TISKOVÁ KONFERENCE
Čechů v Záhřebu neubývá
K novinářům na tiskové konferenci promluvily přední osobnosti Besedy. Předseda správního výboru Jaromil Kubíček představil osobnost Josefa Václava Friče, zakladatele nejstarší Besedy v Chorvatsku, i úhrnný program oslavy. Vyšla kniha Češi Záhřebu-Záhřeb Čechům, která je základem filmu o záhřebských Češích. V prvním patře Českého národního domu je upraveno České kulturně-hospodářské centrum, které má užitkový i komerční účel a zřízené bylo z prostředků vlastních, úvěrových i Vlády RCH.
O současné aktivitě záhřebských Čechů hovořili předseda Rady české menšiny města Záhřebu Adolf Tomek a animátorka české kultury a osvěty v Besedě Jarmila Kozáková-Marinkovićová. Pro novináře byl zajímavý výklad místopředsedy Besedy Jiřího Bahníka o asimilaci příslušníků české menšiny v Záhřebu. Do Záhřebu nepřetržitě přicházejí lidé na školení, zaměstnají se tam a zůstanou, takže krajanů neubývá. Stoupl i zájem dětí o český jazyk. Mnozí se přistěhovali z Daruvaru, střediska české menšiny v Chorvatsku.
Bez ohledu na úctyhodné stáří záhřebské České besedy, aktuální generace je velmi kompaktní.
PŘEDSTAVENA KNIHA ČEŠI ZÁHŘEBU - ZÁHŘEB ČECHŮM
Bohatství vzájemných vztahů
Ohlášené otevření Kulturně-hospodářského centra České besedy Záhřeb v pátek 9. října večer bylo vskutku symbolické. Organizátoři oslavy sto třicátého pátého výročí založení Besedy jím mínili, jak uvedli, představení knihy Marijana Lipovce a Fráni Vondráčka Češi Záhřebu – Záhřeb Čechům.
V knize je uvedena plejáda významných i obyčejných lidí, Čechů, kteří přispěli k všeobecné úctě k Čechům v hlavním městě Chorvatska, pronesl Jaromil Kubíček, předseda správního výboru Besedy, při pohledu na luxusní české a chorvatské vydání této knihy. Příslušníci českého národa zanechali nesmazatelné stopy v kultuře, umění, vědě a dalších oblastech života. Jde o objektivní a vědecky podložené bádání současných chorvatských vědců, novinářů, členů Chorvatsko-české společnosti a krajanské komunity.
Jménem nakladatele, Rady české menšiny města Záhřebu, novou knihu uvítal její předseda Adolf Tomek. Knihu si Rada dala do svého plánu před třemi lety; film na stejné téma se připravoval dva roky. „Záhřeb vždy nabízel Čechům možnost uplatnit se, podobně je tomu i dnes, kdy je příslušníků české menšiny mnohem méně. Přesto si zachovali identitu, zorganizovali se hlavně v České besedě, která prostřednictvím školy vychovává mladé generace. Historický pohled na existenci Čechů v Záhřebu hovoří o jejich úspěšném životě.“
Vybranými slovy hovořila odpovědná redaktorka Dr.Sc. Agneza Szabová. Pochválila autory, kteří z historických pramenů, plní erudice a odborných znalostí napsali knihu lákavého titulu. Během staletí se na relaci česko-chorvatských vztahů zrcadlí pojmy dialog, dohoda, porozumění, stavba mostů přátelství, respektování v té nejlepší možné variantě. Češi a Chorvaté mezi sebou neměli střety. Jejich vztah je jako magistra vitae - učitelka života.
Češi a Chorvaté evidovali „společnou chůzi“ v širším společenském kontextu, pronesla. V České besedě Záhřeb působili zase významní příslušníci chorvatského národa. Češi v Chorvatsku se spolu s chorvatským národem zúčastnili procesu osamostatnění RCH, byli v domovinské válce. „Děkuji Čechům, děkuje jim také Záhřeb,“ řekla A. Szabová.
F. Vondráček přítomen nebyl, ale Marijan Lipovac zaujal přítomné svým fundovaným a vtipným výkladem. Jako obdivuhodné ocenil bohaté styky dvou národů, které nežijí v sousedních zemích. Jmenoval řadu známých osob, jež se v Záhřebu vyznamenaly. Kniha o Češích v Záhřebu by měla opětně zhodnotit český příspěvek k vyspělosti a rozvoji Záhřebu. Záhřeb umožnil Čechům, aby si zachovali svou identitu, byli v něm dobře přijati, mnozí se rychle asimilovali, o čemž svědčí četná příjmení českého původu.
