Neudivuje, že je uctívaným patronem českého lidu, usazeného v Sisacko-moslavinském županství, že je jejich ochráncem a pomocníkem v novém kraji a usilovném hospodaření. Obyvatelé Jazveniku chodí do kostela v nedalekých Selech, aby si ale oltář více přiblížili, postavili na začátku osady kapličku, kterou finančně podpořila krajanka Kreislová z Ameriky. Kaplička nese jméno Srdce Ježíšovo a zřídka se v ní konají mše. Posvícení v Jazveniku je dnem, kdy je kaplička otevřená a kdy se vzpomíná na její posvěcení. Protože v pondělí bylo Václava, sloužil farář ze Sel Mato Sunalić v kapli mši v sobotu a v neděli; pro jazvenické Čechy, katolíky, hodně znamenala. Boží slovo je totiž v jejich životě přítomno každý den.
V jazvenické nevelké kapličce je věřícímu umožněno, aby obklopen tichem světců – na oltáři stojí i socha svatého Václava, ucítil sílu české církevní symboliky. Blízko kapličky je besední Český národní dům. Slavnost českého světce a místní kapličky je tradičně v Českém domě doplněna bohatým kulturním programem a hodováním, na které se zvou příbuzní, přátelé, hosté z jiných Besed.
První myšlenka, která nás napadla při příjezdu, zda domácí v době sezóny podzimních hospodářských prací, sklizně kukuřice a vinobraní, stačili zvládnout organizaci, byla zbytečná. Přijeli z Českých besed Tréglava, Nová Hradiška, Záhřeb, CHKUS Sela, hosté z Besed Lipovlany a Sisak; se starousedlíky se do Domu vtěsnalo dvě stě osob. Program zahájila a přítomné česky a chorvatsky pozdravila Máňa Vašková, jednatelka jazvenické Besedy. Uvedla, že místní Češi uctívají sv. Václava jako patrona svého života. K jeho oslavě přispěl i večerní tříhodinový program, z kterého prýštilo písňové, taneční a hudební bohatství českého a chorvatského folklóru.
Beseda hostitelka, Česká beseda Jazvenik, vystoupila třikrát. Dětská a mládežnická folklorní skupina jsou ryzím besedním pokladem, radostně zatančily dobře známé tance a obnovený tanec Drbny. Pěvecká skupina už získala jistotu s novou vedoucí.
Česká beseda Tréglava nehostovala v Jazveniku poprvé. Svým podobným venkovským životem si hned obě padly do noty. Posvícení doplnili jasem a nadšením mladí tanečníci, pěvecké a hudební skupiny, které později vyhrávaly k pobavení. Sousední CHKUS Radost ze Sel poprvé vystoupil v Domě v tak početném složení (padesát členů). Ve dvou choreografiích předvedl zásnubní zvyky a jak se bavilo u vykládání kukuřice. Záhřebská Lípa, tj. hudebně-pěvecká skupina, si potrpí na technickou i scénickou dokonalost. Neudivuje, že jejich Švestková alej tak dobře zní. Všichni účastníci programu byli skvělí. Dobrá nálada zářijového večera zahnala všechny tíživé myšlenky. Roli možná sehrálo i boží požehnání vyřčené v tak významný den. A u večeře při dobrém jídle a pití hovořili o dobrých skutcích v Besedách, o rodinných plánech a předsevzetích. Červená růže, kterou si odnesli vedoucí besedních skupin domů, bude trvalou vzpomínkou na nádherné chvíle v Jazveniku. Z. Táborská/zt
