Vedení Besedy akci důkladně připravilo, na její pořádání dokonce rozpracovalo projekt. Po ukončení mohli členové spolku konstatovat, že se jejich úsilí vyplatilo a že účastníci i návštěvníci byli s prvními Dny bramboráků velice spokojeni. „Chtěli jsme touto akcí náš bramborák, který je jen vedlejší věcí, dostat na vyšší úroveň,“ konstatoval předseda Besedy Damir Malina. A podle všeho se to povedlo.
PŘEDNÁŠKA – Dny české kultury byly zahájeny 17. června přednáškou nazvanou Brambory kdysi, dnes a zítra. Po úvodních slovech předsedy Besedy Damira Maliny a Burianově básni Horo, horo bramborová v podání Alenky Horákové, se o bramborech pojednávalo z vědeckého a praktického hlediska.
Magistra věd Zdenka Čuchnilová přednášela o dějinách používání brambor od jejich dovezení do Evropy v 16. století, přes náhlé šíření pro lidskou výživu od 18. století. Připomněla, že se mezi našim lidem bramborám říkalo různě: „brambory, zemáky, erteple, krumple, krumpíry...“ Čeští přistěhovalci s sebou přinesli i bramborové hlízy a jejich pěstování se zde na odpočaté půdě ujalo. Probrala stavbu rostliny, nejznámější odrůdy a způsoby jejich využití podle obsahu škrobu, bílkovin a ostatních látek. „A co máme dnes? – Dnes se k nám na police obchodních řetězců dostávají brambory z Mezimuří, dokonce až z Egyptu. V obcích, kde se kdysi pěstovalo na tisíce tun brambor, je dnes jen pár pěstitelů.“ O tom, jak se z brambor kdysi dalo dobře žít, mluvil pěstitel Václav Skalník z Lipovce. Malý pěstitel dnes podle něj nemůže konkurovat na trhu. „Chyba je, že jsme nezaložili družstvo,“ konstatoval. Uvedl také řadu svých zkušeností a uzavřel: „Ještě pořád v brambory věřím. Budu je pěstovat, dokud je budu moci prodat za dobrou cenu.“ Středisko pěstování brambor se z našeho kraje přesunulo do Mezimuří, kde se brambory pěstují teprve od poloviny minulého století, Chráněné zeměpisné označení získaly brambory vypěstované v Lice (Lički krumpir). Z. Čuchnilová uzavřela přednášku konstatací, že budoucnost pěstitelů je jedině v družstvech. Brambory se u nás podle všeho budou pěstovat jedině na zahrádce.
SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ BRAMBORÁK – V sobotu odpoledne se to na hřišti u místního domu jen hemžilo. U stánků účastníků soutěže se pilně loupalo, strouhalo a míchala směs na bramboráky. Domácí Beseda vystavovala předměty, které udělaly členky tvořivé skupiny. Hosté z Tréglavy vystavili ruční práce, ukázali předení na kolovratu a pletení lan, sdružení Maďarů představilo své publikace.
V soutěži účinkovalo deset skupin – skupina nadšenců z Daruvaru, besedy z Lipovce, Tréglavy a Šibovce, Matica slovenská z Mezurače, Srbský kulturní spolek Prosvjeta Daruvar, Pospolitosti Maďarů z Dežanovce a Daruvaru a dvě skupiny domácích – Podborská děvčata a Podboráci. Každý si s přípravou poradil jak uměl. Hostitelé od sponzorů – hercegovecké továrny Franck a dalších – zajistili pro všechny účastníky brambory, mouku, mléko a vejce, ostatní přísady si účinkující obstarali sami. Každý podle svého také chystal směs pro nejlepší bramborák. Přidával se česnek, majoránka, ale také slanina, kopřivy, kopr... Někdo smažil na sádle, někdo zase na oleji. Největší plotny měli Slováci z Mezurače a krajané ze Šibovce. Lidé si prohlíželi stánky, sledovali, jak kdo bramboráky dělá. Mezi návštěvníky nechyběla předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková, poslanec Vladimír Bílek a starosta Daruvaru Dalibor Rohlík, kteří na stánku místožupanky Táni Novotné Golubićové chvíli pomáhali brambory strouhat. Byl tu také předseda županské koordinace menšin Sándor Toth, předsedové Besed a další hosté.
Porota, kterou tvořili poslanec V. Bílek a na slovo vzaté kuchařky Snježana Blažičková a Blanka Mandekićová inkognito ohodnotila vzorky a rozhodla, že třetí nejlepší bramborák usmažila skupina Neobjevené talenty z Daruvaru, druhý nejlepší byl bramborák SKD Prosvjeta z Daruvaru a úplně nejlepší byl bramborák skupiny Podborská děvčata. Vítězky neskrývaly svou radost, ba nadšení. Vítězové dostali hodnotnou odměnu, ostatní soutěžící upomínkové dary.
KULTURNÍ PROGRAM A MAJÁLES – V programu na Dnech bramboráků se po Burianových verších představili žáci obvodní školy se scénkou o pirátech. Následovaly hornodaruvarské zpěvačky, starší skupina daruvarské Holubičky a tanečníci Pospolitosti Maďarů Hrubečné Pole. Představila se také domácí hudební skupina, poprvé v Horním Daruvaru vystoupila taneční a hudební skupina Orava Matice slovenské z Mezurače. K dobré náladě přispěli také domácí divadelníci s částí z oblíbeného a proslulého podborského babského bálu.
Po programu se ke slovu dostali hudebníci – bratři Mildovi, kteří bavili zájemce o hudbu, píseň a tanec po celý večer. Při dobrém bramboráku, čepovaném pivu a příjemné hudbě bylo na hornodaruvarském hřišti velmi příjemně.
Ž. Podsedník/žp