Chorvatsko a Česká republika ještě nemají podepsanou bilaterální dohodu, která mimo jiné reguluje i tuto oblast. Až bude podepsána, tak jako je s Bosnou a Hercegovinou, budou krajanské děti z Chorvatska, tak jako děti z Bosny a Hercegoviny, moci získat státní stipendium. Ovšem, jedině v případě, že na vybrané fakultě složí přijímací zkoušku. Jinak právo na stipendium nezískají.
Dobrá zpráva je, a to platí pro všechny veřejné, státní vysoké školy v České republice, i takové prestižní jako jsou Karlova univerzita, FAMU a DAMU (filmová a divadelní akademie, na které jsou nutné talentové zkoušky), že pokud složíte přijímací, případně i talentové zkoušky a jste schopní přednášky absolvovat v českém jazyce, neplatíte žádné školné, ačkoliv jako chorvatský občan studujete v ČR za své peníze. Situaci poněkud komplikuje fakt, že celý postup přijímacích zkoušek a zápisu probíhá zhruba o půl roku dříve, než je běžné v Chorvatsku. Ti, kdo plánují studovat na vysokých školách v České republice, podávají přihlášky do konce února. Při přijetí na fakultu však automaticky získávají téměř všechna práva českého studenta, včetně práva na ubytování na kolejích, na stravování v menzách a na slevu na městskou hromadnou dopravu. Výdaje tak ani nemusí být vyšší, než při studiu v Chorvatsku, problém může představovat jen zdravotní pojištění a vyřizování formalit na úřadech.
Během téměř třiceti let (od šedesátých po devadesátá léta minulého století), kdy Svaz Čechů mladým krajanům zprostředkovával studium v České republice, vystudovala v Praze řada odborníků. Dnes jsou to uznávaní lékaři, češtináři, pedagogové... Jejich zkušenosti s nostrifikací českého diplomu chorvatskými úřady byly velice různé. Zemědělská fakulta uznala český diplom bez jakýchkoli problémů, kdežto diplom novináře chtěli v Záhřebu uznat až po složení dvanácti dodatečných zkoušek. V malých podnicích většinou nostrifikaci českého diplomu ani nevyžadovali. Je možné, že by to dnes bylo podobné, ale boloňský systém směřuje k tomu, aby vše bylo rovnocenné a tedy nostrifikovatelné. V. Daňková