Propagace čtení a tvůrčího psaní

  • Posted on:  středa, 11 únor 2015 00:00

Literární ochutnávka

Daruvar byl koncem ledna hostitelem akce s názvem Literární degustace (Književna kušaonica). V jejím rámci proběhla dílna tvůrčího psaní, dílna o tom, jak vzniká kniha, setkání krajanských literátů a večer poezie místních autorů. Akci dovrší přednáška o slovech jako nástroji na cestě k úspěchu v prvním únorovém týdnu.

Literární dílny

Na dvojjazyčnou dílnu tvůrčího psaní v daruvarské Městské knihovně a čítárně se 24. ledna sešly čtyři desítky zájemců z řad dospělých i žáků. Vedoucí dílny, český učitel Luděk Korbel, účastníky vyzval, aby si představili své oblíbené místo, popsali je a převyprávěli s ním související dojmy a pocity. „Bylo to inspirativní. Byli tam i lidé, kteří nikdy nic nenapsali, ale byli ochotní se publiku svěřit,“ uvedl L. Korbel.
Žáci školy Komenského mohli 28. ledna v Českém domě poznat průběh vzniku knihy. Dozvěděli se, co dělá autor-spisovatel, redaktor, lektor a korektor, obdivovali práci ilustrátora a počítačového grafika, seznámili se s tiskem v tiskárně a poznali práci knihaře, který vytištěnou knihu sváže, opatří deskami a předsádkami. Zájem o dílnu byl velký, žáci byli rozděleni do čtyř skupin. Tato dílna s ukázkami jednotlivých činností by se možná mohla nabídnout i jiným školám.

Setkání krajanských literátů

Vrchol literární degustace byl 30. ledna. V zasedací síni Svazu Čechů se nejdřív sešli zájemci o krajanské psané slovo, kteří se toho večera nepolekali hustého sněžení. Český učitel Luděk Korbel řekl, že se uvažuje o rozšířeném vydání biografického slovníku krajanských literátů. Doporučil přispívání do jarní Studnice.
O zkušenostech s působením v literárně-výtvarných spolcích v Rešetarech a Ivanić Gradu mluvil Mirko Knížek. Poslanec Vladimír Bílek zauvažoval o tom, že si své místo v krajanské kultuře vedle tanců a písní jistě zaslouží i výtvarné umění a psané slovo. V diskusi o „krajanském dialektu“ se dostal do polemiky s Věrou Vystydovou, která zastává mínění, že v takzvaném krajanském dialektu (Co je to krajanský dialekt, zeptala se.) lze mluvit v soukromém životě, když se sejdou sousedé a kamarádi. Vydávat tiskoviny, mluvit na veřejnosti a učit můžeme jen ve spisovné češtině. „Zastávat krajanskou češtinu znamená zánik češtiny v našem prostředí.“ V. Bílek konstatoval, že básníci jsou perlou krajanské kultury. „Při troše mateřského vztahu ke svému jazyku čeština v Česku s deseti milióny lidí nějak přežije,“ uvedl L. Korbel. „Ale krajanská čeština není tak bohatá. Některá slova nepřekročí hranice krajanské komunity. A jazyk je autorův jediný nástroj, on ho musí dobře znát,“ řekl. Popsal svou radost, když objevil tituly našich autorů v Národní knihovně v Praze. „Literatura, když je zaznamenána, hranice překračuje,“ uvedl.
Do diskuse se zapojila Jiřinka Brkićová. „Ráda maluju, ráda šiju, ale když napíšu báseň, je to něco zvláštního.“ Zdá se jí, že literatura v celkové krajanské kultuře zůstala pozadu, a měla by být na prvním místě. Básně se zřídka čtou ve školách, ale i v kulturních programech. Její  mínění podpořily i V. Vystydová a L. Stráníková. „Chybí literární časopis, ale také literární kritika,“ uvedla.
„Unikátní je, že zde tomu, kdo napíše soubor básní, může vyjít sbírka, jinde je to nemožné,“ řekl L. Korbel. Nabádal krajany, aby víc psali a přispívali do Studnice, aby se uveřejňovalo i na internetu, aby se publikum k básním mohlo víc vyjadřovat. I když mají dnešní generace bohatší slovní zásobu v chorvatštině, škola je má motivovat k tvorbě, třeba i k přeložení svých veršů do češtiny. Za zvláštnost považuje počet lidí, kteří sami napsali text divadelní hry, čímž jsou také krajanskými literáty.
L. Korbel představil i trendy a jména současné české literatury a doporučil návštěvu českého oddělení daruvarské knihovny, kde jsou k dispozici díla autorů odměněných českými literárními cenami, jako jsou Miloš Urban, Petr Sís, Jan Balabán a další.
Předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková uzavřela setkání tím, že by se příště mohlo pobesedovat o literatuře a také něco přečíst, třeba i před publikem. „Je třeba dostat české slovo k lidem, když se sejdou,“ uvedla. Na příští setkání by se měli pozvat i krajanští učitelé českého jazyka.

Večer hudby a poezie

Na závěr proběhl v restauraci Slavonija večer poezie s ukázkami česky i chorvatsky psané tvorby daruvarských autorů. Mato Pejić v úvodu vysvětlil, proč je akce nazvána degustací: „Také jazyk a vyjadřovaní může být sladké, hořké, ostré, kyselé...“ Představil místožupanku Táňu Novotnou Golubićovou, která byla iniciátorkou celé akce. Vydavatelskou činnost představili ředitelka Jednoty Lidija Dujmenovićová a předseda pobočky Matice chorvatské Antun Marjanović. V poetickém večeru se střídala krásná hudba a poezie. Goran Gatalica předčítal verše v kajkavštině ze své knihy poezie Krucijalni test. O hudební program se postarali žáci a profesoři Hudební školy Bruna Bjelinského. Studentky gymnázia a ekonomické a turistické školy četly verše jubilujících krajanských autorů Josefa Matuška, Slávky Žukovićové Máchové a Bohumila Krejčího a výběr z veršů daruvarských básníků Damira Horvata Zacskaie, Karla Bláhy, Zdenka Satrapy, Zdenky Růžičkové Zvonarkové, Ksenie Kovačićové Čubrilovićové a Táni Golubićové Novotné. M. Pejić přednesl své přeložené verše Voskovce a Wericha. „Tento projekt má určitě budoucnost,“ zaznělo na večeru poezie.
Literární degustaci společně realizovaly Svaz Čechů v RCH, Bjelovarsko-bilogorské županství, NVI Jednota, Městská knihovna a čítárna Daruvar a knihovna Franty Buriana České besedy Daruvar.
                                    

Ž. Podsedník/žp, ld

Read 872 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 23 2024

V Jednotě číslo 23, která vychází 8. června 2024, čtěte:
- První dámy Česka a Chorvatska mezi krajany
- Dny české kultury České besedy Viroviticko-podravského kraje
- Den české kultury České besedy Verovice
- Den české kultury ve Velkých Zdencích
- Maturantky českého oddělení Gymnázia Daruvar se loučí
- Jane’s Walk v Daruvaru
- Záhřebská přednáška o dubrovnické tramvaji
- Dvě akce České besedy Lipovec
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi