Po minutě ticha na vyjádření úcty ke všem zesnulým krajanům, shromáždění vedlo pětičlenné pracovní předsednictvo se Světluškou Prokopićovou v čele. Předsedkyně Lenka Janotová zdůraznila ve své zprávě hrdost na všechny Besedy a školy, i vděčnost za čas, znalosti a ochotu, věnovanou krajanské, nejčastěji kulturní činnosti. Zdůraznila také vděčnost za podporu obou států, Česka i Chorvatska a poděkovala za dlouholetou důvěru krajanů, kteří jí vedení Svazu svěřovali celých jednadvacet let. Bohatou činnost a úspěchy na kulturním, školním, vydavatelském poli doložily zprávy předsedů všech rad, o financování a o plánovaných akcích mluvila tajemnice Svazu. Novinkou byla zpráva o práci a způsobu financování Novinově vydavatelské instituce Jednota.
Přestože se diskutovalo hodně a dlouho, problémy, které v poslední době menšinu zatěžují, zůstaly pouze na okraji. Stanovy Svazu Čechů, vztahy s menšinovými radami a Nadace Rafaela Pávíčka byly pouze připomenuty, a jako štafeta byly předány novému předsednictvu Svazu. Toto valné shromáždění, stejně jako anketa, provedená v Českých besedách před ním, vyzněla jako plebiscitární podpora Českých besed a jejich členů dosavadní předsedkyni, která byla znovu zvolena do čela krajanské organizace, jež sjednocuje nyní už dvacet osm Českých besed. Jak sdělil předseda rady pro kulturu, přes tisíc dvě stě krajanů se v nich aktivně podílí na zachování a rozvíjení české kultury prostřednictvím tance, zpěvu a hudby, dalších sto padesát k tomuto počtu přidala předsedkyně divadelní rady (a to nebylo vyčísleno školství a další činnosti).
Činnost Svazu byla v uplynulém období velmi bohatá a nesporně také velmi úspěšná. Z diskusních příspěvků, ale i ze zpráv jednotlivých rad, zazněla řada návrhů, jak ji ještě zlepšit, zintenzívnit, jak pro menšinovou činnost získat další, zejména mladé krajany.
Znovuzvolená předsedkyně Svazu Lenka Janotová v závěru poděkovala za opětovaně vyjádřenou důvěru a poprosila všechny o ještě intenzivnější spolupráci. „Nikdy se nestalo, že by scházela chuť ke spolupráci, je jen třeba, abychom si vážili práce každého z nás. Často se chlubím vaší prací,“ řekla a dodala, že má vždy na mysli vděčnost za to, že se tolik lidí chce angažovat v krajanském životě. Vyzvala k důvěře v mladé lidi, na kterých leží budoucnost menšiny a navrhla, aby také Svaz podával návrhy na veřejná uznání pro své vynikající pracovníky.
Předsedkyně: Leonora Janotová
Předsednictvo: Ludmila Bláhová, Jasna Bergerová, Drahuška De Bonová, Tomislav Doležal, Alenka Havelková, Sněžka Hercegová, Goran Hruška, Mirko Knížek, Jaruška Krčmová, Miruška Lončarová, Damir Malina, Světluška Prokopićová, Libuše Stráníková, Josef Šoufek, Anna-Marie Štrumlová-Tučková, Jiřinka Vidovićová, Jaroslav Vojta, Jaroslav Vozáb
Dozorčí rada: Karel Hašpl, Slavica Nejedlá, Velibor Potužák, Míra Valentová, Vesna Valentová. Zástupci: Slavica Bublićová, Viktor Horyna, Juraj Šantak, Zdenka Táborská, Jasna Vašková
ZPRÁVA PŘEDSEDKYNĚ SVAZU ČECHŮ
Máme velikou podporu obou našich států
První zpráva, kterou přítomní na valné hromadě vyslechli, byla zpráva předsedkyně Svazu Čechů Lenky Janotové. Dotkla se v ní celkové činnosti Svazu a všech jeho složek v minulém období. Zdůraznila, že minulý rok byl bohatý činností Českých besed, škol, školek a vydavatelskou činností, která si vyžádala dobrovolnou práci tisíce obětavých lidí. Připomněla významné akce v minulém roce, pochválila a zdůraznila hrdost na loňské dožínky. Svou koncepcí, obsahem a velkým počtem účastníků stmelují celou českou menšinu a posilují národní uvědomění příslušníků české menšiny v Chorvatsku. Připomněla také krásnou a počtem účinkujících bohatou přehlídku divadelních skupin, pochválila dechovky, které se snaží být z roka do roka lepší a v průměru mladé, a také hudební skupiny, jež v kulturní činnosti hledají své místo. Upozornila i na další významné události, jako je přehlídka dětské tvořivosti Naše jaro a Dny české kultury. „Kvalitní kulturní tvořivostí si získáváme respekt v prostředí, v němž žijeme a působíme. Vážíme si každé podpory a snažíme se za ni odvděčit bohatou činností,“ zdůraznila.
