Místo, kde se tento profesor dějin v důchodu věnuje své badatelské činnosti, je ve skutečnosti jen část obývacího pokoje rodinného domu. Plné police a knihy rozložené před počítačem svědčí o tom, že se zde pracuje především v psané formě. „Ta nejtlustší kniha je moje osobní kronika: A to je už čtvrtý svazek, vedu ji od roku 1989,“ pochlubil se pan Herout. Každý den do ní zapisuje nejen vše, na čem pracoval, ale také co se dělo ve městě, okolí, světě, do kroniky vlepuje i příslušné fotografie.
Na policích má uloženo přes 120 sešitů, šanonů (fascikl) a jiných svazků nejrůznějších materiálů, z kterých čerpá údaje. Spousty nahrávek rozhovorů s pamětníky má v digitální podobě. Na 185 nosičích jsou i skeny dokumentů a textů. Jeho chloubou je i soupis českých rodin na Daruvarsku s odkazem, odkud z Čech se přistěhovali.
„Narodil jsem se v Brestově, pracoval jsem v Ivanově Sele. O těchto vesnicích jsem už psal, zůstal jsem však dlužen Zdencům, kde jsem žil od roku 1949 do roku 1964,“ odpověděl na otázku, co ho přivedlo k sepsání knihy U sjeni prošlosti: Veliki i Mali Zdenci. „Psal jsem ji pro všechny obyvatele Zdenců, Chorvaty, Srby, Čechy, proto je v chorvatštině. Zaměřil jsem se v ní především na etnografii, kterou se už dlouho zabývám. Je to oblast zajímavá pro všechny, kdežto dějiny, jakmile se dotknete některé z válek, jsou hned i politika a máte s tím problémy,“ říká.
Jako člověku, který se zasloužil o založení etnografické sbírky v Ivanově Sele v roce 1979 je mu líto, že po obnově nebyla uspořádaná v souladu s etnografickými pravidly: „Přesně se ví, co tehdy patřilo do kuchyně a co do světnice. Pokud chceme, aby sbírku respektovali i odborníci, měli bychom k ní tak i přistupovat.“
Kniha o Zdencích, která vyšla za velké podpory města Hrubečné Pole a starosty Zlatka Mađeruha, měla nejen odborné recenzenty. „Když jsem byl s prací na knize hotov, dal jsem rukopis ke čtení pamětníkům ze všech tří národů, kteří zde žijí, a docela mě potěšilo, že tam nenašli nic, co by tam nepatřilo,“ řekl nám.
V březnu tohoto roku potěšila Václava Herouta kniha Posvećenost učiteljskom pozivu i znanosti (Věnovanost učitelskému povolání a vědě), ve které vyšly příspěvky z kolokvia uspořádaného k jeho 70. narozeninám. Uspořádaly ho v roce 2014 společně Pobočka pedagogicko-literárního sboru a Dračí stůl Bjelovar. Zde je na jednom místě shrnuta celá jeho životní a vědecká cesta, která v tom okamžiku obsahovala 28 uveřejněných a tři neuveřejněné knihy, jejichž byl autorem nebo spoluautorem, 86 různých příspěvků v jiných publikacích a 204 novinových článků. V. Daňková/vd

NOVÁ KNIHA VÁCLAVA HEROUTA
Etnologická studie každodenního života
Na Dnech české kultury ve Velkých Zdencích 24. června byla představena nová kniha krajana Václava Herouta. Jde o knihu v chorvatštině U sjeni prošlosti: Veliki i Mali Zdenci (Ve stínu minulosti: Velké a Malé Zdence). V předmluvě této objemné 240stránkové knihy velkého formátu bjelovarský historik dr. sc. Željko Karaula napsal:
„Jde především o etnologickou studii každodenního života a práce sedláka ze zdeneckého kraje, tudíž z jednoho mikrokulturního prostředí. Úvodní historický rámec seznamuje čtenáře se složitostí a komplexností tohoto kraje, dějinami států a společenských útvarů, výraznou migrační aktivitou, jeho vícekonfesním a vícenárodním složením, které činili obyvatelé katolické, pravoslavné, evangelické a židovské víry (Chorvaté, Srbové, Češi, Maďaři, Židé) a jejich staletým prolínáním. Dějepisná část je však jen úvodem k hlavnímu cíli – monografickému zápisu celkového způsobu života sedláka ve zdeneckém kraji na základě četných shromážděných údajů i archivních zdrojů, bohaté literatury i vlastních etnografických záznamů.“
V dalších kapitolách autor dopodrobna popisuje venkovní a vnitřní vzhled selských stavení na přelomu století i změny, které přineslo další desetiletí. Zvlášť popsal hospodářské budovy a vysvětlil jejich funkci. Velice podrobně popsal způsob stravování, vzhled a výrobu oblečení, zvyky, svátky, dětské hry, specifika lokální mluvy, vztah k hygieně a zdravotnictví, pohřební zvyky, různé lokální legendy a povídky. V knize autor zaznamenal i mnohé jiné události z každodenního života sedláků, skončil kapitolou o rozvoji školství ve zdeneckém kraji. Život sedláka bezesporu vždy výrazně ovlivňoval cyklus ročních prací – setí, žně a sklizeň, které Václav Herout v knize také zevrubně a obšírně popisuje.
Knihu vydala pobočka Matice chorvatské Hrubečné Pole, na křtu byla ke koupi za 100 kun. Pro čtenáře bude velice zajímavé nejen číst ji, ale i prohlížet, protože víc než polovinu knihy tvoří obrázková příloha. vd/vd