Choreografky do těchto Besed zavítaly dvakrát, poprvé asi před třemi měsíci, kdy se skupinami postavily nové tance a po druhé před samotnými dožínkami, aby se přesvědčily, jak tanečníci tance zvládli. Při této poslední návštěvě se tance zdokonalovaly a upřesňovaly.
Miluše Brůžová se musela ve středu před dožínkami vrátit do Čech a jak sama řekla, pak už vše záleželo na tanečnících a jejich vedoucích. Přesto byla spokojená, jak tance zvládli. Potěšilo ji, že se do skupin zapojilo hodně mladých tanečníků. Mladí měli do tance velkou chuť, ale bylo zapotřebí hodně cvičit, aby se tance naučili a sžili se s nimi. Po jejím odjezdu měla každá skupina ještě přinejmenším dvě zkoušky, proto byla M. Brůžová přesvědčena, že na dožínkách bude vše klapat jako po drátku, a že všichni budou spokojení. Skutečně tomu tak bylo.
Blaženka Sedlářová už při prvním kontaktu s tanečníky v Mezurači usoudila, že jejich spolupráce bude mít dobré výsledky. Samozřejmě, měla obavy, jak to vyjde časově, jak tanečníci zvládnou dosti náročný zpěv a dechovka nezvyklý rytmus doprovodu. Ale zvládli to všichni a Blaženka byla spokojená. Velká zásluha, říká, patří vedoucí Daně Stakorové, která s tanečníky pilně nacvičovala. Na to, že by se na dožínky nepřijela podívat, Blaženka ani nepomýšlela. Vzala s sebou celou rodinu, a když na dožínky, tak samozřejmě v kroji. „Atmosféra dožínek byla nezapomenutelná. S rodinou jsme se zúčastnili průvodu a naše dvojčátka budou určitě dlouho vzpomínat, jak v čele průvodu nesla barevné stuhy dožínkového věnce, jak ochutnávala výborné koláče, rohlíčky a buchty. Těžké bylo jen rozloučení s Mezuračskými, ale už teď se těšíme na další milá setkání s českou komunitou v Chorvatsku,“ jh
Do průvodu až ze severních Čech
Návštěvou dožínek a známých míst a lidí nás potěšili Bohdanka Pěva Šolcová a Radek Cucura Janček, kteří na dožínky přijeli z Ústí nad Labem. Oni však nebyli pouhými návštěvníky, byly také účinkujícími: Bohdanka s ivanoselskými ženami mlátila, Radek opravoval cepy.
Po dožínkách navštívili redakci Jednoty. Bohdanka působila v našem prostředí jako učitelka češtiny. Spolupracovala s krajanskými soubory v Ivanově Sele, Lipovci, Jazveniku, Slavonském Brodě a jinde. Na Bohdančino a Radkovo působení se v našich spolcích dodnes vzpomíná se sympatiemi. žp
Krajané z Bosny
Všechny cesty českého krajanského regionálního světa vedou i jinak do Daruvaru, jak pak by tedy nevedly na daruvarské dožínky, na které se přišli podívat i hosté ze sousední Bosny a Hercegoviny. Na fotografii vidíte náhodné setkání, které se odehrálo před dožínkovou tribunou na daruvarském náměstí, kde se potkali členové Českých besed z Republiky Srbské a Sarajeva, a také Snješky, spolku česko-bosenského přátelství.
O svých dožínkových dojmech Jadranka Šustrová napsala: „Nevynechala jsem ani jedny dožínky za posledních deset let a vždy si domů do Sarajeva odvezu svazek pšeničných klásků s bílými, modrými a červenými krepovými květy. Ještě měsíce poté mi v našem sarajevském bytě připomínají dožínky a já vzpomínám na alegorické vozy, pestré české lidové kroje, na české písničky, polku a jiné tance, na výstavy, na koláče a dobroty krajanských hospodyněk, které rychle mizí. Připomínají mi povídky o dežanoveckém dětství mého otce a fotografii z jedněch dávno minulých dožínek z babiččina alba“. vd
Divadelníci z Libice přivezli kroj
S libickým divadelním souborem Vojan spolupracují daruvarští divadelníci celou řadu let. Na posledních dožínkách zde byl na návštěvě jeden z členů souboru, Jaroslav Brendl, který se tu ihned zorientoval a zařadil k účastníkům. Nenechal si dožínky ujít ani letos, a dokonce přivezl majoránku do bramboráku. Navíc ale přijelo, a také s nabídkou pomoci, dalších pět členů souboru: Jaroslav a Helena Vondruškovi, Milan a Jana Čejkovi a Jaroslav Vondruška mladší, který se jako odborník připojil k osvětlovacímu týmu.
Ještě zajímavější na tom je, že Vondruškovi a Čejkovi přivezli nádherné polabské kroje pro hospodyni a hospodáře, kteří v průvodu z kočáru zdraví návštěvníky dožínek. Kroj zapůjčilo Polabské muzeum – skanzen v Přerově nad Labem. ls
O dožínkách na stránkách knihovny v Mokrém
Dožínky navštívila také Dáša Honsnejmanová, knihovnice Knihovny U Mokřinky v osadě Mokré, nedaleko Hradce Králové. Tato knihovna už několik let spolupracuje s knihovnou Franty Buriana v Daruvaru a čas od času jí zašle knihy. Také tentokrát přivezla paní Honsnejmanová knižní dar, a z dožínek odjížděla plná dojmů: „Měla jsem možnost pohovořit s knihovnicemi, setkat se s dalšími lidmi, navázat nová přátelství. Vrcholem však byly samotné dožínky, které mne uchvátily. Nejen svojí krásou a nadšením všech účinkujících, ale také perfektní organizací.
Myslím, že kdo jednou navštíví Daruvar a dožínky, určitě se sem zase vrátí. Je to i mé přání,“ napsala nám. Další její dojmy a řada fotografií se nachází na stránkách www.obecmokre.cz/knihovna. ls
Slovenský soubor nepřijel
Dožínky navštívil také předseda Svazu Slováků v Republice Chorvatsku Andrej Kuric. Byl tak jediný, kdo zastupoval slovenskou menšinu v Chorvatsku, protože pozvaný folklorní soubor SKOS Lۥudovíta Štúra v poslední chvíli účast na dožínkách z objektivních důvodů odvolal. ls
