„Dnes má každý člověk s dobrými úmysly, každý, kdo má rad své, srdce plné potěšení a radosti. Po dvaceti letech jsme tak dokázali moudrost a politickou vyspělost a vzkřísili Lipovlanská setkání k životu.“
Že bylo rozhodnutí obnovit tradici menšinových setkání dobré, potvrdil také prezident Ivo Josipović, který byl patronem manifestace. „Toto jsou okamžiky, kdy jsem hrdý na to, že jsem prezidentem Republiky Chorvatska,“ řekl. „Jsem hrdý, protože vidím, že Chorvatsko může být teplým domovem nejen pro Chorvaty, ale také pro všechny početné příslušníky národnostních menšin, kteří tvoří bohatství naší krásné vlasti.“
Program, který následoval, jasně ukázal, o jaké bohatství jde. Na jevišti se vystřídaly lipovlanský smíšený pěvecký sbor, chorvatský a ukrajinský kulturně umělecký spolek. Ze Záhřebu se přišli ukázat Židé, Makedonci a Albanci. Češi přijeli z Bjelovaru, Slováci z Jelisavce, Maďaři z Korogu, Rómové z Dardy, Rusíni a Ukrajinci z Petrovců, Srbové z Vukovaru, Bosňáci ze Sisku, Ještě vystoupily chorvatský spolek z Letovaniće a folklorní soubor z italského města Monte Falcone.
Nápad zorganizovat manifestaci národnostních menšin v osadě, kde žijí příslušníci šestnácti menšin, se poprvé realizoval v roce 1974, ale domovinská válka tradici na dvacet let přerušila. Na osmnáctá Lipovlanská setkání se čekalo až do letošního roku. O jejich obnovení se uvažovalo pět let a od začátku v nich hrála významnou roli také Česká beseda. Její předseda Mírko Knížek byl první, kdo ještě za prezidentské předvolební kampaně pozval prezidenta Ivu Josipoviće, aby byl patronem a hostem Setkání.
„Počet lipovlanských menšin se po válce snížil na jedenáct, a žijí vedle sebe bez problémů a incidentů,“ zdůraznil starosta obce Mario Ribar. Co dokážou, ukázali nejen organizováním této manifestace, ale také pestrým trhem, kde na stáncích představili lidové kroje, zvyky, řemesla, ruční práce a různé výrobky vesnických domácností. K Setkáním byla vydána i publikace o tradici této manifestace a jejím letošním programu. Ústřednímu programu předcházel průvod všech účastníků, zatímco koncerty, zábava i lidová veselice trvaly pozdě do noci i poté, co tóny Ódy na radost a ohňostroj označily konec manifestace a pozvaly chorvatské menšiny, aby se v Lipovlanech setkaly zase na rok. M. Pejić/mp
NÁRODNOSTNÍ MENŠINY – SPOLEČNÝ ŽIVOT, MULTIKULTURÁLNOST A INTERKULTURÁLNOST
„Na území Chorvatska žijí příslušníci dvaadvaceti národnostních menšin, a devatenáct jich má organizované spolky. Jde o 7,47 procenta obyvatel Chorvatska, a sčítání obyvatel příštího roku bude příležitostí, aby se všichni příslušníci menšin ke své menšině hlásili,“ řekla poslankyně Zdenka Čuchnilová v úvodní přednášce na kulatém stole Národnostní menšiny – společný život, multikulturálnost a interkulturálnost. Zdůraznila, že pro afirmaci menšin nestačí, aby žily spolu, ale aby se jejich činnost prolínala s činností jiných menšin a většinového chorvatského národa. Kulatý stůl zaujal pozornost početného auditoria, do debaty se zapojila také předsedkyně Svazu Čechů Lenka Janotová. Zúčastnili se jí i místopředseda vlády Slobodan Uzelac, rádce prezidenta Vladimir Lončarević a předseda Rady pro národnostní menšiny Aleksandar Tolnauer.
