KULATÝ STŮL O JANU VLAŠIMSKÉM
Jan Vlašimský a chorvatské pěvecké sdružení Rodoljub
Kulatý stůl o životě a díle hudebníka a hudebního pedagoga Jana Vlašimského je vrstevníkem manifestace Jarní tony, zároveň také nově obnovené virovitické Besedy. Když se Beseda v roce 2002, hned po obnovení činnosti, rozhodla Jarní tony zahájit, byly totiž přednášky a debaty o různých aspektech působení Vlašimského součástí této manifestace. Letos se tak kulatý stůl konal po osmé, tentokrát na téma Jan Vlašimský a chorvatské pěvecké sdružení Rodoljub.
První přednášku připravila Dubravka Sabolićová, vedoucí kulturně historické sbírky Městského muzea, ale protože se kulatého stolu nemohla zúčastnit, její text přečetla předsedkyně České besedy Jasna Bergerová, která zároveň schůzi moderovala. Popsala práci J. Vlašimského jako sbormistra, který v Rodoljubu působil od roku 1890 až do začátku první světové války, kdy vedl současně ženský, mužský a smíšený sbor.
„Jan Vlašimský byl ve Virovitici velice dobře přijatý,“ řekl daruvarský historik profesor dr. Václav Herout. „Byl sbormistrem a hudebním pedagogem, a skládat začal kvůli nedostatku vlasteneckých písní, které byly v této době velice žádané.“
Po světové válce založil J. Vlašimský Českou besedu a do Rodoljubu se už nevrátil, ale s pěveckým sdružením spolupracoval až do roku 1936, když skončila veškerá jeho činnost.
Profesor V. Herout připravuje zároveň knihu o Janu Vlašimském a virovitické Besedě, která bude dvojjazyčná – česká a chorvatská. „Podařilo se mi z českých archivů dostat mnoho informací o rodu Vlašimských až od šestnáctého století; díky místnímu tisku jsou známé mnohé údaje o jeho činnosti do konce života, ale chybí jeden trochu bizarní detail – nemůžeme zjistit datum jeho sňatku. Víme, že se oženil v Maďarsku, ale nevíme kdy.“
„Materiály pro tuto knihu sbíráme už osm let a teď jsme u konce. Ale nespěcháme.Myslíme si, že možná bude nejlepší, když kniha vyjde za dva roky, kdy připomeneme sto padesáté výročí narození Jana Vlašimského,“ řekla J. Bergerová. Dodala, že dokumenty a notový materiál, který byl nalezen během práce na knize, je třeba systematizovat a archivovat, což znamená, že práce na zkoumání a uspořádání dědictví Jana Vlašimského vydáním knihy nekončí. M. Pejić/mp

HUDEBNÍ PROGRAM A VÝSTAVA
Přednášky o činnosti Jana Vlašimského v pěveckém sdružení Rodoljub se střídaly s body hudebního programu. Vystoupilo sdružení Rodoljub, houslista Ivica Kovačević, který byl žákem J. Vlašimského, a žáci virovitické základní hudební školy, zároveň členové České besedy. V místnostech knihovny, kde se konal kulatý stůl, byla výstava fotografií Tonyho Hnojčíka, bývalého fotoreportéra Jednoty. Jde o výstavu, která byla vloni v říjnu v České galerii v Daruvaru.

SBORY V MUZEU
V sále městského muzea proběhl 21. května koncert pěveckých sborů. Vystoupily smíšený sbor České besedy Verovice, doprovázený besedním orchestrem, mužský sbor České besedy záhřebského županství a ženský sbor České besedy Horní Daruvar. mp/L. Lalićová

MULTINACIONÁLNÍ KULTURNĚ UMĚLECKÝ PROGRAM
Na jevišti před budovou městské správy se střídaly pestré lidové kroje kulturně uměleckých spolků. Vystoupily folklorní skupiny Českých besed Verovice, Tréglava a Velké a Malé Zdence, KUS Virovitica, Demokratická pospolitost Maďarů, sdružení Nový Gradec a virovitická pobočka srbského kulturního sdružení Prosvjeta. Dne české kultury se zúčastnila také dežanovecká Beseda, která připravila stánek s předměty z kukuřičné slámy, což je specialitou zádruhy tohoto krajanského spolku. Další stánek měli Tréglavané, kteří nabídli suvenýry ze dřeva.

Na program se přišla podívat také poslankyně za českou a slovenskou menšinu Zdenka Čuchnilová, která manifestaci finančně podpořila, stejně tak město Virovitica, které zastupoval náměstek starosty Ivan Sić. Na spolufinancování programu se podílela také Rada pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska. Všem poděkovala předsedkyně virovitické Besedy Jasna Bergerová a pozvala je, aby se také příštího roku zúčastnili dalších Jarních tónů Jana Vlašimského. M. Pejić/mp