V sobotu 24. dubna večer si ho do končenického Českého domu přišli poslechnout domácí a hosté z okolí. Mezi diváky nechyběla ani poslankyně Zdenka Čuchnilová, místopředsedkyně Svazu L. Stráníková, několik představitelů z českých besed z Daruvaru, Velkých a Malých Zdenců a Garešnice.
Hosty přivítala předsedkyně Besedy Alenka Prchalová, která slíbila, že „zpívat se bude až do rána bílého!“ Tak tomu i bylo. Jak došlo ke kontaktu několik set kilometrů vzdálených vesnic, nám později vysvětlili předsedkyně končenické Besedy, prostředník akce, končenický rodák Jenda Málek a vedoucí sboru Pavel Jelínek. Šlo jim o to, obnovit přátelství, které před dvaceti lety pěstovala šest kilometrů vzdálená osada Višňové s daruvarskou Českou besedou. Jednotlivci z Višňové, kteří jsou dnes členy kounického sboru, na tehdejší přátelství stále vzpomínají. Tři z nich se výpravy i zúčastnili a vyhledali mezi diváký své daruvarské známé. Končenická Beseda nabídnutou spolupráci s povděkem přijala.

Ve více než tříhodinovém programu dvanáctičlenného smíšeného souboru z Horních Kounic se střídal sólový zpěv se sborovým, hudba se scénkami a anekdotami. Zazněly především oblíbené lidové, melodie z operet a filmů, i písně známých českých autorů. V ležérní atmosféře, za doprovodu klavíru nebo harmoniky sbor zazpíval známou Beskyde beskyde, dynamickou Tancuj, tancuj, vykrúcaj, dále My jsme Valaši, Kolíne Kolíne, Rožnovské hodiny, aj. Píseň Pod našima okny zazpívali hosté v chorvatštině, zazněla také hymna krajanů Ta naše písnička česká skladatele Karla Hašlera i několik krásných moravských písní. Známé lidové písně si s nimi zazpíval celý sál. Hřebem programu byly písně ze známých operet – Perly paní Serafínky Rudolfa Piskáčka, Polská krev Oskara Nedbala a z opery Nabucco Giuseppe Verdiho. Na pěvecké a hudební kvality klavíristky Zdislavy Horákové se bude ještě dlouho vzpomínat, stejně jako na výkony dalších sólistů. Všichni si zasloužili obdiv.
Kořením života je humor, který nechyběl ani v programu hornokounických. Smáli jsme se anekdotám mysliveckým, o blondýnkách, skečům ze života. Dozvěděli jsme se, že se divadla u nich hrála jednou ročně do roku 1989, pak jejich ochotnickou činnost přerušila sametová revoluce.

Písně v jejich podání byly pro návštěvníky pohlazením duše. Mezi krajany přivezli písničky známé i neznámé, jejich celovečerní estrádní program důstojně reprezentoval jejich osadu, Moravu i starou vlast zdejších krajanů. Po předání darů vyhrávala k dobré náladě a k tanci končenická mladá skupina Best. Přítomní v sále se bavili a tančili do rána bílého, jak bylo plánováno. A. Raisová /ar

Obdivovali pamětihodnosti Končenic a Daruvaru
Hosté ze znojemského kraje si v sobotu dopoledne prohlédli Daruvar, a zámek na Dioši. V končenickém kostele je Z. Hašpl seznámil s historií osady. Konečeničtí je pohostili v Českém domě, ale i v lovecké chatě na Boriši. V neděli pobesedovali s končenickým starostou Z. Bakunićem, který je informoval o vesnici a o dvou Českých besedách, působících v obci Končenice. Část výpravy se zúčastnila mše v kostele, kde hráli a zpívali nábožné písně. Někteří shlédli fotbalové utkání místního klubu Mladost, jiní si prohlédli centrum. Po obědě a dojemném rozloučení se hosté vydali zpět domů. Končeničtí jim návštěvu oplatí koncem září. Vedoucí hostujícího sboru prohlásili: „Je zaseto semínko, z něhož jistě v budoucnu vyroste košatý strom přátelství.“