Seminář v rozsahu šedesáti hodin byl skvěle koordinován vedoucí kursu Danou Nývltovou Ph.D. Konal se v organizaci Odboru pro krajany Ministerstva zahraničních věci České republiky. Ubytování jsme měli zajištěno na koleji Kajetánka.
Byla jsem zvědavá a těšila jsem se na nové poznatky, názory a výměnu zkušeností s ostatními kolegy a samozřejmě na přednášky profesorů, zkušených metodiků. Mé předpoklady se potvrdily. Zajímavé přednášky a různorodá cvičení nám úspěšně přiblížily současný stav a vývoj českého jazyka a metody výuky v České republice a krajanských komunitách. Také jsem se seznámila s kolegy, učiteli češtiny ze všech světadílů: Afriky, Austrálie, Severní a Jižní Ameriky, též z Evropy.

Kromě zajímavé výuky jsme poznali různé památky a pamětihodnosti stověžaté zlaté Prahy. Moderní inscenace Dvořákovy Rusalky v Národním divadle, kterou režíroval Jiří Heřman, v nás zanechala silný kulturní zážitek. Účastníci kursu měli možnost navštívit Křižíkovu fontánu na Pražském výstavišti, kde se podívali na balet Carmen. Hudbu k baletu doprovázela tryskající a vířivá fontána, doplněná světelnými efekty a filmovými obrazy. Byl to působivý zážitek. Na celodenním výletu jsme byli v Babiččině údolí a městě Náchod. Mnozí tento výlet absolvovali, jiní sami podnikli výlet do Českého Švýcarska a nechali se okouzlit největší pískovcovou bránou v Evropě – Pravčickou bránou a krásami krajiny. Měli jsme volno jeden den – neděli. Navštívila jsem Sulice, vesnici vzdálenou 20 km od Prahy, z které pocházel můj děda Slavíček.
Na závěr nám ředitelka UK ÚJOP odevzdala osvědčení a loučila se s námi verši Jaroslava Seiferta z básně Píseň: ...Každého dne se něco počíná ... něco překrásného se končí. Souhlasím s citátem a dovoluji si říci, že tento kurs byl pro mne stejně krásný jako Seifertova Píseň. Budu se těšit na další vzdělávání. Květa Fialová