V rámci letošní akce v Domě proběhla i výstava o Českém národním domě, večer věnovaný spisovateli Ivo Vojnovićovi a jeho kontaktům s Českou republikou, dílna pro děti a den otevřených dveří Českého národního domu s kulturním programem a tradiční českou gastronomickou nabídkou.
KULATÝ STŮL K 80. VÝROČÍ ČESKÉHO NÁRODNÍHO DOMU V ZÁHŘEBU
Rada české menšiny města Záhřebu a Česká beseda Záhřeb uspořádaly ve středu 10. května kulatý stůl na téma Význam rady v posílení potenciálu menšinových spolků – hospodářská činnost spolků s cílem vytvoření předpokladů pro kulturní autonomii. Kulatého stolu se zúčastnil i velvyslanec České republiky v Záhřebu, Jeho Excelence Vladimír Zavázal.
„Generace lidí v České besedě Záhřeb vykonávají její základní poslání, čímž je zachování českého jazyka, kultury a tradic našich předků, a to nikoliv jako nějaký soběstačný ostrůvek, nýbrž jako součást záhřebské a chorvatské kultury. Kdyby nežili v přátelském a multikulturním prostředí jakým Záhřeb a Chorvatsko jsou, určitě by se jim to nepodařilo,“ řekl předseda Rady české menšiny města Záhřebu Jiří Bahník. Mluvil o minulosti Domu, ve kterém probíhá veškerá velice bohatá činnost spolku – ročně uspořádá více než padesát různých akcí. „Touha vlastnit svůj prostor je stará téměř jako Beseda, která byla založena v roce 1874. V roce 1929 byla založena Akciová společnost Československý národní dům. Za pomoci města Záhřebu, které v roce 1933 darovalo pozemek, se Akciové společnosti podařilo naplánovat financování a konečně v roce 1937 postavit Československý národní dům, dnešní Český národní dům. Od té doby dodnes v hlavním městě Chorvatska, v Šubićově ulici, stojí funkční budova, monumentální ve své jednoduchosti. Je cennou ukázkou záhřebské architektury 20. století a nejzřetelnějším znakem trvalé české přítomnosti v Záhřebu. Byla postavená díky úsilí, nadšení a vytrvalosti záhřebských Čechů a je znamením harmonického soužití všech, kdo v něm chtějí žít, pracovat a budovat. Mimo Českou besedu Záhřeb sídlí v budově také Rada české menšiny města Záhřebu, Nadace Rafael Pávíček a Chorvatsko-česká společnost,“ řekl Jiří Bahník.
Příspěvek předsedkyně České besedy Záhřeb Alenky Štokićové se týkal financování budovy a její hospodářské činnosti: „Přežití spolku a budovy se zakládá na dobrovolné činnosti členů Besedy. Realizace větších a dlouhodobějších projektů kulturních a vzdělávacích aktivit, zejména ve stavebnictví, vybavení a údržbě kulturních domů a dalších prostorů, často vyžadují dodatečné finanční prostředky.“ Uvedla příklady financování a vysvětlila, jak se besední prostory mohou stát soběstačnými. Uvedla také různé problémy, se kterými se během pronajímaní prostoru setkávají. Je jich celá řada, a spolek pro tuto činnost kvůli objemu práce zaměstnává jednu osobu.
Také ostatní mluvčí se zabývali tématy týkajícími se Českého národního domu v Záhřebu. Nabídli vhled do uspořádání a hospodářské činnosti všech našich menšinových spolků i nemovitostí, které vlastní České besedy v Chorvatsku.
Kulatého stolu se zúčastnili poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, předsedkyně Svazu Libuše Stráníková a bývalá poslankyně Zdenka Čuchnilová. Ze strany pořadatelů se shromáždění zúčastnili Adolf Tomek a Jaromil Kubíček. Zavzpomínali na dobu, kdy se Dům přestěhoval do Šubićovy ulice. Upozornili na důležitost menšinových rad a zdůraznili jejich funkci v dobré organizovanosti menšiny.