V rámci Svazu Čechů působí dvacet osm Českých besed, které mají stejné zájmy a cíle. Předsedkyně připomněla výročí, která některé z nich letos oslaví nebo oslavily. Pochválila způsob práce dolanské Besedy a její režisérky Světlušky Prokopićové. Obě získaly od Chorvatského sněmu kultury významná ocenění na festivalu chorvatského amatérského divadla. Vyniká také specifický způsob práce verovické Besedy, která vytvořila celou řadu různých besedních akcí na počest významné historické osobnosti hudebního pedagoga a skladatele Jana Vlašimského. Otevřením Českého domu T. G. Masaryka oslaví své jubileum Česká beseda Rijeka, za což zvláštní dík patří její předsedkyni Fanynce Husákové. Předsedkyně zdůraznila a pochválila velké úsilí všech ostatních Besed a srdečně uvítala nově založené Besedy Garešnice a Záhřebského županství, které zatím ještě potřebují pomoc, ale určitě brzy překvapí úspěšnými akcemi. V příštím období by se rady Svazu měly více věnovat odborné pomoci besedním sekcím, podotkla předsedkyně. „Nemusíme spoléhat jen na odbornou pomoc z České republiky, poněvadž máme v řadách menšiny hodně schopných lidí. Mělo by se také rozmýšlet, jak podchytit mládež, starší i nejstarší krajany, jak je zaujat a zavést novinky v činnosti, které přilákají nové členy.
Na poli vydavatelské činnosti navrhla, aby Jednota zvýšila počet stránek a aby je obohatila barvou. Je ale třeba v době recese najít možnost, jak návrh uskutečnit.
Školství, kde se výukou českého jazyka podařilo zachytit velký počet dětí, se snaží žáky dobře vychovávat a vštípit jim lásku k českému jazyku a kultuře. Postupně se do škol zavádějí učebnice přeložené do češtiny, které učitelům usnadní práci. Navrhla, aby se ve školách používaly obojí učebnice, aby žáci mohli zvládnout terminologii obou jazyků. „Rodiče je třeba upouzornit na velice výhodný způsob studia v českém jazyce. Mnohé fakulty v České republice umožní našim studentům dálkové studium jednotlivých oborů. Proč tyto možnosti nevyužít,“ uvedla předsedkyně.
