Česká beseda Sarajevo působila v letech 1905-1928, kdy byla přejmenována na Československou obec. Ta byla aktivní až do roku 1941, kdy její činnost přerušila druhá světová válka. Spolek sice v padesátých a šedesátých letech opět pracoval, ale pořádal spíše zábavné podniky. Beseda byla obnovena 28. září 1996, takže si letos připomene čtrnácté výročí. Jednou z nejdůležitějších aktivit České besedy v Sarajevu je vydávání bulletinu Česká beseda, který vychází od roku 1997, má i webovou stránku. Na Filozofické fakultě v Sarajevu probíhá výuka češtiny pod vedením lektorky z České republiky Karly Koutkové. Předsedkyní Besedy je Jovanka Manzalovićová-Šalaková.
V Sarajevu působí i Společnost bosensko-českého přátelství Sněžka, která byla založena v roce 1993 a dodnes pracuje. Během nedávné války měla humanitární charakter.
ČESKÁ BESEDA MAČINO BRDO – PRNJAVOR
Beseda v Mačině Brdu má sto dvacet členů, desetičlennou pěveckou skupinu, kterou doprovází hudební skupina. Podle slov předsedy spolku Emila Bočka největší problém je nedostatek mladých: „Doposud jsme měli folklorní skupinu s desítkou děvčat. Ta se však rozprchla na studia a nyní jsme bez folklóru. My starší jsme se soustředili na zachování starých českých písní z dob, kdy se Češi do Mačina Brda přistěhovali. Scházíme se v místním společenském domě. Naši činnost částečně financuje obec Prnjavor a české velvyslanectví. Spolupracujeme s Besedami Banja Luka, Nová Ves a Sarajevo a z Chorvatska s Besedami Slavonský Brod a Kaptol, kde jsme vystoupili na Našem jaru. Kaptolští navštívili naše Dny české kultury v Prnjavoru, v jejichž rámci se konal i večer české písně. V roce 2006 jsme se s folklórem a hudbou zúčastnili dožínek ve Zdencích.“
V říjnu loňského roku, v rámci Dnů české kultury, zorganizovala Beseda Mačino Brdo večer věnovaný Jaroslavu Seifertovi, českému držiteli Nobelovy ceny a v prosinci Dny českého filmu. Vystoupila na manifestacích, organizovaných obcí Nová Ves a Banja Luka. Letos má v plánu vysvěcení kaple v kostelík sv. Cyrila a Metoděje na počest ukončení přestavby a uspořádat kulturní akci.
ČESKÁ BESEDA PRIJEDOR
Krajanský spolek v Prijedoru má v současnosti sto dvacet členů, z toho dvacet až třicet aktivních. „Scházíme se dvakrát měsíčně, první a třetí sobotu,“ řekla nám místopředsedkyně Besedy Blaženka Šarićová. „Máme dvanácti až třináctičlenný pěvecký sbor, který jsme založili před několika lety, ale nemá nás kdo doprovázet. Loni jsme vystupovali v Mačině Brdu, Prnjavoru, Banja Luce a v Končenicích, před několika lety i v Sarajevu a v Lipovlanech. Končenští jsou naši velcí přátelé, byli také u nás. Zpívali jsme i v Bratislavě a letos jsme se jako jediní z Bosny zúčastnili krajanského festivalu v Praze. Nejčastěji jezdíme do Slavonského Brodu. Pořádáme zájezdy do České republiky. Naše Beseda v polovině dubna oslaví dvanáct let působení. K oslavě zorganizujeme Den České besedy.
Velkým problémem je nedostatek mladých, kteří odcházejí za prací do ciziny. Hodně jich je v USA a Kanadě. Z naší ulice, kde žili samí Češi, jich zůstalo jen pár. Výuka češtiny se nekoná, mluvíme tak, jak jsme se naučili od rodičů. Ani na vzdělávací kursy do Čech nejezdíme. V Prijedoru působí Sdružení menšin – Čechů, Romů, Ukrajinců a Slovinců, v jehož rámci se konají různé menšinové slavnosti. Z České republiky jsme získali finanční prostředky na výstavbu krytého jeviště a úpravu dvora. Finančně nás podporuje i obec,“ informovala nás místopředsedkyně a dodala, že by se členové prijedorské Besedy rádi zúčastnili dožínek v Daruvaru.
