Nejprve jsme se zastavili v Trocnově, kde se ve 14. století narodil Jan Žižka, nejúspěšnější český vojevůdce. V Trocnově stále stojí základy domu, v němž žil, nedaleko je jeho velký památník, malé muzeum a hospoda. Cestovali jsme nádherným jihočeským, mírně zvlněným krajem, s obrovskými, propojenými rybníky, a poli kam až pohled dosahuje. V Třeboni, městečku z 12. století, jsme zblízka viděli velký rybník Svět, hodně cyklistů na jeho nábřeží a pomník staviteli celé té soustavy rybníků Jakubovi Krčínovi. Staré městské jádro, obehnané středověkými zdmi, je celé obnoveno. V jihozápadním kraji Čech lze nalézt mnoho stop prolínání české a německé kultury.
Zámek Hluboká v novogotickém slohu podle vzoru na královský palác Windsorů nás velmi zaujal. Zámek byl totiž nacionalizován před rokem 1948, potomek majitelů Schwarzenbergů je český ministr zahraničí. V Chorvatsku Hluboká připomíná nedávné zasedání Evropské komise a rozpory se Slovinskem.
Delší dobu jsme se zdrželi v Českých Budějovicích, centru jižních Čech s největším čtyřhranným barokním náměstím a překrásnou Černou věží. Vyrábí se zde světově známé pivo Budweiser Budvar. Pivovarnická tradice přesahuje sedm set let, pivo má chráněný zeměpisný původ.

Na cestě do Plzně jsme navštívili vesnici Holašovice z 13. století, chráněnou památku UNESCO. Idylu Holašovic kazí výhled na atomovou elektrárnu s obrovskými oblaky kouře. Plzeň je staré české město, založil ji na prahu 14. st. český král Václav II. Nalézá se na soutoku čtyř řek, vlévajících se do Berounky. Město prospívalo v 19. st. díky automobilovému průmyslu. Prohlédli jsme si staré městské centrum s dominující gotickou katedrálou sv. Bartoloměje s nejvyšší věží v Čechách. Aby se nám splnila přání, dotkli jsme se ozdoby na vnější ohradě vedlejšího vchodu do katedrály. V Plzni existuje třetí největší synagoga na světě. Významnou část dne jsme strávili v plzeňském pivovaru. Navštívili jsme tam muzeum, prohlédli si, jak se dělá Pilsner Urquell, tj. Plzeňský Prazdroj. Jasně, že jsme pili pivo, a to čepované přímo ze sudu, bez konzervačních přídavků. Plzeňský Prazdroj se dělá ze tří darů české přírody: vody ze stometrových studní, nejkvalitnějšího českého a moravského ječmene a chmele, který roste na červenavé půdě, bohaté bauxitem, důsledkem čeho má české pivo specifickou nahořklou chuť. Pivovar je dnes majetkem americko-jihoafrické akciové společnosti.
Naší cílovou zastávkou byly Karlovy Vary. Je to velké a upravené, překrásné město na úzkém prostoru, v soutěsce mezi dvěma zalesněnými pohořími. Uprostřed teče řeka Teplá, přes kterou se klene hodně můstků. Souběžně s Teplou se do kopců po jedné a druhé straně v řadách táhnou víceposchoďové budovy, všechny ve výborném stavu. Nové stavby výborně zapadají do okolí. Jediná ošklivá budova v Karlových Varech je gigantický betonový hotel, kde se koná Mezinárodní filmový festival. Také dnes se Karlovy Vary považují za mondénní město, ale v současnosti jsou z velké části v rukou ruského kapitálu, o čem nás informují četné ruské nadpisy, ať už se vydáte kamkoliv.

V ústřední části Karlových Varů se nalézá krásná kolonáda, v té dvanáct pramenů minerální vody. Oslavovali je mnozí básníci. Abyste se uzdravili, stačí natočit si na prameni porcelánovou nádobku specifického tvaru, procházet se a popíjet přes padesát stupňů teplou a částečně slanou vodu. Bylinný likér Becherovka je, říkají, třináctý karlovarský pramen. V muzeu Becherovky jsme se dověděli všechno o minulosti tohoto nápoje a ochutnali nové s příchutí citrónu a lipového květu. Na konec výpravy jsme si nechali návštěvu sklárny Moser, kde foukají a zdobí nejkrásnější a nejkvalitnější sklo na světě. Jiřinka Vidovićová/jv