Po návratu do České republiky se nám do redakce Jednoty ozval dopisem, ve kterém píše o svých dojmech o pobytu na Daruvarsku:
Poprvé jsem navštívil chorvatskou Slavonii. Po návštěvách rumunského Banátu, Vojvodiny a Bosny to byla má čtvrtá dokumentační cesta za českými krajany žijícími na Balkáně. Na základě výjezdů do zmíněných regionů vzniklo několik radiopořadů pro Český rozhlas, a tak jsem i tentokrát nezapomněl na zvukový rekordér.
Hlavním cílem naší návštěvy byl přirozeně Daruvar, který je centrem života českých krajanů v Chorvatsku. Navštívili jsme ústředí Svazu Čechů a prohlédli si celý komplex budov sloužících krajanským potřebám. Bylo sympatické vidět, jak vedle sebe zdárně funguje kulturní dům, nakladatelství, školka i základní škola. Kvalitní zázemí je pro kulturní a vzdělávací činnost důležité a je potěšující, že krajané je v Chorvatsku mají k dispozici. Po rozhovoru s paní Libuší Stráníkovou jsem se setkal se ředitelkou a šéfredaktorkou Jednoty Lidijí Dujmenovićovou a Janou Staňovou. Hovořili jsme o pestré publikační činnosti nakladatelství, které čerstvě vydalo reprezentativní publikaci pana Karla Bláhy shrnující dosavadní vydavatelskou činnost. Po krátkém seznámení s poslancem Vladimírem Bílkem jsme byli svěřeni do rukou paní učitelky Anny Vodvárkové. Ta se stala naší daruvarskou průvodkyní. Představila nám hlavní zákoutí centra Svazu Čechů a zavedla nás též do daruvarských lázní. Velmi se nám líbil tamní park, kde bylo možné ochutnat z teplého pramene. Později jsme objevili také nedaleké moderní termální koupaliště. Jeho služeb snad využijeme někdy příště.
Na druhý den jsem se v archivu Svazu Čechů setkal s historikem Vjenceslavem Heroutem, který mi v obsáhlém rozhovoru přiblížil historii a současnost českých krajanů ve Slavonii. Poté se nám podařilo domluvit prohlídku expozice o domovinské válce (1991–1995) v tamním zámku. Naším ochotným průvodcem byl pan Josip Geler. Přivítali jsme též možnost zakoupení výborných místních sýrů a vína. Ohromil nás nádherný strom ginkgo biloba – druhý největší exemplář jinanu dvoulaločného v Evropě. Je to jedinečná daruvarská vzácnost krášlící zámecký park. Díky redaktorce Anně-Marii Štrumlové Tučkové jsme mohli poznat i slavonský venkov. Navštívili jsme Ivanovo Selo, kde jsme poznali okolnosti tragédie, při níž v roce 1991 zemřela řada občanů vesnice. Detaily válečného incidentu nám při návštěvě zdejšího kostela přiblížil místní pan farář Josef Košćák. Prohlídka ivanoselského etno – domu nebo-li lidového muzea byla nezbytná. Potěšil nás stejně jako množství čapích hnízd rozesetých na sloupech po celé obci. Prý je jich přes dvacet, což je snad evropský rekord! Večer jsme zavítali do Končenic, kde jsme mohli natáčet pěvecká vystoupení žáků zdejších krajanských škol. Povzbuzující byla atmosféra akce i pospolitost návštěvníků. Díky patří končenickým učitelkám a učitelům i za chutné pohoštění.
Náš pobyt ve Slavonii byl oproti původnímu plánu o jeden den kratší, a tak jsme již nestihli navštívit divadelní představení Revizor, které nás velmi lákalo. Snad se na vystoupení místních ochotníků podíváme někdy příště. Před odjezdem jsme si ještě stihli projít daruvarský trh a poté jsme se vydali na zpáteční cestu do České republiky.
Ve Slavonii se nám velmi líbilo a mrzí nás, že obyvatelé České republiky tuto část Chorvatska příliš neznají. O Daruvaru i okolních vesnicích, kde žijí tisíce českých krajanů, by se lidé z ČR měli z médií dozvídat více. Vždyť je to půvabný region, který má návštěvníkům co nabídnout nejen kvůli hezké přírodě či památkám, ale také díky pestrému kulturnímu životu, jehož nedílnou součástí jsou české besedy.
Uplynulou poznávací a dokumentační cestu do západní Slavonie hodnotím pozitivně a rád bych na základě ní připravil pořad pro Český rozhlas. Pokud byste si chtěli poslechnout pořady, které jsem natočil na základě mých cest do Vojvodiny a Bosny, v googlu zadejte mé jméno a taktéž: Radiodokument Kantorem na Vojvodině nebo Historie Plus Češi v Bosně.  Petr Slinták, dokumentarista