Předseda záhřebské Besedy Jaromil Kubíček ve svém projevu na uvítání uvedl, že návštěva probíhá v období, kdy se spolek připravuje na oslavu jubilea. V říjnu letošního roku vzpomene Česká beseda Záhřeb 135. výročí založení. Oslavu jako společný program připravují Česká beseda Záhřeb a Rada české menšiny města Záhřebu. Poté hosty blíže seznámil s dějinami a významem Besedy pro záhřebské krajany, město Záhřeb, celou českou menšinu v Chorvatsku, ale i pro Chorvatsko a Českou republiku, dále s bohatým programem oslavy.
Vláda Republiky Chorvatska již písemně potvrdila, že se ujímá záštity oslavy. Beseda si zaslouží vysokou záštitu chorvatských i českých státních orgánů, protože se jubileem připomenou a oslaví význačné historické skutečnosti, řekl.
V srdci záhřebských Čechů, v stařičké a milované, sto třicet pět let staré České besedě, pronesl předseda J. Kubíček jménem správního výboru spolku přání i prosbu zároveň, aby se Senát Parlamentu ČR a Přemysl Sobotka osobně ujali záštity besední oslavy. Upřímná slova nezůstala bez odezvy. Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka převzal záštitu nad výročím založení záhřebské Besedy.

SETKÁNÍ S KRAJANY
S delegací českých senátorů, kteří si prohlédli adaptaci prvního patra Českého národního domu, se v sále Domu sešli předsedové téměř všech Českých besed v Chorvatsku. Toto milé setkání zahájil český velvyslanec K. Kühnl. Byl rád, že se mu podařilo do náročného programu návštěvy senátorů zařadit návštěvu záhřebské Besedy a Českého národního domu. Česká menšina se liší od českých menšin v zemích západní Evropy, řekl. Nedostala se sem z politických důvodů. Dvacet sedm Besed především dbá o kulturu, osvětu, zvyky, český jazyk.
V prostoru záhřebské Besedy, shodou okolností ne v středisku chorvatské menšiny, Svazu Čechů v Daruvaru, představila první osobnost Besed i krajanů, předsedkyně Svazu Lenka Janotová, předsedovi Senátu a jeho spolupracovníkům, život české menšiny. Její zasvěcený projev zaujal všechny přítomné. Zmínila se o nejstarších Besedách, o životě českých přistěhovalců, zajišťování si existence a zakládání spolků, ve kterých vyvíjeli úspěšnou činnost. Češi žijí po celém Chorvatsku. Řádná činnost sto pěti složek Českých besed je obdivuhodná, radostná činnost, která má za cíl zachovat si českou identitu. České základní a mateřské školy, nakladatelství jsou chloubou krajanů. Všichni mají, jak krásně to z úst ředitelky školy a předsedkyně Svazu zaznělo, „nepsaný český odkaz v srdci“ hlídat a obohacovat zděděné. Češi v Chorvatsku se za své české kořeny nestydí, ani jim v tom nikdo nebrání. Mají dvě vlasti. Poděkovala za záštitu nad výročím záhřebského spolku a pozvala předsedu Přemysla Sobotku i ostatní členy delegace při první příležitosti na návštěvu sídla střediska chorvatských Čechů, Svazu Čechů.

Předseda Senátu P. Sobotka byl nadšen historií českých přistěhovalců v Chorvatsku. „Je to nezaplatitelné, jak na děti přenášíte českou kulturu. Je v tom vidět i role dobrých rodičů a učitelů.“ Slíbil podporu krajanského života, i finanční.
Krajané Josef Šoufek z Mezurače a Jaroslav Vozáb z Prekopakry, předsedové Besed, mluvili o vlastní rodinné a krajanské zkušenosti. Poslankyně Zdenka Čuchnilová hovořila o integrování Čechů v politickém i společenském životě Chorvatska, také poděkovala za finanční vládní pomoc. „Moc velké díky za to, jací jste, máte skutečně dva domovy,“ konstatoval předseda Senátu a předal krajanům na památku dárky.
Všichni se večer vydali na výstavu českého a slovenského skla v exilu do Uměleckoprůmyslového muzea v Záhřebu. Z. Táborská/zt

NÁDHERNÁ VÝSTAVA V UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉM MUZEU V ZÁHŘEBU
České a slovenské sklo v exilu
Výsledkem spolupráce Velvyslanectví České republiky v Záhřebu, záhřebského Uměleckoprůmyslového muzea a Moravské galerie v Brně je výstava, zahájená 21. května a zařazená do programů, jimiž se připomíná české předsednictví EU. Této velké kulturní akce se zúčastnili český velvyslanec Karel Kühnl, předseda Chorvatského sněmu Luka Bebić a předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka.

Velvyslanec K. Kühnl zahájil vernisáž poděkováním organizátorům a slovy o tom, jak pevné, křehké a krásné je sklo. Ředitel záhřebského muzea Gašparović promluvil o dokonalém umění českých a slovenských sklářů, které má nedosažitelnou úroveň. Autoři, jejichž padesát šest děl je vystaveno, jsou čeští a slovenští skláři umělci, kteří mají české vzdělání, žijí a pracují však ve světě. Slovo exil v jejich případě nemá politickou konotaci. Umělečtí skláři si vlastní styl vyjadřování a profesionální činnost se sklem osvojili po dobu svého života a studia v někdejším Československu. Tito umělci proslavili a rozšířili ideje českého a slovenského skla v zahraničí, ve Francii, Belgii, Austrálii, USA, následkem čeho ovlivnili sklářskou uměleckou disciplínu v národních kulturách.

Autorkou výstavy je dřívější kustodka Muzea užitého umění v Praze Sylva Petrová, která uskutečnila badatelský projekt Československé sklo v exilu. Finančně ho podpořila Britská akademie v Londýně v roce 2005. České umělecké sklářství zapustilo kořeny i v Chorvatsku (Raoul Goldoni a Jeroným Tišljar).
Předseda Chorvatského sněmu L. Bebić podotkl, že Chorvatsko je poctěno tak nádhernou výstavou. Sklu se v Chorvatsku začala větší pozornost věnovat ve 14. století, kromě jiného uvedl Daruvar. Ve významu výstavy shledal evropskou symboliku, a poté ji i otevřel.

Návštěvníci výstavy obdivovali unikátní exempláře českého a slovenského dekorativního a užitého sklářského umění. Pestré barvy a formy talířů, sklenic, váz, pohárů, skleněných objektů, mozaik a soch, nabízejí ukázku různých technik výroby skla a individuálních autorských pojetí. Z. Táborská/Ž. Podsedník