Československý ústav zahraniční zorganizoval i letos letní kurz českého jazyka v Praze. Zúčastnily se ho také dvě krajanky z Chorvatska, přesněji z Dežanovce. ANDREA VARGOVÁ, studentka turistické fakulty v Opatiji a DORA FRANCETIĆOVÁ, absolventka turistického oboru střední školy v Daruvaru, strávily tři týdny v Praze, kde od 29. června do 18. července probíraly společně s deseti Američany a devíti studenty stipendisty z Ukrajiny, Ruska, Rakouska a Finska českou gramatiku, zdokonalovaly se v konverzací a poznávaly Českou republiku, kulturu a lidi. Dojmy a radost ze zájezdu byly tak silné, že Dora dokonce přemýšlí o studiu v České republice.

NEJRADĚJI BYCHOM SI TO ZOPAKOVALY
Jsme spoluobčanky a kamarádky od dětství a k tomuto poučnému dobrodružství nás nalákala učitelka Lída Bláhová, které jsme za to velice vděčné. Hlavní důvod k našemu rozhodnutí je naše profese - turistické zaměření. Usoudily jsme , že nám kurz českého jazyka v našem budoucím životním povolání přijde dobře. Ukázalo se ale, že kurs byl nejen poučný a užitečný, ale byl i dobrodružstvím a zážitkem, který budeme pamatovat celý život. Třebaže jsme do letadla v Záhřebu nastoupily s knedlíkem v krku, příjemné uvítání v Praze od Reného Briarda, manžela ředitelky kurzu Heleny Briardové, a další tři týdny v této zemi se nám zdály a uplynuly jako v pohádce.
Ubytování jsme měly na koleji České zemědělské univerzity v Praze – Suchdole, výuku vedli pedagogové Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Jazykového institutu Praha. Účastníci byli rozdělení do tří skupin, naši vedl prof. dr. Jan Dvořák. Probírali jsme českou gramatiku a spisovnou češtinu a zdokonalovali se v konverzaci. Kurz byl velice zajímavý, ale ještě zajímavější a pestřejší byly odpolední programy poznávání vlasti. Během tří týdnů jsme shlédli mnohé pamětihodnosti matičky Prahy, ale i jiných měst České republiky. V Praze jsme navštívili Stavovské a Národní divadlo a shlédli opery Figarova svatba a Sólo pro tři. Byli jsme také v hlavním městském a národopisném muzeu, prohlédli jsme si Staroměstskou radnici, Pražský hrad a Parlament ČR, kde jsme se prošli i kanceláři českého prezidenta, ve které uvítal mnohé světové vůdce, nedávno taktéž amerického prezidenta Baracka Obamu. Shlédli jsme mnohé pražské kláštery, věže a jiné krásy tohoto města. Kromě Prahy jsme navštívili Karlovy Vary a zámky Hluboká, Krumlov, Šternberk a Bečov nad Teplou. V nejkrásnější vzpomínce nám zůstane dvoudenní výlet na jižní Moravu. Ubytovali nás v Mikulově a kromě města a ochutnávky moravských vín jsme navštívili zámky Valtice a Lednice. Lednický zámek nás nejvíce okouzlil a zachoval si v naší paměti, a na fotografiích, nejlepší vzpomínky. Shlédli jsme i největší české sklárny Moser a Ceasar.

Některé okamžiky nám zůstanou v trvalé vzpomínce. Mezi nimi budou určitě volné chvíle strávené s novými kamarády Juryem, Olgou, Kateřinou a Julií z Ukrajiny, Alisou a Alesijou z Ruska, sestrami Mariannou a Kristinou z Rakouska a Toniem z Finska. Velice příjemní byli i Američané, kteří byli průměrně staršího věku ale mladí duší. Dvojice nejstarších Clarice Marik-Snokhous a Viktor Kovář měli dokonce sedmdesát devět let. Viktorovy narozeniny jsme v Praze všichni společně oslavili. Zvlášť se nám líbily večery s hudbou, při které jsme si mohli zatančit.
Na závěr našeho pobytu v České republice jsme psali závěrečné testy, kterých podstatná část byl esej o dojmech a zážitcích na kurzu. Odpoledne předposledního dne jsme byli pozvaní do ČSÚZ, kde nám předseda Jaromír Šlápota odevzdal diplomy o úspěšném absolvování kurzu. Plavili jsme se lodí po Vltavě.

Poslední večer, v pátek 17. července, jsme měli závěrečnou večeři v Suchdole, která byla nejtěžším a nejdojemnějším okamžikem našeho pobytu v Praze. Se slzami v očích jsme se loučili a litovali, že toto dobrodružství už končí.
Touto cestou chceme zdůraznit, že jsme celý kurz měli zdarma, včetně tisíc korun na vlastní výdeje, které nám také věnoval ČSÚZ. Jsme velice šťastné, že jsme se zúčastnily kurzu, na kterém jsme získaly vynikající zkušenost a přátele. Jsme vděčné všem, kteří nám tak krásné prázdniny umožnili, a rády bychom si je zopakovaly. Andrea Vargová a Dora Francetićová/av,df