„Všichni máme dojem, že je to jednoduché – odejdeme, peníze vezmeme, a budeme je utrácet, jak my chceme,“ říká poslankyně Z. Čuchnilová. „Naopak, Evropská unie funguje podle přesně určených kritérií a programů. Proto jsem se rozhodla v rámci své běžné činnosti zorganizovat tento seminář pro představitele Českých besed a menšinových rad, aby se připravili kandidovat své projekty na prostředky, které budou k dispozici.“
„Všechny dosavadní evropské fondy, mezi kterými byly nejznámější CARDS a PHARE, nahradil jediný fond IPA, což je zkratka pro anglický název Instrument předpřístupové pomoci,“ řekla Tatjana Čorlijová z Úřadu pro sdružení chorvatské vlády. Fond má pět složek – pomoc v procesu tranzice a posílení institucí, přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských potenciálů a rurální rozvoj. Každý z nich zahrnuje řadu oblastí a konkrétních programů. To ale neznamená, že je snadné podporu získat. Právě naopak, menšinová sdružení mohou kandidovat jen v malém počtu programů. Kromě toho, i když spolky mají program vyhovující přesným podmínkám, musí mít řadu partnerů, aby měly šanci podporu získat. Přednost mají vždychny programy, které zahrnují několik institucí, zatímco je řada programů určena pro mezinárodní projekty.
Ze spousty programů jsou pro menšinová sdružení nejvhodnější dva – Evropa pro občany a Kultura. V rámci programu Evropa pro občany se mimo jiné financují akce sbratřování měst a připomínání historických událostí. Program Kultura nabízí řadu programů celoživotního učení se a literárních překladů.
Semináře se zúčastnilo třicet představitelů Českých besed a rad, kteří projevili veliký zájem o možnosti získávání podpory z evropských fondů. Své zkušenosti při psání projektů a odůvodnění spotřebovaných prostředků vylíčila Mirjana Bilopavlovićová z pakrackého sdružení Delfin, které už dlouhou dobu užívá peníze mezinárodních institucí a často spolupracuje se sdruženími národnostních menšin. Tato zkušenost může být pro České besedy drahocenná, protože je vbrzku očekává totéž – psaní projektů a jejich kandidování na prostředky mezinárodních institucí.
„Nechtěla bych být zlověstným prorokem, ale věřím, že dosavadní způsob financování končí. Na příští tři roky máme peníze zajištěné, ale na úrovni loňského roku, což znamená, že sdružení dostanou méně peněz, protože se zakládají spolky nové a roste počet uživatelů rozpočtových prostředků. Máme nesporně dobré programy, které můžeme kandidovat na prostředky evropských fondů, jen je třeba dát jim odpovídající formu a včas je kandidovat. Kdyby jen několik projektů, o kterých se zde mluvilo, získalo podporu z evropských fondů, myslím si, že tento seminář svůj úkol splnil.“ M. Pejić/mp
KOLIK PROSTŘEDKŮ JE K DISPOZICI
V Evropské unii se plánuje na sedm let, a právě probíhá plán na období let 2007-2013. Všechna civilní sdružení v Chorvatsku mají pro všech pět komponent k dispozici 140 až 160 miliónů eur ročně. Komponenta regionální rozvoj, která je pro menšinové spolky nevhodnější, získává ročně kolem padesáti miliónů eur. Všechny programy musí splnit dvě podmínky – z fondů se nikdy nefinancuje celkový obnos investice, část prostředků se dostává teprve po realizaci programu. Uživatel podpory může získat nejvíc pětaosmdesát procent potřebných peněz, zatímco zbytek musí zajistit z jiných zdrojů.
