Česká beseda v Slavonském Brodě byla založena v roce 1934. Po druhé světové válce její činnost nebyla obnovena až do roku 1996. Když za povalečné doby došlo k výraznějšímu rozvoji Slavonského Brodu, začala ekonomická migrace ze severní Bosny, z osad kolem Derventy. Za chlebem cestovaly také mnohé české rodiny a přistěhovaly se do vesnic Starý Slatinik, Brodský Stupnik, Oriovac, Lužany a Slavonský Kobaš a zároveň také do samotného Slavonského Brodu. Po domovinské válce se počet příslušníků české menšiny ještě zvýšil krajanskými uprchlíky ze sousední Bosny a Hercegoviny. Aby si zachovali národní identitu a kulturu, rozhodli se založit Českou besedu. Shromáždění spolku se za tím účelem konalo 4. května 1996.
Údaje ze spolkové minulosti shromáždil Ivan Mašek, který moderoval oslavu výročí. Zprávu o dosavadní besední činnosti podala Jasna Vašková. Zmínila se o začátku působení Besedy, když byla založena pěvecká a hudební skupina, potom taneční skupina dětí a dospělých, loutkové divadlo a informační sekce. Před pěti lety byla založena také divadelní skupina dospělých.
Beseda se v minulém období zúčastnila různých manifestací organizovaných Svazem Čechů, jakož i těch, které pořádají chorvatské instituce na úrovni města, županství a státu. Čtyřikrát byli Broďané organizátory přehlídky dětských loutkových a divadelních skupin a recitátorů v rámci manifestace Naše jaro, také čtyřikrát pořadateli Setkání s písničkou, loni byli hostiteli Karavany přátelství. Mají asi sto padesát členů a příznivců, úspěšně spolupracují se Svazem Čechů, městem a županstvím, místním výborem Malá Paříž a s chorvatskými kulturními spolky. O skvělé činnosti slavonskobrodské Besedy svědčí také výstava v předsálí domu. Kromě fotografií a dokumentů jsou na výstavě články z Jednoty, o které autor výstavy Ivan Mašek řekl, že důstojně sleduje jejich akce.
Aby byla besední činnost tak bohatá a dobrá, přispěli mnozí, kteří Broďanům nesobecky pomáhají. Aby ukázali, jak hodně jsou jim vděční, udělili poděkování, které odevzdal předseda Besedy a podněcovatel všech jejich akcí Oto Vaško. Připomněl, že Beseda spolu s ním napíná všechny síly ve snaze zachovat češtinu a poděkoval všem, kteří je v tom podporují.
Zvláštní a velice zajímavý byl kulturní program. Vystoupily čtyři pěvecké skupiny, z toho dvě úplně nové, které se teprve veřejnosti představují - z Bjeliševce a Nové Hradišky. Jejich odvahu a úsilí odměnilo publikum srdečným potleskem. Stejně tak teple byla přijatá také vystoupení sboru z Kaptola a domácí smíšené pěvecké skupiny. I když jde o sbor s více než desetiletou tradicí, měli slavonskobrodské zpěvačky a zpěváci, které úspěšně vede Jarmila Rajkovićová, křtiny. Doposud bezejmenný sbor si vybral jméno Vltava a pokřtila ho kmotra – poslankyně za českou a slovenskou menšinu ve sněmu Zdenka Čuchnilová. Sdělila, že Česká beseda Slavonský Brod je příkladem, který mohou následovat mnozí. Rozkrájela velký dort, což bylo znamením, že na podium může nastoupit kaptolská kapela Bohemia a zahrát k tanci.
Tím však oslava významného výročí ještě neskončila. Závěr programu patřil tomu, kolem čeho se točí veškerá besední aktivita – učení se českému jazyku. Vzhledem k tomu, že během desetiletí čeština zmizela z hovoru brodských Čechů, hlavním cílem znovu založené Besedy bylo zachovat jazyk. Všechny sekce usiluji o to, aby se co nejvíc členů naučilo, nebo obnovilo mateřský jazyk. Že se jim to daří, potvrdila předsedkyně Svazu Čechů Lenka Janotová, která se zmínila o počátcích jejich úsilí a pochválila zřejmý pokrok, zvlášť na příkladu předsedy Oty Vaška, který vždycky zdůrazňuje, že on „česky mluvit neumí“.
Působení divadelní sekce je také ve funkci učení se češtiny. A úspěšně. Jak řekla učitelka z České republiky Milena Chomátová, „ten, kdo tři roky za sebou hraje české divadlo, nemůže říct, že neumí česky.“ Proto všem hercům a ostatním, kteří se podíleli na přípravě divadla, odevzdala diplomy „za absolvování kursu českého jazyka.“
Teď to pan předseda Oto Vaško má písemně: česky mluvit umí. M. Pejić/mp
HOSTÉ A UZNÁNÍ
Více než dvaceti osobnostem a institucím, které se zasloužily o znovuzaložení slavonskobrodské Besedy a její existenci, udělili hostitelé poděkování. Mezi jinými je obdrželi hosté oslavy, předsedkyně Svazu Čechů Lenka Janotová, poslankyně za českou a slovenskou menšinu Zdenka Čuchnilová, česká učitelka Milena Chomátová, Jednota, České besedy Kaptol, Bjeliševec, Nová Hradiška, Lipovlany, Prekopakra, Jazvenik, Prijedor, Mačino Brdo, Nová Ves a Banja Luka, jakož i brodské chorvatské spolky Eugen Kumičić a Smilje.
JAK TO VŠECHNO ZAČALO
Když v roce 1878 okupovalo Rakousko-Uhersko Bosnu a Hercegovinu, začalo výraznější stěhování Čechů na toto území. Šlo hlavně o řemeslníky, důstojníky a úředníky, které tam lákal rychlý průmyslový rozvoj a příznivé podmínky pro zemědělství. Tehdy vznikly české kolonie ve městech podél tratě Bosenský Brod – Sarajevo. Mezi dvěma světovými válkami byly založeny České besedy ve městech Bosenský Brod, Derventa a Usora.
Podobně se stalo ve Slavonském Brodě, kde čeští přistěhovalci nejdřív založili Kroužek Čechoslováků, který byl 20. května 1934 přejmenován na Československou besedu. Za předsedu byl zvolen Josef Rulf, tajemníkem se stal Bohdan Synek, pokladníkem a knihovníkem Bedřich Sýkora. Členy výboru byli Hubert Bohdal, František Frank, Štěpán Havelka, Jan Máša, Karel Mošnička, Rantošek Nejedlý, Jindřich Ornstein, Bohumil Šimek a J. Štěrba. Beseda měla kolem sto členů, v rámci spolku působila knihovna. Dobře spolupracovala s Besedou z druhého břehu řeky Sávy v Bosenském Brodě, která se připojila k slavonskobrodské Československé besedě. Činnost tohoto spolku však netrvala dlouho. Začátkem druhé světové války byla zakázaná činnost všech menšinových spolků. Koncem války byla během leteckého útoku zničena budova, kde Beseda sídlila, takže v městském archivu není žádná stopa po činnosti Československé besedy mezi dvěma válkami. Beseda zanikla na dlouhá desetiletí. Její činnost obnovili přistěhovalci z bosenské Nové Vsi teprve v roce 1996.