„Vždycky se jako menšinové programy podsouvá všechno možné, všechno co má menšinový přízvuk, ale jde o to, aby národnostní menšiny měly pořady v mateřském jazyce.“
„Například, ve zprávě, kterou jsme dostali od Chorvatské televize, byla jako menšinové vysílání uvedena příloha o fitness klubu, kde cvičí deset Maďarek, nebo Týden izraelského filmu, a tak dál,“ dodává Z. Čuchnilová.
Předseda Rady Aleksandar Tolnauer řekl, že by se menšiny neměly strkat do ghetta, ale že by také pravidelné zpravodajské pořady měly informovat o činnosti menšin. Rada také navrhla, aby Chorvatská televize reprizovala vysílání Prizma, a aby se větší pozornost věnovala hovoru nenávisti, který se velice často v mediích vyskytuje, zvlášť v internetu.
Rada usoudila, že pořady Prizma, Menšinová mozaika a Romové v Evropě informují o menšinových záležitostech kvalitně, a že se všeobecná situace zlepšila, ale informování v jazycích národnostních menšin je stále ještě nedostatečné. Představitelé Fakulty politických věd zdůraznili, že média spotřebují netransparentně finanční prostředky Fondu pro podněcování pluralismu a různorodosti. Ví se jen, že loni bylo rozděleno 15,5 milionu kun pro 21 televizní stanici, ale bez jakékoliv kontroly vysílaných programů.
„Kdyby se určila přísná kriteria na rozdělení peněz, nestávalo by se, že některá rozhlasová stanice dostane pro čtvrthodinový týdenní pořad stejně tolik peněz, kolik dostává Rádio Daruvar, který vysílá každý den pořad půlhodinový . Pak bychom mohli konečně z pořadu jednání vyškrtnout otázku financování českého vysílání Radia Daruvar,“ říká Z. Čuchnilová. M. Pejić