Hledání možností k nové otevřené spolupráci s českou diasporou a zahájení debaty o institucionalizaci vztahů s Čechy v zahraničí – to bylo téma semináře, který minulý týden, 16. září, připravila Stálá komise Senátu ČR pro krajany žijící v zahraničí ve spolupráci s Akademií věd v Praze. Zúčastnili se ho mimo jiné představitelé české menšiny v Chorvatsku, předsedkyně Svazu Čechů Leonora Janotová, poslankyně Zdenka Čuchnilová a daruvarský starosta Dalibor Rohlík.
„Stojíme na prahu nové éry ve vztazích ke krajanům v zahraničí,“ prohlásil úvodem místopředseda senátní komise pro krajany Tomáš Grulich. Naznačil tím jistý posun ve vztahu ke krajanům a vyzval účastníky k zamyšlení se nad možnými formami spolupráce do budoucna. Také z diskusních příspěvků vyplynulo, že českou diasporu nejvíce trápí řešení volebního práva dopisovou cestou, restituce a jiné otázky, které jsou pro starousedlíky z Rumunska, Srbska nebo Chorvatska bezpředmětné. Otázky krajanů, kteří v zahraničí žijí už pět až sedm generací, se ostatně organizátoři semináře ve svých příspěvcích dotkli jen okrajově.
Ze závěru semináře pak vyplynulo, že výsledkem práce nově formované komise i komise senátní by mělo být jakési politické memorandum, jak vztahy s Čechy v cizině v budoucnu uspořádat. Kromě menšinových krajanských komunit, kterým se snaží pomáhat především materiálně a odborně, se dnes jeví mnohem složitější úkol, poskytnout podporu Čechům, kteří se do zahraničí dostali z ekonomických a politických důvodů až v novější době, zejména po druhé světové válce a po roce 1968. Třetí skupinu Čechů tvoří převážně mladí lidé pobývající v cizině od roku 1989 kvůli práci, studiu či partnerovi, a kteří chtějí udržovat kontakty se svou vlastí a časem se do země vrátit. Česká republika by podle místopředsedy komise Tomáše Grulicha měla mít zájem starat se také o tuto kategorii lidí. Jako příklad uvedl pomoc v sociální nebo občanskoprávní sféře.
Stát navíc může těžit ze zkušeností těchto krajanů, z nichž ti na významných místech mohou Česku pomoci v obchodním styku s ostatními zeměmi, dodal předseda komise Marcel Chládek. Zamýšlené organizační centrum pro kontakty státu se zahraničními Čechy by mohlo mít formu úřadu zmocněnce vlády, migraci by mohlo mít na starosti samostatné ministerstvo. Úřad by ale nemusel být velký, tvořili by jej pracovníci ministerstev zahraničí, vnitra, kultury a školství, kteří se krajanům věnují.
„Jistou institucionalizaci“ nynějšího krajanského pracoviště ministerstva zahraničí označil za žádoucí také zmocněnec tohoto ministerstva pro krajanské záležitosti Vladimír Eisenbruk. Rovněž podle Stanislava Broučka, experta na českou emigraci, musí stát pamatovat na ty, kteří republiku opustili po roce 1989, a využít toho při budování moderní společnosti. Právě vytváření moderních diaspor podle Broučka vykazuje větší životaschopnost než budování multikulturních společností, neboť je založeno na jednoduchých ekonomických záměrech a znalosti, jak finanční zisk vrátit do země původu.
Česko má podle odhadů v cizině kolem dvou milionů krajanů. Zdenka Turková

TĚŠÍ NÁS ZÁJEM O KRAJANY
„Přínosem tohoto semináře bylo, že jsme se dozvěděli, které instituce v České republice se zabývají krajany a exilem, kterými oblastmi krajanského života a jak se nakládá s informacemi,“ pověděla nám předsedkyně Svazu LENKA JANOTOVÁ. „Těší mne, že je v poslední době větší zájem o vědecký výzkum krajanských komunit. Je pravda, že se krajané neustále dožadují pomoci své mateřské země, ale myslím si, že se svou činností a péčí o české kulturní tradice za tuto pomoc bohatě odvděčujeme.“ Tentokrát byla pozornost věnována krajanům vcelku, bez ohledu na to, kdy se kdo z českých zemí vystěhoval a za jakých okolností. Bylo by ale třeba, aby seminář byl celodenní, aby se víc krajanů mohlo zapojit do diskuse. Vyjádřila přání, aby zahraniční Češi byli i ze zákona považování za součást českého národa, ne za cizince.

CHYBĚL ČAS K VÝMĚNĚ NÁZORŮ
Seminář, na který se sjedou krajané ze všech koutů světa, je určitě velice užitečný už proto, že tak získají informace přímo z pramene, míní poslankyně ZDENKA ČUCHNILOVÁ. Bylo však příliš málo času na výměnu názorů, a to je velká škoda. Jsme spokojení s tím, jak se o krajany stará Stálá komise Senátu pro krajany, ale ve výkonné části by bylo lepší, kdyby úřad byl při české vládě. Tak by se krajané se všemi problémy a požadavky obraceli na jedno místo. V diskusi byli čeští politikové vyzváni, aby se vyjádřili, zda mají zájem o návrat krajanů do původní vlasti či nikoliv. Podle toho by se mohla pomoc mateřského státu zaměřit a přizpůsobit ji požadavkům jednotlivých krajanských komunit. Někde je třeba řešit návrat majetku, jinde poskytnout materiální a odbornou pomoc. Pro českou komunitu v Chorvatsku je důležité, aby připravovaný krajanský zákon zajistil, aby zahraniční Češi při návštěvě České republiky nebyli chápáni jako cizinci, a aby krajanům byla zajištěna pomoc v oblasti školství a zachování jazyka a kultury.