„Naši krajané se usazovali v Záhřebu již před mnoha desetiletími, byli i organizovaní – vždyť Česká beseda slaví letos svou šedesátku – ale postaviti si pro své kulturní potřeby vlastní stánek, dům, snad dokonce palác, na to si netroufali dlouho ani pomysliti. Byly jiné poměry; přání a potřeby byly mnohem skromnější než dnes a kdyby snad se byla i vyskytla v těch předválečných létech snaha po něčem podobném, jistě by byla brzo zanikla jako něco neuskutečnitelného.“
Postupem času se potřeba „vlastní budovy pro zdejší československou kolonii“ pociťovala stále naléhavěji. Česká doplňovací škola působila v pronajatých prostorech, také dva tehdejší krajanské spolky, Česká beseda a Československá obec, platily značné nájemné za nevyhovující místnosti.
Přestože se měnil účel místností pro spolkovou činnost, nejpoužívanější bylo vždy přízemí Domu do ulice a ve dvoře. Místnosti v přízemí čtyřpatrové budovy jsou vestibulem spojeny s velkým sálem s jevištěm, pod sálem se rozkládá rozsáhlý sklep.
Členové hospodářské rady Besedy se už dlouho zabývají otázkou úpravy střechy nad sálem, klimatizace a větrání sálu, který při větších programech zaplní stovka i více lidí. Peněžní donace z České republiky bude využita právě k těmto zákrokům. Beseda právě vypsala soutěž o podání žádostí na úpravu střechy nad sálem a na klimatizaci. Pohled na protáhlou budovu ve dvoře Besedy nedává tušit, že je tam umístěn sál, v němž se přes sedmdesát let konají stovky zdařilých programů České besedy Záhřeb, nemluvě o akcích pronajímatelů.
Léto bude tradičně využité k brigádnickým pracím. Ve škole se budou lakovat parkety, mateřská škola a sborovna budou opatřeny novou podlahou, stěny se vymalují. Beseda si předsevzala zřídit hospodářské webové stránky, jež sehrají významnou úlohu v nabídce prostoru k pronájmu a dlouhodobě k získávání finančních prostředků, nezbytných pro provoz Českého národního domu. Z. Táborská/zt