Pro českou menšinu a každou Besedu je důležitá spolupráce s lokální samosprávou a dlouholetá finanční a materiální pomoc z České republiky. Většina Besed pracuje v lepších podmínkách než kdysi. Tohoto faktu si váží i lokální správy, a také z chorvatského státního rozpočtu se k tomuto účelu každoročně vydělují pozoruhodné finanční prostředky. Vážíme si této pomoci „Oba státy se podílejí na financování naší kulturní činnosti, informování, vydavatelské činnosti, školství, vzdělávání, zdokonalování se v mateřském jazyce atd. Chovejme se i nadále zodpovědně a važme si každé podané ruky,“ vyzvala předsedkyně Svazu Lenka Janotová. Připomněla také, že bychom mohli a měli zlepšit a zintenzivnit vzájemnou komunikaci, usnadnit si práci a podporovat se. „V Besedách je hodně mladých schopných lidí. Je třeba zapojit je do vedení spolků, svěřit jim úkoly, učit je zodpovědnosti, důvěřovat jim a nedovolit si, aby talenty z našeho prostředí odcházely. Z besední činnosti musí mít každý radost. Pracovat v Besedách se nemusí, v Besedách se pracovat chce.“
Na závěr své zprávy předsedkyně srdečně poděkovala radám Svazu za spolupráci, učitelkám z České republiky Heleně Kresové a Mileně Chomátové za odbornou pomoc, paní poslankyni v chorvatském sněmu Zdence Čuchnilové, menšinovým radám a všem krajanům za spolupráci ve prospěch české menšiny.
ZPRÁVY RAD SVAZU ČECHŮ zahájila předsedkyně INFORMAČNÍ RADY Vlatka Daňková, která se pochlubila dvěmi kapitálními věcmi. K dožínkám měl Svaz Čechů nové, moderní webové stránky, připravené profesionálně a bohaté informacemi a fotografiemi. Dík za to patří Lence Lalićové. Spolu s webovými stránkami Jednoty, o které se stará Željko Podsedník a které obsahují veškeré aktuality z krajanského života, dávají ucelený obraz o Češích v Chorvatsku.
Druhá věc je sjednocení pozvánek na akce Svazu a veškerých s nimi souvisejících materiálů. Pozvánky mají jednotný grafický design, s jasně uvedeným organizátorem a patronem všech krajanských událostí. Stará se o to grafická redakce Jednoty.
Informační rada se pokusí promyslet, jak důstojně oslavit Den české státnosti, 28. říjen.
Předseda ŠKOLNÍ RADY Josef Herout zdůraznil, že tato rada pečuje o výuku v českém jazyce modelem A, B a C na území celého Chorvatska, o odborné vzdělávání českých učitelů a vychovatelů a o tradiční manifestace jako je Naše jaro a festival dětských písní. Zvláštní pozornost si vyžaduje zajištění osvětového kádru. Každoročně se pořádají kolektivní setkání a odborné vzdělávací zájezdy do České republiky. Školní rada působí také na zajištění autorských učebnic, školních pomůcek a zvlášť náročnou práci představuje překládání chorvatských učebnic do češtiny. Proto by bylo zapotřebí vydavatelství Jednotu kádrově posílit.
KULTURNÍ RADA, sdělil její předseda Jaroslav Klubíčko, zahrnuje činnost dechových orchestrů, tanečních, pěveckých a hudebních skupin. V těchto skupinách působí tisíc dvě stě padesát členů a úroveň skupin v posledních letech pozoruhodně stoupá. Přesto je nutné uvažovat o tom, jak práci skupin ještě zkvalitnit. Největší potíže se objevují ve folklorní činnosti, která zahrnuje nejvíc členů a odborná pomoc z České republiky je nedostatečná. Je proto nutné soustředit se na domácí síly, v domácím prostředí pořádat semináře pro vedoucí a členy skupin. O folklorní tábor v České republice letos projevilo zájem osmnáct tanečníků, což je potěšující a nadějné.
Pěvecké sbory a skupiny zpívají převážně české lidové písně, ale také by jim přišla vhod odborná pomoc, protože je málo těch, které mají profesionálního dirigenta. Dechovky a hudební skupiny si většinou pomáhají navzájem, některé již získaly nové hudební nástroje z České republiky, jiné je ještě očekávají.
