Besední hospodář Miro Geler stál v čele skupiny brigádníků, která dokonale vymalovala kanceláře, klubovnu, kuchyň, místnosti před a za sálem, i v polopatře budovy. Určitě hodnotné jsou nové čalouněné dveře do sálu i troje za jevištěm, které zhotovili bratři Horáčkovi. Další pilní dobrovolníci se věnovali ohradě v besedním dvoře a dalším drobným úpravám a úklidu. Vedení spolku se zabývalo sjednáváním a kontrolou mistrů, jež do kancelářských prostorů včetně klubovny v přízemí budovy a ubytovny postavili klimatizaci, aby zaměstnanci Besedy měli příjemné pracovní prostředí. Pro finančně náročné kulturně-hospodářské centrum v prvním patře bylo objednáno ozvučení a zařízení pro natáčení a projektování filmů, také šenk, skříňka pro bustu zakladatele Besedy J. V. Friče a nábytek. „Všemi těmito zákroky vytváříme lepší podmínky pro působení členstva. Po dokončení úpravy prvního patra ho budeme pronajímat, ale používat i pro besední aktivity. Protože řízení centra bude velmi náročný úkol, kterého se bude muset chopit placený profesionál, Beseda mu přidělí i celkovou starost o pronájem místností v Domu,“ řekl nám předseda hospodářské rady Adolf Tomek. Na jednu stranu tedy Česká beseda Záhřeb provádí velkou úpravu a údržbu Domu a na druhou si vytváří finanční zdroje pro budoucí besední činnost. Veškeré toto bezplatné snažení krajanů ušetřilo Besedě hodně peněz. Až se po letním volnu většina členů České besedy Záhřeb vrátí do svého oblíbeného kulturního stánku, nestačí se divit novinkám. Parkety v sálu jsou ukázkově nalakovány. Knihovna je dočasně přestěhována do polopatra. Beseda tím získala za jevištěm prostor pro přípravu účastníků programů (na jevišti). Předseda Besedy Jaromil Kubíček si zatím nedopřál ani jeden den dovolené. Máme informaci i o tom, že kniha Češi Záhřebu - Záhřeb Čechům, která má být korunou besedního oslavného dění, je již v tiskárně. Vedení Besedy se rozhodlo v důsledku všeobecného zhoršení hospodářských podmínek v Chorvatsku zmenšit původně plánovaný program oslavy výročí o polovinu. Z. Táborská/J. Kubíček

JETELÍČEK NA DNECH BISTRY
Mladší skupina tanečníků a senioři se koncem června zúčastnili přehlídky chorvatského folklóru v obci Bistra nedaleko Záhřebu. Hostitel ji pojmenoval Faljen Isus i Marija dragi naši pajdaši a přivítal devatenáct spolků z celého Chorvatska, z Bosny a Hercegoviny a Srbska.
Dávného roku 1929 byl v Bistře založen první kulturně-umělecký spolek, který nepřetržitě pečuje o kulturní dědictví svého kraje. Dosáhl významné výsledky i pokud jde o péči o původní a stylizovaný folklór, vokální a instrumentální hudbu a další folklorní a etnografické bohatství Chorvatska. „V takovém prostředí, kde občané s nadšením vítají jiné folklorní soubory, je překrásné vystupovat,“ sdělil nám vedoucí Jetelíčku Dražen Macháček. Slavnostní průvod účastníků překazil déšť, proto osm set tanečníků a hudebníků část trasy ušlo pěšky a další část jelo autobusy. Obrovský stan, postavený na parkovišti nedaleko hradu rodiny Oršićovy, byl místem srdečného setkání publika a účastníků čtyřhodinového programu, který uváděl D. Celezić, moderátor Chorvatské televize.
Tanečníci Jetelíčku, senioři, předvedli nový tanec; nové kyjovské kroje, pořízené v Čechách, si nový tanec vyžádaly. „Tance z našeho dosavadního repertoáru by nešlo tančit v kyjovském kroji. Nabídl jsem jim dvě tři varianty tance v tomto kroji, pomohla mi video nahrávka. Udělali dobrý dojem a od všech dostali pochvaly!“ Kyjovské kroje jsou krásné a v barvité směsi několika desítek lidových krojů na přehlídce v Bistře vynikaly. zt/Lýdie Muťková