ČESKÁ BESEDA BANJA LUKA
„Je nás málo aktivních, přestože máme celkem 311 členů,“ řekl nám předseda České besedy Banja Luka Vladimír Bláha. „Členy Besedy mohou být i příslušníci jiných národností, nejen Češi. Máme pěveckou skupinu Banjalucké krajanky, ke kterým se před třemi roky připojili i kytaristé. V recitační sekci je aktivní Daruvařanka Jarmila Novosadová, kterou doprovází na flétně její vnučka. V rámci turistické sekce se již třetím rokem vydáváme na výlety do České republiky. Loni jsme na zdejší filozofické fakultě již po desáté pro beseďáky zorganizovali kurs češtiny. Naši krajané mají také možnost účastnit se kursů v Dobrušce. Spolupracujeme s českým rafting klubem, který se zúčastnil světového mistrovství v tomto sportu v Banja Luce. Organizujeme výstavy a koncerty, přijíždějí k nám umělci z České republiky.
Od roku 1997, kdy byla beseda obnovena, jsme se setkávali pouze první pondělí v měsíci. Nyní jsou všechny pondělky české. První pondělí v měsíci besedujeme, druhé se setkáváme se Slováky, s nimiž spolupracujeme, třetí pondělí je otevřená knihovna, kde si lze vypůjčit nejen knihy, ale i časopisy a video kazety. Dostáváme je z Čech. Poslední pondělí v měsíci se konají schůze,“ informoval nás předseda. Česká beseda v Banja Luce dvakrát ročně vydává bulletin „Banjalučki krajani“.
„Máme problém s financováním naší činnosti, přestože nás podporují správa Banja Luky, ministerstvo školství a kultury, ministerstvo veřejné správy a česká vláda,“ postěžoval si předseda. „Město nám poskytlo prostor - Klub národnostních menšin, kde se v určitých termínech scházíme nejen my, ale i ostatní menšiny. Loňského zájezdu do Čech se zúčastnilo více než padesát zájemců! Na základě našeho zájmu se některé banjalucké turistické agentury orientovaly právě na zájezdy do České republiky,“ dodal V. Bláha.
V roce 2004 dal V. Bláha podnět ke spolupráci krajanů na relaci Záhřeb – Sarajevo – Bělehrad – Banja Luka. Zatím se konalo šest setkání Sdružení národnostních menšin. Prvního z nich se v roce 2004 zúčastnila i Beseda z Daruvarského Brestova. Loni se setkání konalo v Sarajevu, předloni v Banja Luce, před tím v Bělehradu a několikrát před tím v Banja Luce. „Na letošní setkání jsme pozvali Svazu Čechů, ale z Chorvatska bohužel nepřijel nikdo,“ konstatoval předseda. A. Raisová/ar
Z DĚJIN ČECHŮ V BOSNĚ A HERCEGOVINĚ
V Bosně žije podle posledních údajů kolem dvou tisíců Čechů. Jejich předkové se do Bosny a Hercegoviny přistěhovali před 132 rokem v době Rakouska-Uherska. Češi v Banja Luce tvořili 17 % obyvatel, každý pátý byl Čech - udržovali české zvyky, vařili česká jídla, česky zpívali, hráli a tančili. Mnohé se však během doby změnilo. Začátkem 20. století prý měla český původ desetina obyvatel Banja Luky. V Mačině Brdu a Nové Vsi žili dokonce až do padesátých let výlučně Češi a v oblasti, která je od roku 1992 označována jako Republika srbská (jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny) s 1,5 miliónem obyvatel žilo v té době asi 550 českých krajanů. Ve čtvrtmiliónové Banja Luce, stejně jako v Prijedoru, jde v současnosti asi o dvě stě lidí. Za posledních deset let se podle některých odhadů vydalo z Bosny do zahraničí kolem jednoho miliónu lidí, převážně mladí, kvalifikovaní, a to kvůli nedostatku práce. Mezi Čechy, kteří v Banja Luce žili a tvořili, patří básníci Jaroslav Koleška a Jaroslav Plecitý, spisovatel Jan Beran a známý boxer Marijan Beneš, který v sedmdesátých letech získal titul evropského šampióna. Bosenské Čechy najdeme i v Sarajevu, kde působí dva krajanské spolky – Sněžka a Česká beseda Sarajevo. www.dw-world.de