Svůj slib jsem splnila. Hned po příjezdu domů jsem oslovila např. hejtmana Královéhradeckého kraje nebo nakladatelství Fragment Praha, kteří ochotně pro zdejší knihovnu darovali knihy.
S knihovnicemi jsem stále v kontaktu a měla jsem tak možnost knihovnu a město Daruvar prezentovat na výstavě, pořádané u příležitosti oslavy sto dvaceti let vzniku knihovny U Mokřinky v osadě Mokré.
V současné době stále hledám firmy a instituce, které by mohly do knihovny darovat knížky. Jsem velmi ráda, že všichni, které jsem oslovila, byli a jsou velmi ochotní a nadšení podpořit knihovnu v Daruvaru.
Začátkem července jsem obdržela pozvání na slavné české dožínky. Nabídka to byla velmi lákavá a přiznám se, že jsem měla přání se sem ještě někdy vypravit. Teď jsem měla možnost a já ji s radostí využila.
Bylo moc příjemné se vrátit na místa, která jsem si pamatovala. Mohla jsem si prohlédnout Městskou knihovnu, Ústřední knihovnu pro českou národnost v Chorvatsku a hlavně jsem se těšila do Knihovny Franty Buriana. Měla jsem možnost pohovořit s knihovnicemi, setkat se s dalšími lidmi, navázat nová přátelství. Vrcholem však byly samotné dožínky, které mne uchvátily. Nejen svojí krásou a nadšením všech účinkujících, ale také perfektní organizací. Myslím, že kdo jednou navštíví Daruvar a dožínky, určitě se sem zase vrátí. Je to i mé přání.
Závěrem bych chtěla ještě jednou poděkovat za pozvání a všem, kteří se mi během mého pobytu ve městě věnovali.
Dáša Honsnejmanová, Knihovna U Mokřinky Mokré, Česká republika
www.obecmokre.cz/knihovna

KDYŽ JSEM JÁ ŠEL Z DARUVARU NA KONČENICE, POTKAL JSEM U PIVOVARU DVĚ DĚVČICE...
Slovenské slovo horúčava je nejvýstižnější pro letošní léto. Horúčava byla v Česku stejná, jako v Chorvatsku. Ranní chládek, opravené silnice v Rakousku a nově otevřená dálnice ve Slovinsku za Mariborem cestu zpříjemnily, a tak naše auto polyká kilometry na cestě do Daruvaru na dožínkovou slavnost české menšiny v Chorvatsku. Za Kutinou se vnoříme do lesnaté vysočiny s rybníky za Garešnicí a líbeznou krajinou dojíždíme odpoledne do Končenic. Starosta obce, velitel hasičů a ředitelka mateřské školky nás vítají na radnici. S panem předsedou Československého ústavu zahraničního Jaromírem Šlápotou diskutují společně o pomoci školce a místním hasičům, kteří opravují zbrojnici a klubovou místnost. Po obědě odjíždíme do Daruvaru. Město obdrželo titul nejlepší malé město, nově opravené domy, zeleň a na náměstí opravený hotel Slavonija, spolu s čistotou a upraveností, vítají návštěvníky.

Československý ústav zahraniční přispěl na výstavbu nové moderní kuchyně v České základní škole, hřištěm pro děti ve školce Ferdy Mravence a „obul“ folklorní soubory z Českých besed.
A potom začíná pestrý kaleidoskop setkání, besed, večerního vystoupení Českých besed na stadionu, které překvapuje svou barevností, pestrostí krojů a řízností dechovek. Za dva roky od minulých dožínek se všechny soubory změnily na Holubičku, která byla jako přední soubor vždy na výsluní. Česká menšina v Chorvatsku žije svůj neopakovatelný svátek za přispění oficiálních míst Chorvatské republiky a za účasti delegace Senátu České republiky a velvyslance pana JUDr. Karla Kühnla s chotí. Nedělní průvod je vyvrcholením dožínek. Pestré alegorické vozy, kroje, hudba, jarmark Českých besed – vytvářejí nádhernou atmosféru průvodu.
Jsme rádi, že Československý ústav zahraniční může přispívat k rozvoji české menšiny, podporovat vzdělanost mladé generace, která bude přínosem pro Chorvatsko.
Průvod, vystoupení Besed, Juliův park se staletými stromy, úběl náměstí, tisíce lidí, kroje a alegorické vozy, krásní lidé v nádherných šatech, dechovky, šum Českého domu, vše splývá v jeden barevný obraz... jedna byla Češka, druhá Chorvatka, obě byly krásné, jak dvě poupátka. Jedna byla bílá růže, druhá červená, do kytice chci je svázat, jedna bude má...
Josef Povejšil, Bulletin ČSÚZ

BYL TO FESTIVAL KRÁSY, PRÁCE A ÚSILÍ
Pracovitým lidem jde všechno od ruky, dokonce i počasí. Svědčí o tom letošní dožínky, které zejména druhého, nejdůležitějšího dne provázelo příjemné počasí a odměnilo tak úsilí organizátorů.
My z Rijeky jsme velice vděční všem, kteří nám umožnili pobývat dva dny na této velkolepé krajanské kulturní manifestaci. Obdivuji lidi, kteří bez ohledu na mnohé potíže najdou čas a sílu přimět takový počet krajanů, aby se setkali, ukázali, co dovedou, a navzájem se podpořili. Posilovala se stará a navazovala nová přátelství, zvyšovala se hrdost na uskutečněné cíle a krajanskou existenci. Dožínky jsou festival práce a jejich výsledků.
Cesta od Rijeky do Daruvaru měla pro nás dvojí hodnotu. Všichni jsme se snažili, abychom co nejlépe ukázali, jak pečujeme o tradice svých předků. V Daruvaru jsme shlédli bohatství a pestrost různých lidových krojů a zvyků, a těšili se z pohostinnosti hostitelů. Taková setkání nám zpestřují život a dávají smysl našemu úsilí. V dnešní době se znehodnocuje lidská práce ve prospěch chtivých a neskromných jednotlivců. Takoví nebyli v průvodu na traktoru, s hudebním nástrojem anebo u stánku. Dožínky dávají příležitost lidem, kteří žijí ze své práce a kteří jsou v každé chvíli připraveni pomoci jiným. V budoucnu to budeme čím dále tím více potřebovat.
Chci poděkovat hostitelům za vše, co nám umožnili. Byli jsme srdečně uvítáni a pohoštěni. Pohostinnost byla vidět na každém kroku. Jako by nás v centru Daruvaru vítali lidé ve svých dvorech. Antonín-Tony Řehák

Momentky zaznamenali ar,vd,ld,lo,jh,js,žp