VYDAVATELSKÁ RADA, sdělila předsedkyně Marie Sohrová, umožnila v uplynulém roce ve spolupráci s NVI Jednotou vydání několika titulů. Jsou to historicko architektonická monografie Miloslava Sohra Daruvar, stavebně historický vývoj města, v edici krajanská tvorba povídky Rudy Turka Jaké je loučení a v knihovničce Jaro kniha Vlasty Pilátové Pes do bytu. V nové edici Svědectví vyšla také publikace Josefa Matuška Česká beseda Daruvar před druhou světovou válkou. V roce 2009 je k vydání připravená povídková sbírka Aloise Daňka, knihy Česká škola v Ivanově Sele Justýny Koutníkové a Dežanovec Karla Bláhy a Reemigrace Čechů v letech 1945-1949 Václava Herouta.
V dalších letech budou postupně podle finančních možností do edičního plánu zařazovány tituly, předané redakci. Jde o další povídky Aloise Daňka a Vlasty Pilátové, poezie Věry Kliglové a Bohumila Krejčího a sbírka anekdot Antonína Horáka. V plánu je také vydání publikace Karla Bláhy k devadesátému výročí založení České besedy Mezurač. V redakci se nacházejí ještě rukopisy Františka Reicha, Dubravka Dosegoviće a Jaroslava Kolešky.
Předseda HISTORICKÉ RADY Václav Herout podotkl, že česká menšina ještě stále nemá napsané dějiny, a že o nás píší spíše jiní než my sami. V dlouhodobém plánu rady je vydání monografie o českých školách. Rada seřazuje odborné knihy v místnosti, určené pro archívní knihovnu Svazu Čechů. Zmínil se o řadě námětů, které by bylo třeba zpracovat, jako jsou dějiny české brigády Jana Žižky z Trocnova, reemigrace, náboženství Čechů v Chorvatsku a jejich účast v domovinné válce.
Historická rada pomohla při úpravě výstavy k daruvarským dožínkám a pomáhá virovitické Besedě při shromažďování údajů o Janu Vlašimském. Ve své práci naráží na mnoho překážek, největší je nedostatek financí a času. V letošním roce je v plánu připomenout šedesáté výročí reemigrace a vydání sborníku s příspěvky krajanů.
Předsedkyně DIVADELNÍ RADY Věra Vystydová pochválila divadelní skupinu České besedy Dolany za její čtvrté úspěšné vystoupení na státním festivalu chorvatského amatérského divadla, a její režisérku za cenu za nejlepší režii. Rada během minulého roku uspořádala divadelní přehlídku a divadelní seminář.
Podařilo se zlepšit podmínky pro divadelní činnost. V mnohých Besedách bylo upraveno a vybaveno jeviště a sál s doprovodnými místnostmi. Rada se snaží zachovat kvantitu, ze které vyplývá kvalita. Divadlem se zabývá téměř dvě stě krajanů každého věku a na minulé přehlídce se představilo deset besedních divadelních skupin s jedenácti představeními. V další divadelní sezóně lze očekávat vystoupení dokonce patnácti skupin. Za svůj úspěch rada považuje fakt, že na přehlídce herci sledují všechna vystoupení a že se nastudované hry hrají i v další sezóně. I dále se bude snažit o zvyšování úrovně vzděláváním v divadelních dílnách. Skupinám nabízí pomoc svých zkušenějších členů.
FINANČNÍ ZPRÁVA A PLÁN PRÁCE Svazu všichni dostali v psané podobě, proto o nich tajemnice Svazu Jarmila Kulhavá informovala jen krátce. Z prostředků, které Svaz získal v minulém roce prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska a z jiných zdrojů, bylo nejvíce vydáno na dožínky. Na konci roku na účtu zbylo osmnáct tisíc kun, a plán práce byl stoprocentně splněn. V letošním roce je z plánovaných devětadvaceti kulturních akcí čtrnáct už vykonáno, ostatní budou probíhat během roku.
