Přítomné pozdravila Jarmila Kozáková, jedna ze zakladatelek sboru Bohemia i jeho zpěvačka. „Česká píseň je v krajanském životě stožárem radosti i útrap, stožárem tužeb i vzpomínek od prvních krůčků v životě, až po poslední klekání. Česká píseň, stejně jako česká řeč, je krásná, protože je – naše,“ uvedla konferenciérka. Záhřebský spolek se, podobně jako jiné Besedy, identifikuje s českým písňovým odkazem. Z jeho vřídla se přebraly stovky a stovky melodií. Každá pásnička ze zpěvníků Záhřebských je hodnotná, protože je z písňových pokladnic předků a svědčí o jejich hudebním nadání a umu. Krása zpívání babiček se přenáší z generace na generaci.

Velkolepě zazněla píseň Stojí borovinka borová, Běží voda, běží, Pannám fialky a desítky dalších, které upravila V. Faistová-Marasová. Ona také důstojně zahrála Beethovenova díla. Hudební skupina Lípa, vedená Željkem Bartošem, nabídla publiku zábavnější český i chorvatský repertoár. Všichni přítomní si pochvalovali český národní i národnostní strom s košatou korunou písní. Na tomto koncertě se sešli v dobrém, potleskem ocenili zpěváky, sami si s chutí zazpívali a při pohoštění, které připravily krajanky, se cítili jako králové. Z.Táborská/zt

PRACUJE SE JÍ DOBŘE
Po hlavní zkoušce jsme se zastavili u vedoucí sboru, profesorky Vlasty Faistové-Marasové, s otázkou, zda zpěvákům stárnou hlasy. Nedávno jsme totiž v Besedě slyšeli žalozpěv o úmrtí několika dřívějších zpěváků Bohemie a stárnutí hlasů současných zpěváků. Odborně nám vysvětlila, že je to individuální. Věk nemusí ubrat kvalitu lidskému hlasu. Co se týče besedních zpěváků, bez ohledu na věk a životní starosti, které si na zkoušky nepřinášejí, pracuje se jí s nimi dobře. Před padesáti lety hrála vedoucí sboru na klavír jako host v České besedě na Dolci. Do programu tohoto koncertu, v oslavném roce Besedy, zařadila proto dvě skladby Ludwiga van Beethovena které sama zahrála.