Ochotnický kroužek zde totiž začal působit před osmi lety, za tu dobu byl dvakrát mezi třemi nejlepšími představeními krajanské divadelní přehlídky. Letos prohlásila selektorka Chorvatského sněmu kultury představení Interwiev nejlepším a pozvala je na Festival hrvatskih kazališnih amatera.
Ještě večer před odjezdem do Pazinu skupina pod vedením režisérky Jasny Jermanové pilně zkoušela. Nezalekla se ani velkého jeviště ani faktu, že mezi hrstkou diváků nebyl nikdo, kdo by rozuměl české slovní hříčky, na kterých se vlastně komedie zakládá. Šibovečtí hráli s vypětím všech sil a výsledek se dostavil za téměř půlnočním kulatým stolem, na kterém porota zhodnotila čtyři představení z toho dne.
Porota ve složení herečka Jasna Palićová Picukarićová, režisérka Marina Petkovićová Likerová a divadelní kritik Igor Ružić jednomyslně chválila divadelníky z Šibovce. Chválila čistotu, přesnost a jednoduchost hry, její správné načasování, celkový vizuální dojem a účelovou scénografii, poselství hry, která mluví prostřednictvím humoru o dnešních nešvarech v médiích. Pochválili také jak expresivní hru hlavní herečky Barbary Starešinićové Šolcové, tak hru Gospavy Brkićové a Jozefíny Holečkové. Jejich ztvárnění řádových sester v pozadí není pouhým doplňkem scénografie, ale důležitým prvkem v porozumění celé hry – zvlášť pokud člověk nerozumí česky.
Konstatovala také, že to byl pro ně jazykově velice zajímavý den, ve kterém kromě češtiny z jeviště slyšeli dva různé kajkavské dialekty (Zelina a Novi Marof) a výborně zvládnutý specifický jazyk Dalmatinské zagory (Petrinja). „Festival pokračuje příští víkend ve Vodicích a ať tam dopadne vyhlášení nejlepších jakkoliv, pro vás všechny je velkým úspěchem už samá účast na něm. Z více než sto přihlášených představení jste se na festival dostali mezi několika dalšími i vy,“ zdůraznila nakonec Marina Brumenová jménem pořadatele Chorvatského sněmu kultury.
Krásna slova o svém představení se pak Šibovečtí pokusili oslavit při harmonice. Jejich sousedům v hotelu v Rovinji, kde byli ubytovaní, se to však velmi nelíbilo. Nevadí, všichni už byli hodně unavení a určitě ještě bude příležitostí, aby náležitě oslavili svou vůbec první účast na státním festivalu. Druhého dne si před odjezdem našli čas i na pláž a procházku Rovinjí. Den před tím a v přestávce mezi představením se vypravili na procházku ke kaštelu a slavné Pazinské jámě. Na víc, bohužel, nebyl čas. Tytam jsou časy, kdy se na festivaly jezdilo na dva dny a kdy bylo možné nejen uvést svou hru, ale navázat i nová přátelství. Text a foto V. Daňková

FOTO na facebooku