Zprávu podala také ředitelka JEDNOTY Libuše Stráníková. Řekla, že se redakce snaží zaznamenat vše, co se ve Svazu a spolcích děje, ale událostí je někdy tolik, že by Jednotu bylo třeba rozšířit o další stránky. Čtenáře by jistě potěšilo víc barevných fotografií. Jednotu ze sedmdesáti pěti procent financuje Rada pro národnostní menšiny RCH. Vydávání učebnic financuje Ministerstvo osvěty a sportu, díky kterému žáci v základních školách dostávají zadarmo Koutek a gymnazisté Jednotu. Jednota má v současnosti kolem dvanáct set předplatitelů a redaktorka poprosila členy shromáždění, aby jí propagovali mezi členy svých spolků.
POZDRAVY, PŘÁNÍ A DISKUSE
STAROSTA DARUVARU DALIBOR ROHLÍK pozdravil úvodem shromáždění Svazu Čechů jménem nového vedení města, které je ochotné plnit přání a požadavky krajanů. Informoval, že se v městské radě připravuje návrh změn stanov města a zavedení nejmladší skupiny do mateřské školy Ferda Mravenec. Pokusí se vyřešit otázku financování české redakce Radia Daruvar. Popřál krajanům, aby zvolili moudré vedení Svazu, a činnost byla ještě lepší než v minulém období. REDAKTORKA ČESKÉHO VYSÍLÁNÍ RADIA DARUVAR LENKA LALIĆOVÁ informovala o spolupráci s Českým rozhlasem a vysíláním pořadu Prizma HRT, ale i o přetrvávajících problémech s financováním. Navrhla pokračování pořadu Co to znamená, když se řekne, jeho zveřejňování v Jednotě a nové kvizy pro děti o České republice. Urgovala zasílání materiálů o spolcích pro webovou stránku Svazu Čechů. Navrhla uspořádat v organizaci Svazu a menšinových rad školení o komunikaci s médii, což se osvědčí při psaní projektů na financování z prostředků EU.
PŘEDSEDA KOORDINACE RAD ČESKÉ MENŠINY JOSEF HEROUT informoval, že menšinové rady a menšinoví představitelé působí v osmi županstvích, osmi městech a šesti obcích – celkem je do nich zapojeno dvě stě patnáct krajanů. Oproti domněnkám, že se Rady někde staví nad Besedy, si myslí, že tomu tak není, ani k tomu nesmí dojít. Stejně je tomu pokud jde o vztah Svazu a koordinace rad a českých představitelů. Podivil se nad tím, že na pořadu jednání není návrh změn stanov Svazu. Stanovy je podle něho nutné doplnit odkazem k ustanovením ústavního zákona o právech národnostních menšin, o kterém ve statutu není zmínka, vyřešit dilema, je-li Svaz zastřešující nebo samostatná organizace, jaký je vztah Svazu k Besedám, k radám, jaké jsou kompetence předsednictva Svazu ve vydavatelské činnosti a další. Koordinace se zapojila do řešení problémů kolem Nadace Rafaela Pávíčka s cílem jejího jasnějšího fungování a v přesvědčení, že jde o celomenšinový problém. Vyzval nové předsednictvo k stálé a věcné spolupráci.
O nadaci diskutoval také JIŘÍ BAHNÍK ZE ZÁHŘEBU. Přesvědčoval, že v nadaci nikdo nechce změnit nic, co by měnilo vůli zakladatele Rafaela Pávíčka. Do změn stanov nadace se zapojila záhřebská Beseda. Členové prostudovali zákony a zkušenosti existujících nadací. Původní stanovy v dnešní době nejsou použitelné ani v souladu se zákony. Poprosil o připomínky s cílem zřízení soudobé instituce, která bude pracovat ve prospěch celé menšiny. Vyzval spolky k usměrňování mládeže studující v Záhřebu do místní Besedy, aby si během studia udržovali „krajanskou kondici“.
MIRKO KNÍŽEK Z LIPOVLAN připomněl úspěšnou činnost lipovlanské Besedy, i když je v nich Čechů málo. Dále se zmínil o malé účasti na přehlídce hudebních skupin. Zauvažoval o tom, že by v předsednictvu měli být představitelé všech Besed. Dále informoval o iniciativě pro obnovení Lipovlanských setkání a poprosil Svaz o zařazení této manifestace do finančního plánu na rok 2010. Informoval o zájmu Lipovlanských, aby se děti učily hrát na dechové hudební nástroje. Vyjádřil politování, že se shromáždění nezúčastnila poslankyně Zdenka Čuchnilová.
