„K cestování, které mě lákalo od malička, jsem se dostala náhodou,“ říká Marie, která se před padesáti dvěma lety narodila v Dolanech v krajanské rodině Ivky a Fráni Kadeřábkových. Zdá se, že Daruvar je pro ni vším – tady chodila do chorvatské základní školy V. Nazora, do střední i vyšší obchodní školy a už jednatřicet let pracuje jako vedoucí daruvarského obchodu firmy Varteks. Díky její přátelské povaze a srdečnosti lidé do prodejny rádi zavítají, a i když nic nekoupí, odcházejí bohatší o vlídné slovo v obstojné češtině. A to je někdy víc než nákup za tisíce, které většina z nás stejně nemá.
„Kdy že jedeme do Dubrovníku? A v kolik hodin?“ přerušila nás v rozhovoru příchozí, a Marie jí, jak je to u ní zvykem, řekla nejen kdy se jede a kolik to stojí, ale i co si s sebou má vzít a jaký je program cesty. Jen se za ní zavřely dveře, vcházeli další cestováníchtiví zájemci, takže náš rozhovor se podstatně protáhl. „Musíme se sejít znovu,“ rezignovala jsem a navrhla další termín. Ale ani později jsme neměli klid. Stále někdo přicházel. Každý chtěl to své – já dozvědět se něco o Mariině životě a oni informace o zájezdu... Marie je totiž také vedoucí pobočky Sdružení důchodců evropských integrací, které se zabývá nejen organizováním zájezdů, ale v poslední době i jiných akcí. Zajímalo nás, jak se k němu dostala.
„S pěveckou skupinou Konvalinky z České besedy Daruvarský Brestov jsem se v květnu 2009 zúčastnila oslavy Evropského týdne ve Vinkovcích. Rada evropských integrací Vukovarsko-srijemského županství a město Vinkovci tam totiž vítala delegaci Evropské komise v Chorvatsku s partnery, ministerstvem zahraničí a evropských integrací a s představiteli velvyslanectví členských zemí EU,“ vyprávěla Marie. „Tam jsme se setkali s tehdejším českým velvyslancem Karlem Kühnlem, velvyslanci Velké Britanie a Severního Irska, ministrem zemědělství Petrem Čobankovićem a dalšími. Brestovská Beseda tam vlastně zastupovala českou menšinu v Chorvatsku, zpívaly jsme a byly u svého stánku. Oslovil nás tam předseda zastřešující organizace Sdružení důchodců evropských integrací z Vinkovců Mihajlo Tomašković a navrhl, abychom v Daruvaru založili pobočku. Když se ale ani po roce tohoto úkolu nikdo neujal, vzala jsem si ho v roce 2010 na starost já. Prvními členkami bylo deset brestovských zpěvaček.“
Během čtyř let, co Marie pobočku vede, navštívili mnoho míst v Chorvatsku (naposledy Dubrovník, kam v prosinci připravují další cestu na sklizeň klementinek), ale také v Bosně, Maďarsku a dvakrát v České republice. Vloni navštívili Prahu a Mělnicko a letos Karlovarský kraj. Členové daruvarského sdružení jezdí každoročně i k moři – letos byli na ostrově Vir, vloni na ostrově Pašman ve Tkonu. „Každý zájezd je něčím specifický, ze všech si přivezeme pěkné vzpomínky a fotografie,“ říká stále dobře naladěná Marie a informuje nás o pobočce, která jí změnila život: „V Daruvaru máme v současnosti sto osmdesát členů. Ústřední organizace ve Vinkovcích má dvanáct poboček a osm set členů. Náplní naší činnosti je cestování a organizování setkání. Jiné pobočky se zabývají i tancem, zpěvem, kreativní činností a péčí o staré a postižené osoby.“ Po každém zájezdu a jiných akcích se k nim přidávají další zájemci. A nešetří chválou.
Marie je ráda, že navázali spolupráci i s daruvarskou Maticí důchodců, s níž organizují spoustu akcí. Spokojenost lidí na zájezdech je pro ni velmi důležitá a dodává jí sílu. Stále vymýšlí něco nového. Vloni začali organizovat i zábavy, naposledy kateřinskou. „Měli jsme na ní hosty z Vinkovců, Vukovaru a Županje. Snažíme se, abychom nejen důchodcům umožnili alespoň na chvíli zapomenout na problémy,“ vysvětluje Marie. Není to jednoduché. „Nejdřív musím vymyslet, kam se pojede, zajistit stravování, ubytování, autobus, shánět lidi, vybírat peníze, ale hlavně organizovat zájezd tak, aby se všem líbil – to je z toho to nejtěžší. V poslední době to mám lehčí, protože jsem si našla pomocníky, ale ze začátku jsem nevěděla, kde mi hlava stojí. Nikdy nevíte, co se na cestě může přihodit, musím být soustředěná a předvídat,“ dodává a sama sobě se diví, jak to všechno stihne, když po celé dny včetně sobot pracuje. Také doma vše čeká na ni. „Kdybych ráda necestovala a neměla ráda lidi, asi bych se do toho nepouštěla,“ zamýšlí se Marie. Najde si čas i na zpívání s brestovskými zpěvačkami a v končenické Besedě je už sedmým rokem ve správním výboru. Pomáhá všude, kde je zapotřebí. Když je nějaká slavnost, najdete ji třeba v kuchyni nebo na stánku... Když má čas, věnuje se květinám a pečení cukrovinek. „Když je člověk systematický a dokáže si práci zorganizovat, stihne všechno.“
Marie se řídí mottem: „Nikdy nelituj peněz, které jsi do cestování vložil, protože se ti vrátí stonásobně. Každý den využij ke zlepšení svého života, protože nikdy nevíš, co tě čeká. Žij naplno.“ Už nyní plánuje další letní zájezd. Do Česka, tentokrát na jižní Moravu, kde by mělo dojít k navázání spolupráce se sdružením důchodců, které o výměnnou spolupráci projevilo zájem. O kontakt se postarala učitelka z Čech Naďa Sviderková, která se vloni stala členkou sdružení.
A. Raisová/ar
