První, co spatřili diváci, kteří v hojném počtu zaplnili daruvarský stadion, bylo jeviště otočené ne jako doposud k tribuně s hosty, ale k Českému domu. Živou scénografií za ním byli účastníci v programu, takže pohled na spoustu krojované mládeže, před kterou se tyčila májka, stuhy a nápis Dožínky, byl opravdu efektní.
Na jeviště nejdříve vystoupili domácí tanečníci Holubičky s již tradiční dožínkovou scénou – věnec z obilí byl přinesen na pódium, hospodář dal svolení a veselice mohla začít. V jednotlivých bodech se vystřídali tanečníci z Virovitice, Hercegovce, Jazveniku, Dolan, Bjelovaru, Brestova, Mezurače, Prekopakry, Lipovce, Rijeky, Končenic, Zdenců, Záhřebu - takže si každý návštěvník, který není často mezi námi, mohl udělat představu o tom, jak je pestrý folklorní život Čechů v Chorvatsku, sdružených v krajanských spolcích.
Všichni tančili s velkým zanícením a zaujetím. Připomeneme zde Ivanovo Selo, které se po letech zmohlo na vlastní folklorní vystoupení, a Tréglavu, která jakoby s novými kroji přestoupila do vyšší jakostní skupiny. Samozřejmě také hosté z jihlavského souboru Pramínek, jehož muzikanti spolu s hudbou daruvarské Besedy tvořili opravdu úctyhodnou dožínkovou kapelu.

Pak byl ohlášen společný tanec a na jeviště postupně ve valčíkovém rytmu začaly vstupovat vlny a vlny tanečníků zcela zaplňujících pódium. Tančili krásně, ladně, s úsměvem a lehkostí, a když už se zdálo, že je konec, byli tu další a další s novými tanci. Pak už začaly tanečnice létat ve vzduchu, celý stadion se zatajeným dechem cítil, jak z pestrého rozvlněného kola vyzařuje dovednost, pohoda, úsměv, nálada a díval se, jak do vzduchu krásně vzlétají pestré dívčí sukně a fábory....
V závěrečném tanci v sobotním pořadu společně účinkovali tanečníci třinácti Českých besed a čtrnáctého souboru Pramínku z České republiky. Své dvanáctiminutové vystoupení připravovali čtyři měsíce a na jevišti najednou tančilo tíměř sto tanečníků. Po posledním taktu a posledních holubičkách, které se zatočily ve vzduchu, divákům nezbylo než zatleskat a zavolat do teplé sobotní noci – Bravo, mistři! Je to poprvé, že celý stadion fandil svým mladým tanečníkům téměř jako na fotbalovém zápasu a - zcela oprávněně. Když pak na hřiště vstoupili i další účastníci programu a celý stadión zaplnila horácká kolečka, velkolepé finále znovu ukázalo, jak efektní a mocné jsou výsledky společné páce. A nám, kteří jsme seděli v hledišti, nezbývalo než ještě jednou zvolat – Bravo! V. Daňková/ld

O program se zasloužili
Jednotlivé taneční choreografie připravili Míla Brtník starší, Eva Zetová, Miluše Brůžová a Blažena Sedlářová. Společný tanec připravil Míla Brtník mladší a zatančili tanečníci a tanečnice Českých besed z Daruvaru, Bjelovaru, Záhřebu, Končenic, Ivanova Sela, Kaptola, Jazveniku, Tréglavy, Dolan, Brestova, Mezurače, Prekopakry, Lipovce, Zdenců a Jihlavy.

Z PROJEVŮ HOSTŮ DOŽÍNEK
Jedinečná slavnost žní a chleba
„Češi v Chorvatsku jsou vzornou menšinovou komunitou, přítomnou ve všech oblastech společenského života. Tato manifestace svědčí o bohaté folklorní a hospodářské tradici Čechů. Zvláštní význam má skutečnost, že shromažduje nejen všechny české spolky v Chorvatsku, ale také chorvatské a skupiny jiných národnostních menšin. Tato otevřenost je dokladem toho, že Češi jsou hluboce zakořeněni do chorvatských dějin a tradice. Zároveň jsou dožínky částí identity Bjelovarsko-bilogorského županství a města Daruvaru. Umožnit každé menšině, aby chránila svou národnostní identitu, především pečováním o svou kulturu, jazyk a zvyky, ale také udržováním styků se svojí pravlastí, je jedním z důkazů vyspělosti demokracie,“ řekla ve svém projevu Helena Kasanićová, vyslankyně patrona dožínek, prezidenta Ivo Josipoviće.

Marcel Chládek, předseda Stálé komise Senátu České republiky pro krajany žijící v zahraničí zdůraznil, že není poprvé jen v Daruvaru, že je poprvé v Chorvatsku vůbec, ale že ví hodně o krajanech, se kterými se setkal v Praze na krajanském festivalu, a dodal: „Funkce komise, které jsem v čele, je především styk s našimi krajany v zahraničí, jenž krajanům dlužíme. Trochu je smutno, že vždycky vidím, že naši krajané v zahraničí mají daleko bližší vztah k naší republice, k jazyku a celému národu ve srovnání s našimi občany. Je tomu možná také proto, že když něco máme, moc si toho nevážíme, a když jsme od toho daleko, že to ceníme. Chtěl bych poděkovat Čechům žijícím v Chorvatsku za to, jak udržují národní tradice, zároveň bych chtěl poděkovat všem Chorvatům, že tak pospolu žijí v míru.“

„Jde o opravdu velkolepou manifestaci jedné z nejlépe organizovaných národnostních menšin. Češi jsou menšina nejen výborně organizovaná, ale také jednotná, a dožínky jsou vrcholem menšinové činnosti. Žádná jiná menšina nemá takovou jedinečnou slavnost žní a chleba. Vám, Čechům, pilným, chytrým, duchaplným, hodným, kteří pěstujete tento zvyk od roku 1925, ze srdce blahopřeji za tuto tradici a přejí vám, abyste kult chleba dodržovali navždy,“ řekl Nikola Mak, místopředseda Rady pro národnostní menšiny v Republice Chorvatsku. mp