JAROMIL KUBÍČEK ZE ZÁHŘEBU představil říjnovou oslavu 135. výročí záhřebského spolku, kterou společně chystají Beseda a městská rada české menšiny pod patronátem Vlády RCH a Senátu Parlamentu ČR. V rámci oslav v Záhřebu proběhne měsíc české kultury s účastí pěveckých, divadelních a tanečních skupin z Chorvatska i Česka, výstavy, promítání filmů, výstavy a představení knih a filmu o Češích v Záhřebu. Požádal o usměrnění prostředků z ČR na dokončení rekonstrukce Českého domu v Záhřebu.
Nejmladší spolek – Českou besedu Záhřebského županství se sídlem v Dubravě, která má dvě stě devět členů, představil FRÁŇA VONDRÁČEK. V Besedě působí hudební skupina. Dubrava spolupracuje s Jihočeským krajem, věří, že bude spolupracovat také s Jihomoravským krajem, odkud většina zdejších krajanů pochází. Informoval, že v Dubravě budou mít sochu biskupa Ducha a že do dvou let vlastní prostor - socha bude stát před ním.
MIRUŠKA LONČAROVÁ Z BJELOVARU poděkovala za spolupráci Svazu Čechů, poslankyni Čuchnilové a J. Heroutovi a županské radě české menšiny. Poprosila, aby se v příštích letech Den české kultury v Bjelovaru nekryl s Naším jarem. Bjelovarským dětem bylo líto, že v Kaptole nemohly vystoupit.
SNĚŽKA HERCEGOVÁ Z RIJEKY připomněla zářijovou oslavu patnáctého výročí České besedy Rijeka pod záštitou Vlády RCH a Senátu Parlamentu ČR. Bude otevřen Český dům T. G. Masaryka, který budou moci používat i jiné spolky. Zanedlouho v něm proběhne divadelní seminář, budou se v něm moci konat i jiné semináře. Přivítala předsedou kulturní rady nabídnutou odbornou pomoc rad Svazu Českým besedám, zejména rijecké pěvecké skupině.
JAROSLAV VOZÁB Z PREKOPAKRY připomněl, že neexistují velké a malé spolky. Činnost všech spolků představuje celkovou činnost Svazu Čechů. Úkolem Českých besed je shromažďovat lidi, aby se prostřednictvím písně a tance uchoval odkaz předků.
PŘEDSEDA HISTORICKÉ RADY VÁCLAV HEROUT svou diskusi vlastně zahrnul do zprávy o činnosti rady. Postěžoval si, že nejsou sepsány menšinové dějiny. Pochválil historiky za konečné umístění archivní knihovny Svazu do místností v přízemí budovy Svazu, kam se má v budoucnu přestěhovat také archiv Svazu. Knihy v slovenském jazyce rada darovala Metici slovenské. Postěžoval si, že některé výsledky jeho badatelské činnosti musely vyjít chorvatsky, protože v češtině nepřišly na řadu. Například dějiny reemigrace nevyšly v roce jejího šedesátého výročí. Poprosil, aby se autorům, jejichž projekty nebudou zařazeny do vydavatelského plánu, vysvětlilo, proč se tak stalo. Vyzval k oživení daruvarské pobočky Chorvatsko-české společnosti.
TAJEMNICE SVAZU ČECHŮ JARMILA KULHAVÁ v rámci tlumočení plánu práce připomněla, že je při dobré domluvě možné zorganizovat například i kulatý stůl v rámci etnografického dne nebo vzpomínkového večera na významné krajanské osobnosti. Přirovnala členky Svazu k houslím, kde má každá struna jiný tón, a přece vydávají ladnou melodii.