce, města, nebo županství s jedné strany, a s druhé strany na porozumění lokálních politiků.
To je pravda. Zákon o lokální a regionální samosprávě dává těmto menšinovým tělesům úplnou autonomii. Zároveň ústavní zákon o právech národnostních menšin předepisuje, že mají podle svých možností financovat menšinové rady. Je to nerovnoměrné, stejně jako rozvoj Chorvatska. V Záhřebu například tato soustava funguje výborně. Místní regionální samospráva respektuje menšiny a zapojuje je do všeho, co stanoví ústavní zákon. Bohužel jsou části Chorvatska, kde lokální samospráva nemá dostatečně prostředků ani pro vlastní základní činnost. Stejně tak jsou kraje, kde vztah k menšinám zatěžují následky domovinské války. Jde o problémy, kterými se zabýváme a postupně je řešíme. Je naivní ale ten, kdo si mysli, že to vše lze vyřešit přes noc. Důkaz pokroku je také to, že se nám podařilo v minulém roce v rámci Ústředního státního úřadu pro správu založit oddělení pro menšiny, ve kterém jsou vedoucí i zaměstnanci příslušníky národnostních menšin. Úkolem tohoto oddělení je řešit uvedené problémy.

Moc a důležitost veřejných médií není třeba zvlášť zdůrazňovat. Rada pro národnostní menšiny na tomto poli zaznamenala velký úspěch. Vybojovala totiž přímý televizní přenos přehlídky menšinové kulturní činnosti v koncertní síni V. Lisinského a menšinové kroniky, které má Chorvatská televize vbrzku začít vysílat.
Jsem rád, že jste si toho všimli, ale myslím si, že jsme ještě pořád neudělali dost. Média jsou totiž velice důležitá. Jsme pyšní na to, že jsme vybojovali přenos z dvorany Lisinského přes satelitový kanál HRT Plus a že byl tento program sledován ve světě. Je také dobře, že Chorvatská televize slíbila vysílat menšinové kroniky. Ovšem, zůstává jí plnit ještě jeden důležitý úkol, správně informovat většinu o menšinových záležitostech a zapojit menšiny do chorvatské společnosti a do všech televizních pořadů. Menšiny by totiž neměly zůstat v ghettu.
Chorvatská vláda schválila akční plán pro uplatňování ústavního zákona o právech národnostních menšin. Proč bylo nutné schvalovat nový dokument, aby se v platnost uvedl už existující?
Systém jednání s Evropskou unií vyžaduje podobné plány pro všechna odvětví. Tento akční plán je sladěn s evropskými kritérii o ochraně lidských práv a podobné dokumenty vypracovaly všechny země kandidátky na vstup do Evropské unie. To automaticky neznamená, že něco není v pořádku. Turismus je například naše nejúspěšnější hospodářské odvětví, a také má akční plán pro turismus.
Vbrzku uplynou dva a půl roky, jak Rada pro národnostní menšiny podala Ústavnímu soudu žádost o zhodnocení ústavnosti stanov města Daruvar ohledně používání českého jazyka. Kdy budou nějaké výsledky?
Jsme velmi nespokojeni odmlkou Ústavního soudu. Měli jsme dojem, že to někdo nechce vyřešit, a několikrát jsme podávali žádost o urychlení. Bylo nám však řečeno, že soud měl velký počet starých nevyřešených předmětů. Před určitou dobou byla většina soudců vyměněna a tak si myslím, že vbrzku posudek soudu dostaneme. Musí se to vyřešit kvůli české menšině, ale také proto, abychom v budoucnu neměli podobné problémy. M. Pejić/mp

AFIRMACE RADY JE V ZÁJMU MENŠIN
Rada pro národnostní menšiny je zastřešujícím tělesem menšin, a podle ústavního zákona zajišťuje finanční prostředky pro menšinové kulturní programy. Je nestranická a nestranná a pečuje o všech dvaadvacet národnostních menšin v Chorvatsku. Zákon o rozpočtu předepisuje, že uživatel musí uveřejnit údaje o zdroji svých finančních prostředků, a ten, kdo zajistí peníze, je zároveň patronem programu. Je tomu tak všude ve světě. Některé menšiny to ještě stále nechápou a této povinnosti se vyhýbají. Letos budeme ostře sledovat, zdali menšiny tento předpis dodržují. Nechtěl bych, aby se to chápalo jako vyhrůžka, ale tolerovat to nebudeme. Nejde o osoby a o ješitnost, ale o zásady, o systém, kritéria a pravidla. Rada odpovídá za peníze vládě, sněmu a veřejnosti, a její věrohodnost závisí na provádění zákona. Proto je v zájmu menšin, aby afirmovaly Radu. Všichni máme stejnou práci, každý ve své části.

MENŠINOVÝ TISK NENÍ POLITICKOU TRIBUNOU
Prostřednictvím Rady se financuje padesát šest menšinových tiskovin. Nikdy jsme se nemíchali do redakční politiky, ale kvalita jednotlivých novin je příliš nízká a něco se musí změnit.
Během voleb do menšinových rad a parlamentních voleb, kdy se volili menšinoví poslanci do sněmu, se vyskytly případy zneužití menšinového tisku, které nejostřeji odsuzujeme. Menšinový tisk není určen pro takové záležitosti, není to žádný stranický tisk. Noviny národnostních menšin mohou a mají informovat čtenáře také o politických opcích, ale výhradně v rámci politické kultury.