V roce 2005 vybídl předseda Chorvatsko-české společnosti Zvonimir Kotarac M. Lipovce k bádání o dějinách Čechů v Záhřebu. Při této příležitosti, křtu knihy, poděkoval Lipovac zesnulému profesoru Josefu Matuškovi, že psal o Češích v Záhřebu. Pro něho to byl směr bádání.
Jarmila Kozáková, autorka části, v nichž se představuje Česká beseda Záhřeb, poděkovala za český překlad Alenovi Novosadovi, dřívějšímu předsedovi spolku. Jiří Bahník, autor části o přínosu české menšiny k obraně Chorvatska v domovinské válce a na mezinárodním uznání, řekl, že účast příslušníků české menšiny v této válce je důkazem skutečného vlastenectví.
Akademik Josip Bratulić vybídl M. Lipovce, aby začal sepisovat přínos Čechů v celém Chorvatsku, protože velmi přispěli k rozvoji chorvatské kultury. Z. Táborská/zt
KRAJANSKÝ FOLKLORNÍ VEČER
Suverénní tanečníci z šesti Českých besed
Záhřebská Česká beseda se rozhodla oslavu výročí založení obohatit účastí hostů z dalších krajanských spolků. Je to pochopitelné, přítel nad zlato. Nikdy nešlo o rivalitu v inspirační pestrosti českého menšinového, tj. krajanského kulturního amatérismu. Tak jiná a tak obdivuhodná je původnost tvůrčích vášní té které Besedy s jejími hudebníky, zpěváky, tanečníky, herci.
Účastí přátel z Českých besed z Končenic, Rijeky, Velkých a Malých Zdenců, Bjelovaru a Daruvaru dostala Beseda hostitelka malou přehlídku českého etnografického dědictví. Všichni, kdo hosty na jevišti Českého národního domu sledovali, se přesvědčili, že mají co k nabídnutí a že jsou ve skvělé pěvecké a scénické formě. Příjemné ovzduší českého prostředí i konverzace s publikem moderátorky Mariny Koláčkové, dlouholeté tanečnice záhřebského Jetelíčku, přidaly ještě navíc jakousi „domácí“ dimenzi.
V prostředí Besedy oslavenkyně hosty a krajany přivítal předseda správního výboru Jaromil Kubíček. Netajil se radostí, že se Besedy pyšní svými folklorními soubory. Slavnostní večer nabídl český folklór, oblíbený mezi chorvatskými Čechy, pestrost krojů, ladnost pohybů, půvab tance a zápal mladých i starších.
Začátek patřil domácí Besedě. Mladé besední síly, folklorní soubor České doplňovací školy Záhřebské sluníčko, ozářil všechny tváře v hledišti. Dnešní generace českých žáčků vyrůstá s uchvacujícím tancem i písní Červený šáteček. Z největší krajanské vesnice, Končenic, zatančily dva soubory: Končenská chasa a Manželské páry. Doprovázela je proslulá dechová hudba Milivoje Částka. Jejich výkon diváky nadchl. Když uvedeme, že je velký počet členů záhřebské Besedy původem z Končenic, je všechno jasné.
Sympatie publika beze zbytku měli dospělí tanečníci, působící v rijecké Besedě. S jejich choreografiemi jakoby do záhřebské Besedy zavítaly E. Zetová a L. Homolová. Folklorní soubor Vodička České besedy Velké a Malé Zdence, doprovázený dechovkou, naplnil jeviště nezadržitelným temperamentem. Vzpomínat se bude na jejich Bavorov. Tance, které předvedl folklorní soubor České obce Bjelovar Srdéčko, byly oku i srdci milé. Když hudební sekce Staří přátelé zahrála Jaké je to hezké a Mysliveckou, diváci začali zpívat také.
Ze srdce české menšiny v Chorvatsku, Daruvaru, přijela Holubička s svým hudebním doprovodem. Tento folklorní soubor má v krajanském dění prim, neudivuje proto, že výkony jeho tanečnic a tanečníků si u záhřebských diváků opět získaly obdiv a uznání. Tanec Kozácká je pravým uměním, slyšelo se, a dívčí Koleda z Jilemnic přednes neskutečně krásný.
Českou besedu Záhřeb prezentoval soubor Jetelíček doprovázený hudebníky školy P. Markovac. Potleskem byly odměněny jejich tři tance. Funkcionáři hostitelské Besedy předali účinkujícím poděkování za účast a z celého srdce jim poděkovali za překrásný večer. Z. Táborská/zt