„Třebaže nám zákonná legislativa dává právo na vysílání ve svém jazyce, ať jde o zákon o chorvatské rádio-televizi, nebo o zákon o elektronických mediích, doposud není financování úplně vyřešeno,“ sdělila nám poslankyně. „Článek osmnáct říká, že by menšinové vysílání měla financovat místní samospráva, s ohledem na to, že jde o informování na lokální úrovni, s druhé strany je pochopitelné, že to město samo nedokáže.“

Je třeba vysvětlit, že ostatní menšiny takový problém nemají. Pořady v jejich jazycích totiž vysílá Chorvatské rádio, a to buď v Záhřebu, nebo v některé z regionálních rozhlasových stanic. Italové mají vysílání v Rijece, Maďaři a Slováci v Osijeku, Srbové ve Vukovaru. Češi takovou možnost nemají, protože je Daruvar, jako menšinové sídlo, příliš vzdálený od poboček Chorvatského rádia.
„Kdykoliv jsme se obrátili na vládu nebo televizi, odkazovali nás na Fond pro rozvoj pluralismu a různorodosti, ale z tohoto fondu lze pro naše vysílání dostat velmi malou částku, asi třicet, čtyřicet tisíc kun, což není dostatečné, protože vysílání českého pořadu stojí ročně asi sto padesát tisíc,“ říká poslankyně Z. Čuchnilová a dodává: „Možná se zdá, že je to hodně peněz, ale musíme vědět, že jde o každodenní půlhodinu, tedy tři sta šedesát pět dnů půl hodiny a každou druhou neděli hodinu. Kromě toho jde převážně o autorské příspěvky.“
Když se měnil zákon o elektronických médiích, podal klub menšinových poslanců návrh na změnu, podle které by mohla Rada pro národnostní menšiny RCH dát své mínění aspoň v té části, kdy jde o menšinové pořady. Měla by mít možnost vyjádřit se, která vysílání jsou stálá a která je zapotřebí spolufinancovat. Návrh nebyl schválen, byl ale zařazen článek, podle kterého je možné ve financování udělat výjimku.
Před Novým rokem byla poslankyně Z. Čuchnilová u ministra kultury Boži Biškupiće v čele delegace představitelů rozhlasu, města Daruvaru a rady české menšiny, ale jednání nepřineslo žádný konkrétní výsledek. „Ministr nás odkázal na Radu pro elektronická média, kde jsme se v prvním týdnu nového roku setkali s předsedou Zdenkem Ljevakem. On rozumí problematice, ale také nám neřekl, co se udělá,“ sdělila Z. Čuchnilová. „Rada pro elektronická media musí během tří měsíců schválit nový řád, do kterého by se měly takové výjimky zařadit. Je třeba, aby se ministerstvo s Radou domluvily o výjimkách, a doufáme, že české vysílání v Radiu Daruvar bude jednou z nich.“
Minulý týden se poslankyně Z. Čuchnilová ještě jednou setkala s ministrem B. Biškupićem, zase však bez výsledku. Příští týden rozhovory pokračují, ale řešení prozatím není v dohlednu. M. Pejić

České vysílání v číslech
Pořad v češtině je nejstarším vysíláním Radia Daruvar, od založení rozhlasu v roce 1968, a vysílá se každodenně. Během 42 let se na přípravách vysílání podílelo 30 krajanských redaktorů, moderátorů a dopisovatelů. Redaktorkou pořadu je Lenka Lalićová.
Půlhodinové vysílání je sestaveno z hudební části, krajanských zpráv a z rubrik, jako je přehled událostí z České republiky, krajanská aktualita, ze spolkové činnosti, menšinová samospráva, nebo jazykový koutek. Fonotéka české redakce Radia Daruvar dnes vlastní 400 dlouhohrajících desek, 300 singlů, 70 kazet a 1000 kompaktních disků. Posluchači Radia Daruvar si za 40 let vyslechli 14 610 vysílání v českém jazyce.