„Nový zákon o učebnicích má odlehčit žákům tašku, protože knihy budou tenčí, zároveň dává učitelům větší volnost při výběru učebnic. Je pravda, že stejný záměr měl i starý zákon, ale nedokázal zabránit anarchii, která vbrzku začala panovat. Děti totiž nemohly knihy dědit, protože jejich součástí byly pracovní sešity, do kterých se psalo, takže se každý rok musely kupovat knihy nové. Stejně tak se stávalo, že ani dvě paralelní třídy neměly stejné učebnice, a pracovaly podle různých programů. Nový zákon předepisuje, že se učebnice volí na čtyři roky, a že se musí volit kniha nejlevnější, která vyhovuje podmínkám programu,“ vysvětluje poslankyně Zdenka Čuchnilová.
Když už učebnice musí trvat čtyři roky, cvičebnice nemůže být její součástí, ale musí být samostatná. Při výběru knih budou moci svůj názor ve školních představitelských fórech vyjádřit také rodiče.
„Menšinové učebnice jsou zvláštním specifikem. Menšiny totiž mají tři druhy učebnic. Jsou to autorské učebnice, učebnice přeložené z chorvatštiny a učebnice z mateřských zemí. Jde o složitý systém, vzhledem k tomu, že překlad a doplňky, které výuka v menšinovém jazyce vyžaduje, musí povolit ministerstvo. Stejně tak pro učebnice dovezené z mateřské země je nutné opatřit povolení.“
„Pro menšiny je zvláštním problémem čtyřletá lhůta používání knih, protože jde o malé náklady a možnosti psaní autorských učebnic jsou zúžené,“ zdůrazňuje poslankyně Z. Čuchnilová a dodává: „Proto si myslím, že je velice důležitá výjimka, kterou jsme si vybojovali: učebnice pro menšiny se mohou používat tak dlouhou, dokud není možné připravit nové. Do kdy to bude, to záleží na každé menšině zvlášť, tedy na tom, kolik má síly a kolik odborníků na psaní učebnic.“
„Konkrétně pro českou menšinu to znamená, že všechny učebnice, které se nyní používají, i učebnice spolu s cvičebnicemi, můžeme používat dál, protože nemůžeme tak rychle vydat nové,“ uzavírá poslankyně Z. Čuchnilová. Díky reakci menšin byl vyřešen také problém učebnic pro děti se zvláštními potřebami, kde je kvůli malým nákladům situace stejná.
„Když jde o ústavní změny, zákonodárná moc a opozice se shodly kolem všeho, kromě hlasování diaspory. Opozice totiž trvá na tom, aby se v zahraničí mohlo volit jenom v prostorech velvyslanectví a konzulátů, ne na jiných místech,“ říká poslankyně Z. Čuchnilová a dodává: „Co se týče práva menšiny na doplňkový hlas, zůstává dřívější návrh, aby menšiny, které mají méně než jedno a půl procenta příslušníků v celkovém počtu obyvatel, dostaly doplňkové právo hlasu, zatímco srbská menšina, která má více než jedno a půl procenta, bude volit na kandidátních listinách politických stran. Otázka způsobu volení menšin se však nebude řešit změnami ústavy, ale ústavním zákonem o právech menšin.“ M. Pejić/mp