A.-M. Štrumlová Tučková/amšt
PROCHÁZKA ČESKÝM ZÁHŘEBEM
V rámci druhých Dnů české a chorvatské kultury v Záhřebu k 80. výročí Českého národního domu se v sobotu 13. května uskutečnila i vzdělávací dílna pro děti Procházka českým Záhřebem. Zúčastnily se jí děti záhřebské České doplňovací školy, ale i děti z Daruvarského Brestova. Podívaly se na všechna známá a zajímavá místa, o které se zasloužili záhřebští Češi nebo občané českého původu.
Letos jsme pro děti připravili návštěvu těchto šesti míst: schody biskupa Ducha, Kostel svatého Marka, botanická zahrada, park Zrinjevac, Vlašská ulice a Český národní dům v Záhřebu. U každého místa dostaly děti nějaký úkol, např. vymodelovat z hlíny malé kopie soch z Parléřova portálu kostela sv. Marka, navrhnout svůj vlastní park francouzského typu, jako je Zrinjevac, udělat z papíru kouzelné květiny pro botanickou zahradu, v ulici Vlaška ulica přeložit do češtiny titul prvního chorvatského historického románu Zlatarevo zlato, který napsal nejznámější záhřebský Čech August Šenoa. Úkolem bylo také nakreslit portrét Lavoslava Kaldy, architekta Českého národního domu v Záhřebu, ale i budovy Chorvatského sněmu v Horním městě a z bloků dřevěné stavebnice vybudovat Český dům. Děti si v těchto aktivitách velice užívaly, učily se hrou a znalosti, které při tom získaly, jim natrvalo zůstanou v paměti. Mája Burgerová
KULTURNĚ-UMĚLECKÝ PROGRAM
Dny České a chorvatské kultury skončily sobotním programem v Českém národním domě. Už od rána bylo velice rušno, ve dvoře byla vztyčena májka, konaly se poslední přípravy.
Po školní dílně začala v zaplněném sále vyhrávat už dobře známá dechová hudba ZET (Záhřebský elektrický tramvaj). Její hudební výkony vždy potěší a navodí příjemnou náladu. Když se k ní přidal smíšený pěvecký sbor Bohemia a vesele zanotoval známé české písničky, dalo se čekat, že budou odměněny bouřlivým potleskem a že si publikum bude přát, aby se ještě déle hrálo a zpívalo. V hledišti byli kromě domácích i vážení hosté: poslanec a zároveň vyslanec primátora Záhřebu Milana Bandiće Vladimír Bílek, vedoucí Městského úřadu pro lidská práva Elizabeta Knorrová a předseda Županské rady české menšiny Sisacko-moslavinského županství Zdenko Dalík. Po projevech hostů v programu účinkoval folklorní soubor Jetelíček. Nejdříve se představili senioři s půvabnými tanci Zpáteční a Náchodský zámeček, po nich následoval smíšený pěvecký sbor Bohemia se třemi krásnými písněmi. Po nejstarší skupině následovala nejroztomilejší a nejmladší skupina. Děti z dětské herny Cvrček vesele recitovaly pásmo známých českých říkanek. Za doprovodu hudební skupiny Lípa se zase představili junioři Jetelíčku, děvčata zatancovala temperamentní Rež, rež, rež a vtipnou Baruškou rozesmála publikum. Závěr patřil školní folklorní skupině Záhřebské sluníčko, které publikum tleskalo do taktu.
Po programu byla otevřena pivnice U Švejka, kde se hosté mohli občerstvit pivem a dát si klobásy. V sálu mohli ochutnat rohlíčky, vdolky či jiné dobroty, které napekly členky České besedy Záhřeb, nebo si koupit etnokorálky z českých perliček, inspirované chorvatskými tradičními korálkovými šperky. Ve dvoře bylo připraveno několik zajímavostí. Byla vystavena dvě auta z Oldtimer klubu Záhřeb. Zvláštní pozornost upoutávaly postavy Švejka a Krtka, u kterých se každý mohl vyfotografovat. Krajané ze Šibovce smažili bramboráky. Přestože se muselo chvilku postát ve frontě, bylo u nich veselo, zpívalo se při harmonice.
Dny české a chorvatské kultury v hlavním městě jako vždy nabídly pro každého něco. Bylo to příjemné sobotní dopoledne, kde jste mohli zažít typickou dobrou českou náladu. Musíme poděkovat všem, kteří přiložili ruce k dílu, aby všechno dobře dopadlo. Těšíme se na další setkání.
Marina Koláčková Novoselová/amšt, lo