V těsných místnostech spolku na adrese Ilica 54 seskupil ochotníky a v roce 1874 uvedl dvě své hry: Svatopluk a Rostislav a Asjenův pád. Divadelní řeč tak v prvních krůčcích života nejstaršího českého spolku sehrála významnou roli.
Česká beseda Záhřeb si divadlo udržuje sto třicet pět let. Je to pěkná řádka let, a když se pak krajané mezi dvěma světovými válkami občas vracejí k ochotničení, s úctou berou na vědomí skutečnost, že bylo sehráno sto osmdesát představení. Návratem Besedy do Šubićovy ulice na konci devadesátých let začaly divadelní skupiny opět připravovat dětská i celovečerní divadelní představení, vystupovat na krajanských i chorvatských jevištích, pečovat o český jazyk a českou kulturu. O plánované oslavě výročí a divadelních aktualitách nás informovala Jarmila Kozáková, předsedkyně besední kulturně-osvětové činnosti.
„Právě jsme začali domlouvat plán oslavy sto třicátého pátého výročí sehrání prvního krajanského divadla v Záhřebu. Je to velké výročí, kterým si mimo jiné přejeme veřejnosti připomenout působení silné české krajanské komunity v Záhřebu. V minulém roce jsme s podobným záměrem oslavili sto třicáté páté výročí založení České besedy Záhřeb pod záštitou Parlamentu České republiky a Vlády Republiky Chorvatsko. V říjnu tohoto roku naše besední divadelní skupina plánuje uvést tři divadelní hry, pozveme si také divadelníky z jedné České besedy v Chorvatsku, a jako zvláštní událost naší oslavy by měli být divadelníci z Čech. Nabídlo se nám Šaldovo divadlo z Liberce se svým menším činoherním ansámblem,“ řekla nám krajanka J. Kozáková, která se v záhřebském divadelním životě osvědčila jako herečka, inspicientka, nápovědka a organizátorka.
Divadelní sekce má dnes přes dvacet členů, jsou mezi nimi dospělí i děti. Snaží se povzbudit zájem o uvádění českých divadelních her, o živou českou řeč, pomoci krajanům, aby nezapomněli česky mluvit a češtině rozumět. „Musíme se ještě více snažit, nebo z české kultury zůstane jenom český folklór. Bez českého jazyka, literatury a mluveného slova kultura národa umírá,“ podotýká J. Kozáková.
Divadelníci se vracejí ke třem svým novějším divadlům, která znovu sehrají na podzim, kdy v jednom měsíci proběhne více divadelních programů (divadelní dílny pro děti a dospělé, premiéra), důsledkem čehož se už mluví o divadelním festivalu České besedy Záhřeb na podzim roku 2010. Obnoví se velmi úspěšný Pták Ohnivák. Vyzvali jsme J. Kozákovou, aby na tuto hru zavzpomínala.
„Text Pták Ohnivák a Liška Ryška Jindřišky Netrestové na motivy pohádky K. J. Erbena jsme dostali od českého režiséra Jana Strejcovského ze Sokolova. On nám roku 2004 pomáhal režírovat Staré pověsti české. Toho roku jsme při zájezdu do Karlových Varů navštívili také jeho divadlo a podívali se na jeho divadelní hru v Sokolově. Ptáka Ohniváka jsme hráli jen třikrát. Účinkovalo v něm patnáct krajanských herců. Kostýmy jsme si vypůjčili z Divadla Trešnja a o techniku jsme požádali Loutkové divadlo. Jednoduché kulisy jsme si udělali sami. Ze svých rolí jsme měli velkou radost a se hrou jsme úspěch.“
Přestože se Záhřebští letos nezúčastní divadelní přehlídky, kontinuita hraní divadel v záhřebské Besedě trvá dál. Na podzim nám, jak vidět, divadelníci nabídnou řadu kulturních zážitků. Z. Táborská/zt
