Vyrazili jsme v pátek 26. srpna a při cestě jsme si prohlédli Prahu. Velkým zážitkem pro většinu byla jízda metrem. Navštívili jsme Pražský hrad, chrám sv. Víta, Karlův most, Staroměstské a Václavské náměstí. Odpoledne 27. srpna jsme dorazili do Mladé Boleslavi, kde na nás již čekal senátor Jaromír Jermář. Po ubytování v internátě jsme se ihned vydali do třicet kilometrů vzdálené osady Tatobity. Přivítali nás starostka Lenka Malá a vedoucí místního divadelního ochotnického souboru Máj Petr Pešek.
Po prohlédnutí osady, přičemž hlavní atrakcí byla lípa stará již osm set let, jsme se odebrali do místního divadla, kde jsme sehráli obě naše divadla: Jen podle pravdy Vlastimila Pešky a Cirkus Jaroslava Kodeše. Před představením režisérka Světluška Prokopićová seznámila diváky se životem české menšiny v Chorvatsku. Diváci s velkým zájmem a nadšením sledovali představení a po divadle nám gratulovali. Zvláště byli dojatí češtinou, kterou slyšeli z jeviště, poněvadž netušili, že se v Chorvatsku takto mluví česky. S vedoucím divadelního souboru Máj z Tatobit jsme si dojednali výměnnou návštěvu. Po večeři jsme si společně s hostiteli zazpívali a dokonce i zatančili. Do ubytovny jsme se vrátili kolem půlnoci.
Sobota probíhala v klidnějším rytmu. Dopoledne si ochotníci prohlédli Mladou Boleslav a někteří se vypravili do muzea Škody. Odpoledne nás cesta vedla do Kláštera Hradiště nad Jizerou. Zde jsme se setkali s panem J. Jermářem, starostou a ochotníky souboru Furiant, se kterými se známe z dřívějška. Jeho členové byli v Dolanech už dvakrát a nyní jsme domluvili jejich návštěvu na příští rok.
V místním domě jsme opět sehráli obě divadla. I zde, stejně jako v Tatobitech, byla naše hra velice dobře přijata. Hercům se hrálo jako doma, protože reakce diváků byly povzbuzující. Při večeři a skleničce piva jsme se všichni dobře bavili. Loučení s přáteli a hostitelem nebylo lehké. V neděli ráno jsme se po sbalení kufrů vydali domů. Cestou se vyprávěly zážitky, zpívalo se a žertovalo. Po desáté hodině večer jsme šťastně dojeli domů a ještě dlouho budeme svým známým vyprávět o svých zkušenostech, prožitých chvílích a o všem, co jsme viděli a poznali. Tento zájezd nás ještě více sblížil a nikdo ani nepomýšlí, že by se divadla vzdal. Ba naopak, o členství v kroužku se již uchází další zájemci. S. Prokopićová/sp